Mozaika Parsifal
Robert Ludlum
Michaelu Havelockovi se zhroutil svět za jedné měsíční noci na španělském pobřeží. Na vlastní oči sledoval, jak jeho partnerka a milenka Jenna Karatsová padá pod sprškou kulek. Zastřelili ji lidé ze zpravodajské služby, pro kterou pracoval. Zdrcený Havelock nevidí jinou možnost, než ukončit práci agenta a začít nový život. Pak ale na přelidněném římském nádraží spatří živou Jennu a pochopí, že vše bylo ve skutečnosti jinak. Vydává se po stopách krásné zrádkyně, ale tím nad sebou podepíše rozsudek smrti. Po celém světě jej pronásledují profesionální zabijáci, aby mu znemožnili rozplést síť zrady, kterou na něj upletl jeden z nejlepších špionů na světě.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 1993 , TalpressOriginální název:
The Parsifal Mosaic, 1982
více info...
Přidat komentář
Mozaika Parsifal - to je Ludlum ve své klasické podobě. Vládní agenti, zahraniční rozvědky, tajné operace, utajované pravdy, honičky, vraždy a konečně zrada na těch nejvyšších místech - nic nechybí. Jak je u Ludluma zvykem, svět je mu skoro malý - je libo Amsterdam, Paříž, Prahu, Madrid, Řím, New York, Washington, Barcelonu nebo francouzské pohraničí? Michael Havelock jde po stopách zrady a v patách má profesionální zabijáky. Akce střídá akci, přesto se nemohu zbavit pocitu, že si Ludlum tentokrát ukrojil přece jen příliš velké sousto. Na prostoru 650 stran mu prostě čas od času dochází dech a začne se plácat v politických debatách, které nikam nevedou. Dokud doprovázíme Michaela Havelocka je to jízda s plynem na podlaze a větrem v zádech, jakmile se ale začne bádat a spekulovat o Parsifalovi, řadíme nižší rychlostí stupeň a noha sklouzává z rychlostního pedálu, jako by tam ani nepatřila. Celé té americko-ruské přetahované chybí drive Havelockova hledání ztracené lásky a pravdy. Naštěstí zásahy speciálně vycvičeného agenta do děje přicházejí vždy v pravou chvíli, takže nuda nehrozí a zatajený dech několik kapitol vydrží. Možná ubrat na spletitosti celé té špionážní osy, zkrátit a pročistit… a byla by to kniha jako řemen.
S nadsázkou řečeno Robert Ludlum je takový Karel May špionážního románu. Charaktery v příbězích zbytečně nekomplikuje, postavy jsou buď kladné, nebo záporné. A hotovo. To je samozřejmě lehká ironie, tak jednoduché to s nimi není. A pokud ano, pak v jiných knihách, mezi které Mozaika Parsifal nepatří. Například z na první pohled jednoznačně záporného hrdiny se tady v druhé části knihy vyklube klaďas. To ale již prozrazuji příliš.
Ludlum hodně pracuje s faktorem náhody, hlavnímu hrdinovi při jeho pátrání všechno tak nějak vychází, a když náhodou ne, velmi rychle najde řešení. Podaří se mu tak vyřešit prakticky sebevíc komplikovanější a zdánlivě neřešitelnou situaci. To ale autorovi nemůžeme mít za zlé.
Přerazit překladatele, který funkci Secretary of State, tedy ministr zahraničí, do češtiny uvedl jako ministerský předseda. Pokud se hrabu do americké literatury, měl bych znát alespoň reálie. A když je to pořád dokola na 600 stranách, tak to fakt čtenáře točí. Mě tedy alespoň ano
Asi jedna z nejlepších knih Roberta Ludluma které jsem četl. Výborně napsaná, děj má neuvěřitelný spád a ještě hlavní hrdina pochází původem z Čech. Velmi doporučuji.
Byla to moje první kniha od tohoto autora a také první špionážní román. Kniha je výborně napsaná a v podstatě až do konce jsem byla napjatá, jak vlastně skončí. Všem bych ji doporučila.
Velice napínavé, spletité a pro českého čtenáře zajímavé i tím že hlavní hrdinové mají český původ.
Jeden z lepších autorových románů, ne všechny se mu tak vyvedly, ale do tohoto se mu podařilo nacpat tolik zvratů, že jsem byl napjatý až do konce.
Mé první setkání s Ludlumem, protože špionážní romány jsem dosud příliš nečetl. Tento mě nadchl. Jestli jsou všechny takto skvělé, klobouk dolů před tímto spisovatelem. Budu se muset časem pustit do jeho trilogie Agent bez minulosti, Bourneův mýtus, Bourneovo ultimátum.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Agent bez minulosti |
| 2005 | Bourneův mýtus |
| 2001 | Hádův faktor |
| 2007 | Bourneovo ultimátum |
| 2008 | Arktická mise |
Ludluma mám rád, ale tahle knížka se mi nevím proč četla docela špatně. Divné dialogy nebo nevím co, něco mi prostě vadilo. První polovina jinak ujde, ale ve druhé, v podstatě od okamžiku příchodu Michala na Poolův ostrov Ludlum začíná zápletku děsivě kombinovat, zamotávat a já jsem se fest ztrácel. A konec mi přišel šíleně odfláknutý. 600 stran honíme Pamiňáčika a rozkrýváme VKR a najednou šmik a je po srandě. Ludlum má prostě lepší knížky.