Motýlek. První díl.
Henri Charrière
Toto vydání vyšlo jako samostatně neprodejná příloha k časopisu Premiere. Charriérův Motýlek vyšel v Paříži v roce 1969 a rázem se stal literární senzací. Jistě potěší zejména novou generaci čtenářů, neboť je to nejen slavný bestseller, ale především výborné počtení. Francouz Henri Charrière strávil dvanáct let v trestanecké kolonii na Ďábelských ostrovech ve Francouzské Guayaně. Dvacet let po svém úspěšném útěku sedl a napsal o svém životě knihu. O obvinění z vraždy, kterou nespáchal, o odsouzení k doživotí, o deportaci do tropického pekla, kde se ocitl roku 1931, o dvou letech strávených na samotce, o příteli roztrhaném žraloky při pokusu o útěk, o sedmi dalších nezdařených pokusech i o tom posledním, úspěšném, kterým se ve 40. letech dopravil do úkrytu ve Venezuele...... celý text
Literatura světová Dobrodružné Romány
Vydáno: 2000 , BB artOriginální název:
Papillon, 1969
více info...
Přidat komentář
wau,.to snáď ani nie je možné ,čo niekomu osud napíše,..super,.knížka sa číta sama ,až sa divím,že som sa do nej nepustil už dávno
Místy dost drsný popis zacházení s vězni. Kniha je zajímavá, ale vypjaté momenty by šly popsat ještě akčněji (no jo, jsem zmlsaná svými oblíbenými thrillery), nicméně autor není spisovatel popisovatel, on ten příběh prožil, to se pak asi píše jinak, s jinými pocity. Už jen vzpomínat na to musel být mazec!
Poutavé čtení od kterého se lze jen těžko odtrhnout , trochu drsné, nedoporučuji slabším povahám.Ještě několik málo slov k filmovému zpracování, na svou dobu asi skvělé , ale ve srovnání s knihou hodně slabé možná by si zasloužil natočit novou verzi.
Sugestivní příběh o nezlomnosti lidského ducha. Nedávno jsem se vrátil právě z ostrovů Spásy a musím říci, že atmosféra tam byla dokonalá. Příroda krásná, ale být tady na doživotí...brrr.
Oceňuji tu autenticitu a surovost příběhu, kterou může do příběhu dát jen ten kdo to zažil. Tato surovost se přitom snoubí s citlivými popisy míst a lidí.
Hned se vrhám na druhý díl :)
//Já tě nechápu, brácho! Byls v nebi a dobrovolně se vracíš do pekla...//
Velmi zajímavá a poutavá knížka. Nikdy se asi nedozvíme jak to všechno bylo doopravdy, je jasné, že něco autor musel upravit. I tak mě kniha velmi zaujala a doporučil bych jí všem :).
Zajimavý příběh napsaný dle vlastních prožitků a zkušeností v životě. Stále se něco děje v příběhu a navíc se člověk dozvídá spoustu nových a zajímavých věcí o koloniích a trestaneckých "táborech", o kterých jsem třeba já před přečtením této knihy neměl vůbec tušení. Toto dílo by nemělo chybět v žádné knihovně. Je to prostě klasika..
Kniha, která se čte úplně sama. Nevím, jestli autor opravdu všechno prožil tak, jak to později sepsal, ale i kdyby byla pravdou jenom polovina, je to opravdu děsivě bohatý život. Zrovna jsem se pustila do druhého dílu a příběh pokračuje ve stejném duchu. Nemůžu se dočkat, až se dozvím, jak to nakonec Moty vymyslel :)
Knihu jsem začala číst protože se prý podobá, českému Útěku do pekel, který mě jedním slovem nadchnul. Musím bohužel konstatovat, že česká neznámá verze, na kterou jsem narazila víceméně náhodou, mě oslovila trochu víc než tato populární francouzská "literární senzace".
Příběh na mě působil příliš telegraficky, okleštěně. Postavy nebyly dostatečně popsané a každý se jevil buď černý nebo bílý (to většinou) ale nic mezi tím. I když se jedná o autobiografii, dějství nebylo příliš uvěřitelné, hlavní hrdina byl stylizovaný do postavy chytrého, šikovného, oblíbeného poloboha a hrdinského námořníka, kdy se každý může zbláznit jen aby mu pomohl z nějakého průšvihu.
Ale nemůžu říct, že by se jednalo o knihu vyloženě špatnou, určitě má svůj smysl, začetla jsem se do ní a bavila mě, touha po svobodě byla úžasně popsaná, stejně jako síla a odhodlání hlavního hrdiny. Ovšem si myslím že na českého Františka Niedla a jeho hrdinu Pavla Vencla z Útěku do pekel, podle mého názoru Motýlek, tak nějak nemá...
Je naprosto úžasné sledovat, jak se mladý člověk pere za svobodu. Pokud jsem někdy přemýšlel o tom, jak asi může vypadat opravdové dobrodružství, tak mi Henri Charrière ukázal jasný směr. Moc se těším na druhý díl - jsem s tebou Motýlku.
Trochu neuvěřitelné vyprávění, exotické se silnou atmosférou. Autor se nikdy nevzdává, stále myslí na svobodu a spravedlnost, kterou cítí čtenář a hlavnímu hrdinovi velmi přeje, aby nástrahy překonal. Velice dobře jsou zpracovány i ostatní postavy.
Pro mě obrovské zklamání. Kniha vůbec nepůsobí jako autobiografická zpověď, spíše je to odosobněná reportáž o útěku, bez hlubších popisů, ať už prostředí nebo jednotlivých hrdinů, jejich charakterů a pohnutek. Vyprávění letí tak strmě, že ani nedává možnost čtenářově fantazii se na chvilku pozastavit a pokochat se fascinujícím dobrodružstvím a vytváří tak zvláštní paradox, kdy jsem se u děje se slušným spádem vlastně většinu času nudila. Zároveň mě rozčilovaly téměř nereálné situace, kdy byli uprchlící skvěle příjímáni kamkoliv se vrtli a všichni, od indiánů až po ředitele vežnic je milovali a dělali všechno proto, aby jim pomohli, přestože o nich téměř nic nevěděli. Ani z daleka se nedá srovnat s dokonalým Králem Krysou.
Skvělý příběh o plánovaném útěku z věznice a o jeho průběhu. Po cestě se Moty a jeho kamarádi z vězení setkávají s mnoha lidmi, kteří se k nim většinou chovají až podivně přívětivě až vítavě což mě celkem překvapovalo. Nicméně kniha je to opravdu skvělá a rozhodně stojí za přečtení oba díly - pokud ovšem nemáte vydání v jedné vazbě.
Tohle dílo se mi docela špatně hodnotí. Mě knížka zajímala právě proto, že je vydávána za životopisnou a chtěl jsem se seznámit s příběhem člověka, který si prošel peklem. V průběhu četby ale člověka prostě určité pasáže musí zarazit a když se o osobu autora začne podrobněji zajímat, zjistí že kniha opravdu nebude tak úplně životopisná. A tady začínám mít s knihou problém: nedokážu akceptovat knihu jako autobiografii, protože autorovi jednoduše nevěřím, a postupem četby mě osud hlavního hrdiny přestává zajímat, stejně tak popis prostředí ve kterém se pohybuje. Ať už to měl být životopis, nebo román, tak jako tak mě na knížce prostě štvě (tím spíš že jí psal člověk, který žil v prostředí, které popisuje) že se občas působí velmi nevěrohodně, ať už se jedná o popis prostředí, či jednání postav.
Naprosto šílené nedobrovolné dobrodružství plné strachu, bolesti, smutku, touhy po svobodě tváří v tvář nesvobodě, lidského hyenismu versus lidské vůle žít, smrtelného stínu, ale také exotiky, krásy, přírody a lidského dobra. Ona by ta kniha v podstatě mohla být takovou všeobjímající encyklopedií lidství od jednoho pólu ke druhému, od lidského zla k lidské dobrotě. Je to jako jízda v sudu divokým vodopádem, taky nemáte jak zastavit či zpomalit a oddechnout si. Ta četba chytne, nepustí a bude vás pořád přemlouvat ještě pár stránek (vím o čem mluvím, právě kvůli tomu mi jednou ujel vlak). Dumat nad tím, zda to jsou reálné paměti, nebo vymyšlený příběh za ně se vydávající mi připadá bezpředmětné, úchvatnosti četby to nic nepřidá ani neubere.
Štítky knihy
zfilmováno paměti, memoáry útěk vězení, věznice dobrodružství dobrodružné romány
Henri Charrière si zaslouží plný počet hvězdiček. Už jen proto, že tohle všechno na vlastní kůži prožil, že to přežil a že se z toho nezbláznil. Z pekla do ráje a zase zpátky. Hodně silné čtení. Za mě jedna z top knížek.