Moře v plamenech
Miloš Hubáček
https://www.databazeknih.cz/img/books/60_/60645/bmid_more-v-plamenech-9tU-60645.jpg
5
138
138
„Biografie“ čtyř německých velkých lodí účastnících se za druhé světové války bojů v Atlantiku a v severních vodách. A protože hlavním protivníkem německého loďstva bylo britské Královské námořnictvo, jde i o setkání s britskými loďmi a námořníky, kteří sváděli tvrdé boje o zajištění bezpečnosti námořních cest, po nichž přicházely na britské ostrovy životně důležité suroviny, i cest po nichž pluly na sever konvoje s dodávkami pro Sovětský svaz. Mnohdy osudy tisíců mužů na palubách zdánlivě nezničitelných mohutných obrněnců ovlivňovaly náhody a pro námořníky uvězněné mezi pancéřovými pláty zbývaly jen dvě možnosti: vítězství, nebo smrt.... celý text
Přidat komentář
Námořní tématika panu Hubáčkovi svědčí. K této knize jsem se dostal až v roce 2024! Je to stále naprosto výborné čtení o něměckých velkých hladinových lodích během 2.světové války.
Miloš Hubáček patří mezi autory, kteří dokáží velmi čtivou formou přiblížit problematiku, která může být čtenáři i velmi vzdálená. Poutavou formou nás v této knize zavádí do chladných vod mořáí a oceánů, mezi jednotlivými příběhy nás nejen informuje o geopolitických souvislostech, ale i o technických tajích válečných lodí.
Tuto knihu jsem přečetl jedním dechem a často se k ní vracel.
Hubáček je skutečně velmi mírně řečeno vynikající. Dokáže psát, jeho míra empatie i objektivita je naprosto famózní (v knihách, které vycházely před rokem 1989 povinně plevelil prosovětskou ideologií Hubáčkovy knihy hlavně jistý "historik" Čejka). V novějších vydáních už tyhle ve své době blábolivé "úlitby" nenajdeme. Ale najdeme zde k zamyšlení jiné věci. Necháme-li stranou obdiv k vytrvalosti a hrdinství především obyčejných námořníků i letců, z knihy přímo čiší to, co mě na Britech (zejména oněch velitelích) vadí čím dál tím víc. Jejich pozérství, blazeovanost, povrchnost a neschopnost, jak v chápání reality tak v odhadu možností a vlastních schopností - to není jenom Montgomery a jemu podobní, to jsou i zdejší admirálové, ti co bojovali na moři, ale i ti, co nechávali stavět lodě (viz. vysvětlení, proč šel Hood tak rychle pod hladinu), nebo vytrvalá stavba takových vykopávek jako byl Swordfish (jeho zásah kormidla Bismarcu byl ukázkou, že i nepravděpodobné a proti vši logice uskutečnitelné věci se stávají) nebo "dvoumístná" námořní stíhačka Fulmar (prý že stíhací pilot potřebuje navigátora, aby se nad mořem neztratil). To jsou ty ukázky britské tuposti a arogance. Války se opravdu nevyhrávají evakuacemi. Ale dělat hrdinnou epopej z toho, jak celé metropolitní loďstvo honí po moři jednu kapesní bitevní loď, není schopné ji ani trvale sledovat a nakonec ji náhodou objeví americký pilot, předvádějící Britům catalinu je něco podobného. Ukazuje ve vší nahotě Británii, jakou ve skutečnosti od konce 19. století byla. V knize je spousta zajímavých věcí, jako perličku bych uvedl, že už před mnoha lety jsem si zde všiml oné krátké informace o admirálu Hollandovi, kterého při hledání Bismarka udržovaly při vědomí po několika nocích beze spánku - benzedrinové tablety. Nedávno jakýsi senzacechtivý pisálek přišel s dílem, kde tvrdí, že Němci byli za druhé světové války na drogách - na amfetaminu, který vynalezli a vyráběli pouze oni. Onen benzendrin nic jiného, než amfetamin není, jeho výroba začala v USA ještě dřív než v Hitlerově Německu a vyráběla ho dnešní firma SmithKline. I takováhle maličkost je nesmírně zajímavá a ukazuje hloubku a kvalitu knihy...
Knihu jsem četl mockrát a mockrát jsem se k ní vracel. Pro mě osobně zásadní kniha, která nastartovala můj zájem o dějiny druhé světové války na moře v Atlantiku i Pacifiku.
Moře v plamenech
skládá se ze čtyř částí, které mapují osudy čtyř velkých německých válečných lodí – byly to Graf Spee, Bismarc, Scharnhorst a Tirpitz.
- Kapesní bitevní loď
- Zkáza vlajkové lodi
- Scharnhorst
- Tirpitz
I když z hlediska rozsahu největšího válečného konfliktu v dějinách, námořní bitvy v Severním moři a Atlantiku neměly zásadní význam, nelze upřít důležitost ovládnutí tohoto prostoru. Zásadní význam měl totiž pro zásobovací cesty mezi USA a Evropou. Německé válečné lodi napadaly obchodní lodě a konvoje a nemilosrdně je potápěly, aniž by poskytly trosečníkům jakoukoli pomoc. Což bylo Dönitzovým rozkazem přímo zakázáno. Hlavní tíhu v této válce nesl Sovětský svaz, v tomto parciálním, ale důležitém prostoru to byla, vzhledem k její námořní válečné kapacitě, Velká Británie. A nešlo jenom o zabezpečení transportních cest, ale pro Británii to byla otázka života a smrti.
Proto bylo nesmírně důležité zabránit nacistům v ovládnutí tohoto námořního prostoru. Jejich válečné lodi byly velkým nebezpečím a proto bylo vynakládáno velké úsilí k jejich zničení. Např. Tirpitz byl hrozbou i když se dlouho jenom skrýval v norských fjordech.
Kromě toho Miloš Hubáček v úvodu první části píše o omezeních pro Německo v budování válečného loďstva daných Versailleskou smlouvou po 1. světové válce a jakým způsobem Hitler a Německo tato omezení obcházeli.
Miloš Hubáček je známý knihami o námořních bitvách v Tichomoří a katastrofách (Titanik).
Každopádně Moře v plamenech je zajímavá kniha z historie 2. světové války.
Hubáček... Co dodat? Jedním dechem - a ani Vám ten občasný (povinný) ideologický drobek nezaskočí...
Opravdu dobre, velmi čtivé a do detailu zpracované.
Literatura faktu v nejlepší podobě.
Popsané příběhy jsou nejen o tunách oceli na moři, ale i o hrdinství a tragedii obyčejných námořníků.
Čteno poprvé před mnoha lety , od té doby několikrát. Hubáčkovy knihy patří k tomu nejlepšímu co kdy tady vyšlo , čteno už za komunistu. Pořád patří k TOP knihám na tohle téma, četl jsem i jiné od jiných autorů ale na Hubáčka to nemá ani náhodou. Čtivé, napínavé , plné zajímavých informaci, popis bitev doplněno fotografiemi. Bomba kniha doporučuji všem co nečetli. Plný počet hvězd.
Nadherne knizky , tak dobrodruzne cteni, nesrovnatelne s nezazivnym podanim v ramci dejepisu (ktery jsem si sice rada poslechla ale hned mimto zas z hlavy vyficelo a udaje a udalosti jsem pak musela pracne do pameti natloukat )
K Hubackovi jsem se dostala Titanicem, a pak nedockave zhltla vsechny knizky, co jsem v te dobe v nasi mestske knihovne nasla ;)
Presne takhle se da k literature faktu pritahnou uplne kazdy - ctive, napinave, psane lehce s hlubokym obsahem...
Tak tuhle knížku jsem jako kluk hltal, hlavně pronásledování Bismarcku a boj se zalezlým Tirpitzem.
S Mořem v plamenech od Miloše Hubáčka jsem se poprvé setkal před dávnými lety v místní lidové knihovně. Od té doby uplynulo několik desetiletí, já jsem přečetl všechno ostatní, co Hubáček o druhé světové válce napsal (většinu jeho knih mám doma), ale ty čtyři příběhy o válce v Atlantiku jsou asi stejně nejlepší. Škoda, že série o válce ve Středomoří nějak uvízla a už asi nebude dokončena.
Německá Kriegsmarine vyslala během 2. sv. války na moře spoustu lodí, nicméně nejobávanější bylo nasazení těchto 4, které jsou v knize popsány... a cesta k jejich zničení. Kniha je nadupaná fakty, přesto je to čtivé, uteče rok a knihu si budete číst znovu, a to nemusíte být ani fandy do válečné literatury.
Tuhle zežloutlou knihu jsem vylovil ze dna krabice v antikvariátu. Je skvělá. Hubáček píše velmi čtivě.
Jen to glorifikování SSSR mi kazí dojem. Ale co už no, asi to tam v té době muselo být.
Výpisek: Když bylo Harwoodovi při výčtu škod později hlášeno i zničení jeho oblíbených golfových holi uložených v kabině, se znechuceným výrazem poznamenal: „To bylo velmi nesportovní.“ Kapitán Woodhouse, který stál vedle Harwooda, pravil s kamenným obličejem: „Je mi líto vaší kabiny, pane.“ Důstojníkovi, který hlášení podával, ale také nechyběl smysl pro anglický humor a aniž hnul brvou oznámil Woodhousovi: „Vaší kabinou prolétl ten granát také, kapitáne.“
Výborná kniha skvělého spisovatele,specialisty na námořní bitvy II.světové války.Velmi čtivým způsobem přibližuje osudy a konce čtyř velkých hladinových německých lodí Grafa Spee,Bismarcka,Scharnhorsta a Tirpitze. Jediné co se mě na knize trošku nelíbilo,alespoň u vydání z roku 1983,někdy až přílišného glorifikování Rudé armády a sovětského námořnictva,i když tyto složky se na potopení těchto německých obrněnců nějak zvláště přímo nepodílely.Ale bylo to asi dobou,ve které kniha byla napsána.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) námořnictvo Falklandy (Malvíny) vojenské dějiny
Autorovy další knížky
| 1989 |  Titanic |
| 2001 | Moře v plamenech |
| 1990 | Pacifik v plamenech |
| 1985 | Vítězství v Pacifiku |
| 2000 | Ofenziva v Pacifiku |
Mým výchozím bodem bylo vydání z roku 1983 a protože jsem se postupem času mohl dostat i k dalším, bylo to zajímavé srovnání. Oslavovat autora za jeho vysoce fundovaný přístup je vylévání vody do moře či nošení dříví do lesa - mě opravdu přitahovaly i určité detaily a situace, mající téměř románovou podobu. Zaujal mě komentář uživatele jadrana, pod nějž se mohu podepsat - přidal bych i zjevně alibistické postupy, což byl například průjezd válečného konvoje admirála Otto Ciliaxe kanálem La Manche za denního světla prakticky Britům před nosem.
Je tu i pár souvisejících témat, například hon na zásobovací loď Altmark a její dopadení nebo zničení obřího suchého doku ve St. Nazaire (operace Chariot), určeného původně pro zaoceánského obra, parník Normandii.
Knihu jsem si opět a rád znovu otevíral a míval jsem pocit, že každým přečtením se dozvídám opět nějakou maličkost navíc.