Zlaté enklávy
Naomi Novik
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/520187/bmid_zlate-enklavy-2tx-520187.jpeg
4
152
152
Scholomance série
< 3. díl
Jediná věc, o které studenti Scholomancie nikdy nemluví, je to, co budou dělat, až se z ní dostanou ven. Takhle pokoušet osud a spřádat plány na jakoukoli budoucnost by mohl jen hlupák. Přesto o tom všichni tajně sní — o té nepravděpodobné, malé šanci, že přežijí a dostanou se ven za brány školy. Ovšem nakonec se to podaří jen málokomu. Galadriel Higginsové se však tento nemožný sen splnil a po čtyřech letech studia se vrátila do skutečného světa. Ještě nedávno by byla šťastná, protože ve svůj úspěch příliš nedoufala. Teď se však nemůže cítit hůř. Všechno se zvrtlo a ty, které zachránila, pravděpodobně čeká smrt v propukající válce. Takhle si El svůj návrat nepředstavovala. Ale vždycky může být ještě hůř. Sotva se ze spárů Scholomancie vysvobodila, musí se otočit na patě a vrátit se zpátky do jejích smrtících spárů.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2023 , HostOriginální název:
The Golden Enclaves, 2022
více info...
Přidat komentář
Třetí díl začal přesně tam, kde skončil druhý a byla to zase paráda.
S El jsme si prošli otřesem z dramatického návratu ze Scholomancie, ale na dlouhé truchlení nebyl čas. Události se daly do pohybu a El se musela vydat na pomoc enklávám, kterými pohrdala.
Procestovali jsme téměř celý svět, navštívili skoro všechny velké enklávy a dozvěděli jsme se víc o světě mimo zdi školy. A bylo to skvělé, autorka to měla krásně promyšlené. Knížka mě chytila a nepustila, i když příběh nebyl ani moc akční, tak jsem chtěla vědět víc, chtěla jsem tomu přijít na kloub a opravdu jsem dostala odpověď na všechny svoje otázky. I konec byl promyšlený a dotažený.
Jedinou věc jsem nepochopila a to ty dvě epizodky s Liesel, to bylo z mého pohledu úplně zbytečné. I tak byla Scholomancie po dlouhé době série, kde mě mrzí, že je dokončená a už není další pokračování. Určitě se podívám i po dalších knihách od autorky.
Skvělé zakončení. Na konci všechno začalo dávat smysl, dokonale se to zacyklilo a uzavřelo. Promyšlené až do samého konce.
Bohužel jsem si knížku vzala na Erasmus a četla jí s veeelmi dlouhými pauzami, ale co svědčí o její skvělosti je to, že když jsem ji vzala do ruky po 2 měsících, hned jsem se začetla a chytlo mě to znovu. Skvěle je tam rozebrán smutek a jak se s ním Galadriel vypořádává (nebo spíš ne). Je pravda, že zvyknout si na mimoškolní prostředí chvíli trvá, ale odhalení dalších mechanismů fungování tohoto světa děj posouvá skvěle dopředu a musím říct, že otevřenější konec stylu Piráti z Karibiku se mi líbil.
Jak začít. Asi tím, že tahle série rozhodně stojí za to a upřímně si myslím, že na to, jak je skvělá, se o ní ví spíš méně než více, narážím na různé knihy všude na Facebooku, Instagramu a tak podobně, ale tuhle jsem zahlédla jen jednou za těch několik let.
Série si získala moje srdce a totálně mě okouzlila svou originalitou, nápadem, postavami, promyšlením a v neposlední řadě těmi emocemi, co ve mně vyvolala, jak už jsem ostatně psala v komentářích u předchozích dílů. Takže rozhodně doporučuji!
Jsem hrozně ráda, že jsem si po přečtení prvního dílu pořídila rovnou i ty další dva, protože po dočtení druhého jsem se rovnou mohla vrhnout na tenhle třetí. Neumím si představit, že bych měla čekat!! Takže jsem se vrhla hned na Zlaté enklávy a byla jsem si stoprocentně jistá, že Orion přežil a tak jsem četla a četla, dokud El nedošla naděje. Já jsem přesto věděla, že Orion určitě žije. Jo, nemyslela jsem si to, úplně jsem to věděla.
Teď už možné spoilery...
Jenže místo, aby se Orion objevil, El začala dobrovolně nedobrovolně cestovat a musím říct, že už se mi to nečetlo tak lehce a snadno a nehltala jsem každou stránku jako u předchozích dílů. Co mě hodně odradilo pak byla El s Liesel. To jsem trochu začala přemýšlet, co to čtu. On asi ten "vibe" celé knihy byl už jiný jen díky tomu, že už se odehrával venku a ne ve škole. I když to jinak pokračovat nemohlo a já jsem vděčná za tohle pokračování venku, větší pochopení tvoření enkláv, větší pochopení magie. Jsem moc ráda, že nám autorka vyložila vše víc dopodrobna. Ale na ty ostatní díly to prostě nemělo. Už mi to nedělalo to, co Smrtící vzdělání a Poslední absolvent. Knihu jsem na své poměry četla hrozně dlouho, ale upřímně, nebylo to tím, že by mě až tak nebavila, ale protože tenhle měsíc jsem se věnovala víc něčemu jinému, co mě pohltilo.
Teď už jasně spoilery...
Když objevily Oriona, věděla jsem, že ho objeví ve škole někde v koutě. Že ho ale objeví v takovém stavu, to jsem absolutně nepředvídala a věděla jsem, že je něco špatné a chci, aby to zas byl ten starý Orion, jenže nebyl.
Obecně mám ráda v knihách a jiných příbězích takové to pochopení předpovědí a toho, co se má stát. I tady mě to nezklamalo. Shodou okolností, těsně před scénou, kde El přišla za Deephti, jsem si ještě zkoukla animák Encanto a pardon, ale ta podobnost. Navíc vidět ten animák před čtením Smrtícího vzdělání, tak si El asi představuju trochu jako Isabelu - jen ne tak růžovou samozřejmě. Zároveň mi ta scéna trochu připomněla scénu z Harryho Pottera ze sedmého dílu, kde se Harry objeví na nástupišti a Brumbál mu dovysvětluje. Cítila jsem takový ten klid kolem a pochopení a vysvětlení od někoho, kdo ví.
Miluju to, že předpověď může být nějaká, jako třeba taková, že El zničí enklávy, ale je pochopená trochu jinak. Taky to zjištění, že El, kterou všichni považovali za budoucí malefiku a Orion, hrdina, mají vlastně role opačné. To ta temná Galadriel je vlastně to dobro a Orion zlo. I vysvětlení té rovnováhy, že když se zrodil Orion, musela přijít i Galadriel. To vše mě moc nadchlo, ale zároveň se mi to nelíbilo, protože z Oriona byl najednou takový zombík. Že jsem trochu pochopila autorku a to, že není tak krutá ke svým postavám a má taky ráda šťastné konce, se mi potvrdilo po tom, co El stála proti Orionovi a měla ho zabít. Já jsem ráda za takový konec, i tak byl ale pro mě tento díl "nejslabší", i když bych ho asi neměnila. Možná jen ten divný románek Galadriel s Liesel, ale i to se stává. Ale aspoň mi to ulehčilo loučení se sérií a já budu moct začít další knihu v klidu.
Takže sérii vyhlašuju za jednu ze svých oblíbených, určitě si ji ráda přečtu znovu, a rozhodně ji doporučuji!
Posledni dil me moc nenadchnul. Sice zjistovani, na cem stoji enklavy, zajimave bylo, ale jinak mi to prislo cele takove prekombinovane a prekomplikovane. Sexualni ulety hlavni hrdinky u me maji taky palec dolu. No a zaver byl taky takovy nemastny neslany. Zadne velke drama jako v zaveru dvojky se nekonalu, i kdyz bych rekla, ze melo. Tak nejak se tam ta nejdramatičtější chvilka sfoukla na dvou strankach.
Celosvětová magická detektivka? Ženský Harry Potter jako jakýsi James Bond z Avengers zachraňující mini-světy? Šup sem s tím! Spousta stránek nové zábavy pro všechny milovníky chřtánů, černého humoru a drsného přehnaného kouzlení. Rychlopoznávání nových kusů světa Scholomancie pro pokročilé zájemce jako bonus. Navíc jde autorka už opakovaně proti svým vlastním představeným a předpokládáným zákonitostem první i druhé knihy, stanovuje nové hranice a pak je s gustem překračuje. A na konci to dává smysl!
Ano, tím, že se kniha neodehrává na jednom místě a nemá jeden cíl (jako tomu bylo u jejích předchůdkyní), ale cestuje, těká, objevuje, vymýšlí, potkává, řeší malé osobní i velké globální problémy, to už nemá takový šmrnc. Ale stejně se to čte jedna báseň.
A hlavní pointa? Ještě daleko před koncem už to asi každému čtenáři musí být jasné – v jednu chvíli to prostě nejde přehlédnout – naopak hlavní hrdince onu nepozornost v závalu emocí a starostí můžeme odpustit. Nakonec je to ale v závěru všechno tak hezky zabaleno a podáno, pěkně drsně a řízně, že všechna čest. Rád bych věděl, nakolik to celé bylo ze strany autorky improvizace, nebo měla trilogii a její hlavní zákonitosti už od začátku promyšlené (například to, co je jeden hlavní hrdina, si prý rozmyslela během práce na prvním díle, podobných rozhodnutí ale musela být spousta).
Jsem moc zvědavý, jestli až se jednou ke Scholomancii vrátím a budu už vědět hlavní pointy, to bude pořád stejně zábavné.
Tak tu máme další závěr série, série která byla mega originální, plná příšerek, dark academy vibu, hlavní hrdinky, která si bude dělat prostě cokoliv chce, obětování, magie, a navíc okořeněná špetkou romantiky a rozboru společnosti. Neubráním se tomu, že si vedle sebe postavím všechny ty tři díly, a porovnám si je. A opět, a zase mi tu vychází to, že trojka byla takovým tím nejslabším článkem, pořád dobrým, ale ne lepším. Tipuju, že to částečně bylo z té absence školního prostředí, které máme v předešlých knihách, a za mě to hodně dělal právě ten fakt, že tu bylo až moc vidět do hlavy hlavní hrdince. Bylo to chvilkami až nesnesitelný, jak byla protivná a nejchytřejší, a tak dále pana krále.
Teď ale zapomeňte na tohle moje upindávání okolo, protože tahle série si zaslouží pozornost, a je skvělá. Fakt, přečtěte si to. Bude se vám to číst samo, bude to promyšlený a propracovaný, bude to o magické škole a bude vás to bavit, už jenom kvůli těm příšerkám, a nekonečném boji o holý život.
Scholomance se jednoznačně zařadila mezi moje topky. Miluju El a její přátele a trnu hrůzou co jsou jiní schopní udělat pro svoje vlastní blaho.
Byla jsem do příběhu tak ponořená, že mě vůbec nenapadlo přemýšlet nad teoriemi a tak mě pravda praštila do nosu stejně jako El. A že to byla pořádná rána.
Zaručeně jedna ze sérií na které bych chtěla zapomenout, jen abych si je mohla přečíst znovu a být znovu stejně překvapená.
(SPOILER)
Vzhledem ke zklamání z minulého dílu jsem neměla valná očekávání. Ale nakonec to nebylo vůbec tak špatné. Což neznamená, že nemám dost výhrad.
Oproti druhému dílu byl třetí určitě zajímavější, akčnější... a nechyběly tu úvahy nad dost důležitými etickými otázkami. Plus místy je to vyloženě dojemné.
Ale... To největší ALE je styl autorky. Naomi Novik píše tak, že celý děj je v podstatě vnitřní monolog hlavní postavy s minimem dialogů a větami tak dlouhými, že je občas musíte číst dvakrát, aby vám došlo, o co jde. U Ve stínu hvozdu a V zajetí zimy mi to nevadilo, k atmosféře těch knih to krásně sedlo. Tady to bylo úmorné. Plus kniha by nutně potřebovala proškrtat. Ne tak radikálně jako minulý díl, kde přebývalo minimálně 150 stran, ale i tak by toho chtělo smazat dost.
Pak milostná linka. Tedy milostné linky. Respektive prcací linky, ať jsme přesní. Ok, hlavní hrdinka se vyspí se dvěma osobami různého pohlaví, a to dosti rychle po sobě. Tohle zrovna bych zařadila na seznam "k proškrtání". Teda k úplnému vymazání. Vlastně jsem nepochopila, k čemu to sakra bylo - to je nějaké pravidlo, že se v YA musí souložit, i když to nedává smysl?
A skutečnost, že hlavní hrdinka je stále víc superwoman, proti které jsou všichni ostatní superhrdinové padavky, umí v osmnácti věci, které nikdy nikdo jiný nedokázal, a navíc levou zadní... Takhle, ono to jistou logiku mělo, ale stejně, tohle je motiv, který já prostě nerada.
Pokud ale přezijete výše uvedené, není to špatná kniha. Jen ji nedoporučuju citlivým pomáhám. Svět, který autorka stvořila, je temný, drsný, brutální... A její hlavní záporačka dělá věci tak příšerné, že lord Voldemort vedle ní vypadá jako neškodný strejda odvedle, který má jen trochu divného domácího mazlíčka.
Koukáte po nějaké propracované fantasy sérii, ve které budou ústřední postavy čarodějové? Tak vám můžu doporučit Scholomancii. Já si ji zamilovala.
K závěru jsem se chtěla dostat co nejdříve, protože předchozí díl končí velmi otevřeně. Jakmile jsem tedy měla možnost, rovnou jsem se do Zlatých enkláv pustila. Poslední díl působí ze začátku trochu ponuře (jako ono se není čemu divit… konec druhého dílu byl ), ale nebojte po pár kapitolách už je to jedna akce za druhou a nebudete chtít knihu odložit až do konce. Neustále budete cestovat do různých měst a enkláv. Díky tomu, že se dostáváme za zdi školy, tak příběh dokáže zase překvapit, je tady plno zvratů a WOW efektů. Kromě toho taky máme možnost se plně ponořit do základů celého magického světa.
V tomhle díle dostanete rozuzlení. Třeba to, na čem je postaven základ enkláv, jak se do světa dostávají chřtáni, jakou úlohu má v knihách Orion, v čem tkví ta velká moc Galadriel atd. Je to prostě propracované od A do Z a na konci se to všechno pěkně propojí.
Kromě Galadriel tady potkáváme i předchozí postavy, např. Liesel, či jiné bývalé spolužáky, což bylo fajn. Jen linka s Liesel mi v jednu chvíli přišla na sílu taková “moderní a k povaze Galadriel mi nesedla. A taky menší mínus tohoto posledního dílu byly zdlouhavější vnitřní monology hlavní hrdinky, které se v tu danou chvíli točily jen v kruhu a nikam nás neposouvaly. Jinak je ale postava Galadriel propracovaná tak do hloubky, že o ní víte skoro první a poslední - a přesto vás dokáže překvapit.
Suma sumárum: série stojí za přečtení, takže doufám, že jsem vás na čtení nalákala, nebo se na ni aspoň mrknete. Každý díl má něco do sebe a pokud máte rádi složité magické světy, tak si tady přijdete na své. :)
Za knihu a celou sérii děkuji nakladatelství HOST, které mi knihy zaslalo v rámci spolupráce. :)
Tenhle dil me bavil ze vsech nejmin, ale i tak je plny napeti, zvratu a prekvapivych odhaleni. Jak uz jsme si v teto serii zvykli, nic neni tak, jak si hlavni hrdinka myslela. A to je na tom to zabavne. Cela serie se mi moc libila a jsem smutna, ze uz jsem to docetla.
Za mě to byla opravdu podařená série. Žádné umělecké dílo, ale knížka která má všeho tak akorát. Magie, láska a obrovská vůle nenechat se udolat předem daným osudem. Příjemné počteníčko ne jen pro náctileté
Zakončení série Scholomance bylo skvělý!
Všechny linky uzavřeny, všechno do sebe skvěle zapadlo, a navíc jsme se tentokrát podívali za zdi školy, což bylo osvěžující.
Ač mě totiž systém školy, která požírá své vlastní studenty fakt bavil, protože to bylo neskutečně originální, jsem ráda, že jsme mohli v posledním díle nahlédnout do magického systému jako celku.
Pokud vám seděly předchozí díly, nezklame vás ani ten poslední. Hlavní hrdinka je sice někdy trochu moc ukecaná (v myšlenkách), ale i tak děj neměl hluchá místa, mělo to spád a napětí a bavilo mě to od začátku do konce. Co víc si přát?
Zkrátka skvělý a celou sérii určitě moc doporučuju!
Keďže ma nejakým spôsobom seklo, jediná aktivita, ktorú som včera zvládala bez bolestí, bolo čítanie.
Zlaté enklávy som si chcela šetriť, ale nešlo to. Dej letel veľmi rýchlo, a tak ako El prežila Scholomanciu, nestihla si ani vydýchnuť, že je von zo školy, či trúchliť za Orionom, hnevať sa na zvyšok sveta, už bola zase na cestách, kde bolo treba zachrániť ďalšie mesto. Postupne zistila, za akých príšerných podmienok enklávy vznikajú, a aj prečo sú tak výnimočné zlaté, ktoré túžili vytvoriť ešte jej rodičia. Splnenie proroctva nejde vždy priamočiaro. Aj tu bolo potrebné veľa obetavosti, priateľstva a - ako vždy - many. Ku koncu som aj slzu vyronila, tak som sa ponorila do deja, že mi aj bolo ľúto, že sa to skončilo. Cesta do pekla býva vyznačená najlepšími úmyslami, stačí sa raz odkloniť a využiť cudziu bolesť, obetovať toho najlepšieho a na takomto zhnitom základe začat stavať? To Galadriel s priateľmi nedopustila a som jej vďačná za vytrvalosť, s akou pácha dobro.
Najviac sa mi páčili tie najstaršie časti miest, enkláv, kde sa prelínala realita v priestore a v kombinácii s časom to až tak nakoniec nevyzeralo úplne reálne. Ak by to sfilmovali, bolo by to náročne preniesť na plátno, ale stálo by to za pokus. Každopádne, táto séria stojí za prečítanie.
Tak to byl super závěr! Všechno do sebe krásně zapadlo a logika v tom tedy musela být, protože spousta věcí mi docvakla dřív, než to tam bylo odhaleno. :-) Všechny knihy autorky stojí za přečtení, i když je každá kniha/série úplně jiná.
(SPOILER)
Po konci přechozí části jsem se rovnou vrhla na závěr této trilogie, a již od prvního dílu jsem měla tucha, že sudba prababičky Deepthi bude skrývat zakopaného psa, a také kniha "Sútry zlatého kamene" a chřtáni budou mít větší význam. Po dočtení mohu konstatovat, že v tomto jsem se nespletla, ale i tak je zde dost překvapení a odhalení, hlavně co se základních kamenů enkláv týče, a také tajemství ohledně Oriona a NY. S ohledem na ostatní vedlejší postavy mě překvapilo, že se zde Chloe v podstatě pouze mihla, a např. Magnus na budku nedostal vůbec. :) Nejbližší přítelkyně El však chybět nemohly, jen se mi nezamlouvala vsuvka s Liesel. K nátuře El mi to nesedělo a bylo to spíš jako moderní trend, který do děje nezapadal.
Překvapením pro mě byla hlavně předposlední kapitola, kdy jsem část četla raději dvakrát, protože mi drobná souvislost evidentně uniká, ale každopádně jsem za tento závěr ráda. Do Scholomancie se jednou ráda vrátím, a to nejen k láskyplným projevům El vůči Orionovi :), ale hlavně odvaze a odhodlání, které projevila a autorčině propracovanosti děje.
Kdykoli jsem se na něj podívala, pořád mi to přišlo neuvěřitelné. Taky jsem neztratila ani trošičku té vášnivé touhy mlátit ho po hlavě velkým klackem, a to rozhodně byla známka pravé lásky.
„Ty pitomče zatracená, já bych tě zabila.“
Pro mě byl třetí díl série tím nejslabším, jakoby příběh mimo zdi Scholomancie ztratil jiskru. Čarodějka masové destrukce na honbě za celosvětovou záchranou enklav.
Tentokrát musím říct, že mě ten rozvleklý, popisný styl vyprávění místy nudil a často se opakovaly stejně termíny a vysvětlování. Stejně jako násilně tlačené sblížení s Liesel mi přišlo nadbytečné.
Příběh obsahuje zajímavé zvraty a rozuzlení, spoustu zábavných momentů a obratů hlavní hrdinky, jen to na mě jako celek úplně nezafungovalo.
(SPOILER) Za mě je rozhodně třetí díl nejlepší!! Pokud této sérii dáte šanci rozhodně neuděláte špatně. Na první pohled se série nezdá, ale je to úžasné čtení. Tento díl mě totálně dostal. Člověk si už myslel že ví kam to půjde a jak to bude pokračovat, ale autorka vas překvapí. V tomhle díle jsem snad cítila tolik rozdílných emocí. Posledních pár kapitol jsem se opravdu bála číst, protože tohle bylo nečekaný. Tím že první dva díly poznáváme čím dál víc vedlejších postav a budemeje si mi k nim nějaké vztahy a postoje, no a díky nim vás třetí díl dostane. Rozhodně doporučuji tuto sérii číst hned za sebou, pokud vám to půjde. Člověk pak chápe čím dál víc věcí, které nedávali smysl v předešlých dílech. Určitě tato série je jak pro začínající čtenáře, tak pro ty kteří chtějí změnu od klasického fantasy. A ty ilustrace?? To snad není potřeba komentovat. Za mě to je rozhodně 5 z 5 .
Tak nevím. Začátek tohohle dílů byl fajn, ale asi mně neseděl styl psaní. Za mě průměrný příběh.
Docela mně vadilo, jak El neustále opakovala, že ona není špatná, že nikdy špatná nebude. Pořád se opakovaly stejné termíny. Věty občas zbytečně dlouhé a ztrácelo to tím dynamiku děje.
Jinak to bylo zajímavé, potenciál to mělo, ale zkazil to, myslím ten styl psaní.
Štítky knihy
americká literatura pro dospívající mládež (young adult) americké romány fantasy rományAutorovy další knížky
| 2019 |  Ve stínu Hvozdu |
| 2020 | V zajetí zimy |
| 2021 | Smrtící vzdělání |
| 2007 | Drak Jeho Veličenstva |
| 2022 | Poslední absolvent |
Upřímně, byl to za mě nejspíš nejslabší díl série, přišel mi hodně utahaný ten začátek - a to navazujeme přímo na konec druhého dílu, který skončil tak nečekaně! Ale během shánění třetího dílu v období letního uzavření knihoven jsem asi měla dost času vymyslet si alternativní scénáře, které se zkrátka nenaplnily... (Navíc jsem prvních šest kapitol četla online anglicky, což mě nutně zpomalovalo a nejspíš to hodně ubíralo ten drive, na který jsem byla zvyklá).
A samozřejmě mi chybělo jedinečné školní prostředí (byť i ve všedním světě bylo pořád co magického objevovat) a taky mi chyběly oblíbené postavy - Liesel (bylo to vážně nutné?) rozhodně není Aadhya a Liou. A samozřejmě tam bylo příliš málo Oriona.
Ale nakonec vlastně dobré. Postupně spolu s El (spíš o trochu později než ona) zjišťujeme skutečnou pravdu o stavu věcí - což není zrovna veselé zjištění (a tohle ve Scholomancii není spoiler) - taková morální detektivka, kde se hodně jedná o (sebe)obětování, větší dobro a podobně. Pořád dílo dost vybočuje z řad fantasy a young adult (ale možná jen nemám dost načteno ani v jednom žánru). Jednička s dvojkou se u mě určitě zařazují na seznam oblíbených knih a trojka se drží s mírným odstupem jedné hvězdy.