Motýlek

Motýlek...
Autorem knihy je Henri Charriére, který je zároveň Motýlkem... Henri Charriére strávil celkem 12 let ve vězení na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guyaně... 12 let života za obvinění z vraždy, kterou nespáchal a za kterou byl odsouzen na doživotí... S Henrim Charriérem strávíte spoustu času v tropickém pekle, na moři, ale i pár let na samotce, zažijete s ním i několik neúspěšných pokusů o útěk...
Velice čtivý román... Nenechte se odradit počtem stran a velikostí knihy... Mně se dostalo do ruky vydání z roku 2022 na titulní straně s motýlem připoutaným k řetězu... Krásný obal i skvělý obsah knihy... Mohu jenom doporučit k přečtení... Momentálně má kniha hodnocení 91 procent od 1153 hodnotících... Myslím, že čísla hovoří jasně... ;-) U mě za pět hvězdiček... ;-)

Barvitě a někdy až dojemně psaný příběh odsouzeného trestance.Touha po svobodě a chuť k životu.Věčné útěky, síla lidského ducha a i obrazy lidského utrpení.Nejlepší část asi v období mezi indiány.Zajímalo by mě, zda-li se tam ještě někdy vrátil.Bavil jsem se.

Skvělý dobrodružný román. Zajímavé, jak si i přes kruté prostředí udržuje empatii a cit pro spravedlnost.

Audiokniha.
Na tuto knihu jsem byla velmi zvědavá. Film jsem neviděla, kniha je většinou lepší.
Je to boj "Motýlka" o svobodu. Jeho několik nezdařených útěků, až ten poslední byl úspěšný. Jeho nezdolná vůle o přežití je úžasná.

Zajímavý příběh s autobiogafickými prvky. Tento dobrodružný román je ukázkou lidské houževnatosti a touhy dostat se za každou cenu na svobodu. Autor v něm vylíčil některé své životní útrapy a také spoustu příběhů svých spoluvězňů, které pro účely tohoto románu sám sobě přivlastnil. Musím napsat, že jako věrohodnější příběh na mě působí filmové zpracování. V tom knižním je až příliš poznat, jak moc autor fabuloval. Motýlek je opravdu zvláštní román, který se nám snažní vnutit představu o tom, že lidé odsouzení za těžké zločiny si zaslouží druhou šanci. Ale on opravdu každý vězeň není Edmond Dantes. Nicméně soudit cokoliv či kohokoliv v tomto příběhu mi nepřísluší a tak se mohu vyjádřit pouze ke způsobu jakým byl tento román napsán. A v tomto ohledu neshledávám vůbec nic co bych knize mohla vytknout. Je napínavá, dobrodružná z velké části napsána věrohodně a hlavně v ní nenacházím žádná hluchá místa. Nemyslím si, že by podobný příběh šel napsat o moc lépe. Audiokniha, která byla natočena již v roce 1971, vykazuje drobné technické nedostatky. Nicméně načtena je panem Bohumilem Švarcem tak dokonale, že bych nové zpracování asi ani neposlouchala.

Skvělá kniha. Obdivovala jsem houževnatost Motýlka. Byla mi jeho postava sympatická.

Na tuto knihu jsem byl velmi zvědavý. Viděl jsem před mnoha lety filmové zpracování, ale kniha je lepší. Navíc se na film pamatuji jen matně. Henri Charriére je nevinný, přesto je však odsouzen za vraždu na doživotí a je deportován do vězení a do trestaneckých kolonií. Celá kniha je výpovědí o tom, jak se nevinný člověk chce dostat na svobodu. Podnikne mnoho útěků, ale až ten poslední se povede. Henri Charriére je sám spisovatel a dobře uznal za hodno o svém příběhu napsat. Je to příběh o životě mezi trestanci, kde se nehledí na lidská práva, jako dnes, kde se lidé mezi sebou vraždí, utíkají, jsou znovu lapeni. Je to ale románové zpracování, takže kniha je dosti poutavá, ale některé pasáže nejsou tak napínavé, ale s tím jsem počítal. Henri Charriére má na prsou vytetovaného motýlka a taky má přezdívku Motýlek. Podle toho název knihy. Je to kniha, která mě přiměla zamyslet se nad mnoha aspekty, které jsou v knize popisovány a určitě mě obohatila. Navíc je to krásné vydání, snad nejhezčí, co zatím vyšlo, takže jsem se na knihu těšil a až na pár renonců kniha splnila má očekávání. Je až obdivuhodné, co musel dotyčný člověk přetrpět, aby přežil a jakou měl vůli k útěku a k životu. Držel jsem mu palce. Za mne pět hvězd a doporučení. :-)

První, co musím přiznat než vůbec začnu hodnotit - viděla jsem film dříve než knížku. Ano, já vím, už ZASE :-)
A druhá věc, kterou vám dlužím před hodnocením - miluju a vždycky jsem milovala Steva McQueena (alias King of Cool).
Tím končím hodnocení. Řekla bych, že všem je to jasné. Děkuji za pozornost! :-D

Kniha byla neuvěřitelná a zajímavá. Skvělý román plný dobrodružství...

Čtené po druhé s odstupem 20 let a čím jsem starší, tím více knihu dokážu ocenit. Stojí za přečtení!

Skvělý příběh, dnes již bohužel trochu neprávem opomíjený.

Jedna z mých srdcových záležitostí. Vůbec nejde o to, co Motýlek udělal nebo neudělal. Jestli byl vrah nebo nebyl. Zločinec každopádně byl a za to nesl následky a ani to nikdy nepopíral. Když už ale něco takového člověk zažije a přežije, je dobré o tom napsat knihu. Hloupost je autora za něco soudit, každý dělá chyby a ti co si myslí, že jejich chyby jsou zanedbatelné, chybují nejvíce. Není nemožné, aby měl "zločinec" pevný charakter, neboť charakter je posilován těžkostmi, které následují po nesprávném směřování. Za mě je toto dílo klenot.

Pohádka o statečném a čestném Motýlkovi, který je sice nespravedlivě odsouzen za vraždu, ale i tak se skvěle vyzná v podsvětí, každý ho zná, každý je ochoten mu pomoci, stát se jeho přítelem a je jedno jestli jde o spoluvězně, ředitele věznice nebo člověka na svobodě. Věčný kolotoč plánů na útěk, útěk, života někde v závětří, který po čase začne nudit a tak následuje fatální chyba,opětovné uvěznění, plány na útěk, útěk........ Přiznávám, že jsem Motýlkovi přála každý den, který prožil ve vězení.

S podobnými dobrodružně epizodickými knížkami mám ten problém, že většinou neudrží mou pozornost. První fází je zájem nad daným tématem a rychle klokotajícím dějem, ten ale postupně upadá, když si člověk uvědomí narůstající stereotypnost a to, že autor je spíš vypravěčem než spisovatelem. K tomu u mě došlo nejpozději po ostrovním vězení. Nejživěji se mi do paměti vryla pasáž s indiány (a nutno podotknout, že pokud se náš hrdina opravdu dobrovolně rozhodl tuhle pohádku opustit, své další strasti si plně zasloužil;))

Motýlek je moje zamilovaná kniha. Henri Charrière, přezdívaný Motýlek, je odsouzen za vraždu na doživotí a deportován do trestanecké kolonie na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Toto je jeho příběh. Příběh o neúspěšných pokusech o útěk, o tvrdém a nelítostném životě v káznici, o lidskosti a síle přátelství, o touze po svobodě a nezdolnosti lidského ducha. Příběh o naději. Kniha mě před lety vzala za srdce a dodnes nepustila.

Jasně, že je to z velké části vymyšlené! Koncem 70.let zpovídali novináři (časopis 100+1 ZZ) v džunglích Francouzské Guyany propuštěné trestance-důchodce, ptali se na jejich zážitky a na Motýlka. Veteráni se vesměs shodovali, že Motýlek jim sebral jejich příběhy a vydělal na nich peníze. Ale pokud si dobře vzpomínám, brali to sportovně a nebyli na Motýlka naštvaní.
Motýlek patří do kategorie knih Alexandra Dumase. Francouzská klasika Hrabě Monte Christo musel být pro autora inspirací! Motýlka jsem četl jako kluk o letních prázdninách a zabavil mě na řadu dnů. Zvlášť jsem mu záviděl kreslení květin na ňadra mladých Indiánek, a nechápal jsem, proč tu krásnou práci dobrovolně opustil!
Ale to utrpení vězňů odsouzených na doživotí (někdy nevinně, viz kapitán Alfred Dreyfus) na Ďábelské ostrovy, vedro, hmyz, věznice s kobkami, ve kterých hnili zaživa, vymyšlené nejsou, jen to Motýlek neprožil všechno na vlastní kůži!

Motýľ je moja úplne prvá kniha z antikvariátu. Kúpil som si ju na odporúčanie kamaráta, a jeho odporúčanie nesklamalo. Jedna z najlepších dobrodružných knih akú som čítal. Príbeh muža, ktorý sa nedal zlomiť a išiel si za svojím cieľom, za slobodou. Odporúčam

Krásné čtení, které určitě nenechá nikoho chladným. Přirovnal bych ji k Tulákovi po hvězdách, který jde ještě o něco hlouběji. Říká se, že si Charriere značnou část dobrodružství vymyslel, to ale podle mě není důležité. Hlavní je, že se mu povedlo napsat klasiku, která se skvěle čte a i po skoro 60 letech je pořád populární.

Dlouhé dílo o cestách za svobodou a postavení vězně ve společnosti.