Motýli nad propastí
Jan Kohout
Sbírka Motýli nad propastí shrnuje dosud nevydané básnické soubory a cykly Jana Kohouta, které vznikaly od poloviny devadesátých let minulého století až dodnes. Jan Kohout je autor ze společenství tvůrců, kteří vnitřní agresi, úzkost a s tím spjaté psychické procesy zpracovávají, reflektují, trhají i nově vyplétají. Sám autor to popisuje takto: „Píšu, abych nechcíp, / nepíšu, abych nechcíp, / nepíšu a chcípu, / píšu a chcípu. / Stará čtyřtaktní metoda, / mí ,chcíplí‘ mi rozumějí.“ Básně se díky tomu rodí jako slast, ona radostná „zábava“ z tvorby, v níž se odvěký paradox existence člověka, spočívající ve vědomí vlastní smrtelnosti, transponuje do jiných, „já“ neohrožujících poloh, vtěluje se do principů i „nuancí paradoxů“. „… všechno, co píšu, jsem vskutku viděl, slyšel a někdy i prožil, ale necejtím k tomu žádnej vztah. Prostě jsem si z čirý nouze, v dutosvětě svý hlavy otevřel vetešnictví… Baví mě spojování, konstruktivní destrukce, nuance paradoxu, baví mě brát to do rukou a degustovat varianty přitažlivosti, hledat erotozóny na špendlíku i lokomotivě.“... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2013 | Motýli nad propastí |
2004 | Pohádka o Ničem |
2015 | Zachvívadla a čmároděje |
2022 | Utři se drápem |
Takový ten tvůrčí přetlak zhmotněný do knihy... Takové to nutkání psát a zpracovávat svět. Bez touhy být bestseller, bez touhy po slávě... bez touhy.. nevím. Prostě člověk cítí to pnutí, tu niternost, tu existencialitu... možná opravdovost, kterou v mnoha vykalkulovaných knihách dneska cítit není. až bych řekla, stará dobrá literatura, kde jde ještě o svět (a ne vlastní slávu a popularitu). Nevím, asi nejsem dost přesná, prostě si to přečtěte.