Mráz
Bernard Minier
Martin Servaz série
< 1. díl >
Strašlivé zločiny, mrazivá atmosféra a děsivé tajemství.
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2016 , XYZ (ČR)Originální název:
Glacé, 2011
Interpreti: Jiří Žák
více info...
Přidat komentář
Příjemný thriller. Nebo detektivka? První půlka to první, druhá to druhé. Nejdřív se jeví celkem neotřelá, ale postupně se to tak nějak zamotává a uzluje, až to přestalo bavit snad i samotného autora a poněkud umělými zkratkovitými posuny dojde ke konci. Prozradím něco děje - třeba láska multimilionáře k jakési pofidérní kulturistické sestře v ústavu, té se mi opravdu nechtělo věřit. To propojení tam bylo zbytečné. Nebo náhlá láska manželky jeho kolegy, těhotné, podotýkám, k hlavnímu vyšetřovateli, zatímco její manžel to ví, ale je mu to jedno, páč je gay a... uhm.
Také jsem získala pocit, že snad každá postava v knize je nějakým způsobem vyšinutá a buď zneužitá v dětství, nebo naopak tyran a psychopat. Opravdu každej. A to nemluvím jen o obyvatelích léčebny! Na druhou stranu, nejsilnější moment knihy pro mě třeba byl popis zločinu na hrdinově matce. Krátké. Surové. Ponechané na fantazii čtenáře. Sice knize nic moc nepřidala, ale zamrazilo z toho víc, než ze zbytku románu dohromady.
Někde to s tou fantazií čtenáře zas přehání. Četla jsem to ve čtečce, tak nevím, zda mi nějaké stránky nechybí, ale co se sakra stalo s tím psychoušem v autě pod lavinou? Co? Co? Hledala jsem to třikrát a nic! A co ta jeho dcera? Kdo ji tedy uhodil? Nikdo? Co jeho kolega? Jak to tedy je s jeho ženou? A co ten Xavier, proč jí lezl do kanclu? Podezíral Lisu, ale přitom ji kryl a souložil s ní? Co? Jak?
Takže... dávám knize slabší tři hvězdy. Udržela si mou pozornost a některé scény byly skvělé. Některé méně. Jiné zbytečné. A spousta, opravdu spousta jich podle mne byla nevyužitých. Páni, léčebna, opuštěný dětský tábor a vlastně nic moc z toho.
Edit: Jo tak. Ono to má víc dílů. Tak snad to nějaké moje otázky zodpoví.
Fantastické čtení!! Hlavní hrdina Servaz se mi hned dostal pod kůži. Atmosféra zimy, sněhu a psychiatrického ústavu mě zaujala. O táboru Kamzíku nemluvě. Doporučuji!
Má první kniha od Miniera mě nijak zvlášť neuchvátila. Detektivní romány nejsou právě můj oblíbený žánr takže problém bude možná u mne :) Zpočátku děsivá atmosféra se postupně vytratí a zůstane popis nudného detektivního pátrání, navíc hlavní hrdina Servaz nepatří mezi nejbystřejší. Asi zůstanu u Harryho Hola :)
Táto kniha ma milo prekvapila. Čítala sa veľmi dobre. Stále sa tam niečo dialo a posúvalo ma to ďalej a ďalej. Teším sa na ďalšie autorove knihy. Super.
Číst autorovu prvotinu poté co jsem před ní už přečetla jeho pozdější dílko asi nebylo šťastným řešením,ale v knihovně člověk bere co mu frekvence výpůjček dovolí. Zajímavá zápletka, to nepopírám, jen některé obrazy v příběhu zbytečně přitažené za vlasy,až měl člověk pocit, že čte pohádku pro dospělé.
No, tak pěkně děkuju, kdybych těch skoro dvacet (pocitově dvě stě dvacet) hodin strávila čuměním do zdi a pouštěním sliny, nejspíš bych se cítila duševněji obohacenější než teď. Nebo by mi aspoň "nebušilo srdce", "nepolykala bych", "netřásla bych se" a "nejímala by mě závrať" z vědomí, že za TOHLE jsem utratila těžce vydělané peníze, které jsem mohla utratit rozhodně užitečněji - třeba je naházet do automatu nebo je propít. Něco ti, milý čtenáři, prozradím - Ježíšek neexistuje a Mráz je totální ztráta času. Věř mi. Já nevěřila. Teď už věřím.
Dál to bez *SPOILERŮ* psát nejde, takže jestli vás varování na krabičce cigaret neodradilo, dál nečtěte, ať o to bombastické, suprácké a děsivácké rozuzlení nepřijdete.
Ve svých komentářích to krásně vystihl např. SteveP1, Velkomožný nebo Vesmich. Ty si přečtěte, stojí za to.
Kniha je totální sbírka ohraných motivů, bezhlavě naházených na hromadu vidlema - ta absence hlavy je zpočátku skutečně slibná a prvotní scény lákají napětím a neotřelým prostředím.
Hlavní hrdina je kriminalista z Toulouse, což je takový pidi město, kde žije skoro o sto tisíc lidí víc než v Brně, takže je jasný, že pan major má nulový zkušenosti se zločinci a zločiny. Jinak se nedá vysvětlit, proč ho všechno děsí, proč ho neustále zalévá pot a proč se pořád klepe. Možná nám autor jen zatajil, že major Sralbotka (počítejte se mnou - bojí se: výšek, rychlé jízdy na čemkoli a v čemkoli včetně automobilu, létání, koní, hor, ostatních jedoucích automobilů a střelby) má Parkinsona, protože jinak se to, že se věčně klepe jak drahej pes, nedává vůbec smysl. Navíc ho roztřese pohled na každou mrtvolu, novou, starou, vyfocenou, pitvanou. Kromě toho, že je to fakt srábek non plus ultras je to navíc totální lama a hňup, který se narodil nejspíš jako osmdesátiletý jedinec a posledních devětatřicet let žije v akvárku. Jinak těžko vysvětlit jeho staromilský názory dohnaný ad absurdum nebo třeba fakt, že neví, kdo je Kurt Cobain (v době jeho smrti mu muselo být lehce přes dvacet, KAŽDÝ, kdo žil v 90. letech, ví, kdo byl Kurt Cobain!). Jeho trapné házení latinských citátů a otřepaná záliba v klasické hudbě mě ke konci iritovaly tak, že jsem měla chuť mu klikou z gramofonu... no... prostě udělat něco nepěknýho. Kromě toho, že je zaprděnej, neumí pomalu ani zapnout počítač a furt žehrá na to, jak jsou dneska lidi příšerní, příšerní, příšerní (to za nás nebylo! Ne ne!), věří každýmu, kdo mu dá najíst, má těžké potíže se sebeovládáním, neustále se vzteká a všechno ho (když se zrovna neklepe a nebledne hrůzou) vytáčí, selhává v otcovské roli na plné čáře a neumí si ani dobít mobil.
Pak tu máme ženský protějšek, což je prostě Catwoman, co je navíc na holky, s jednou se bude i líbat a to je prostě děsně cool, sexy a jasně to dokazuje, že Minier nemá s homoušema problém (proto jsou tam hned dva, chybí už jen černoch na kolečkovém křesle, abychom to měli komplet).
A jedeme dál. Jaký smysl má sáhodlouhé představování ženské hlavní postavy, o níž se dozvíme naprosto všechno včetně počtu dětí jejího milence a toho, na co její rodiče mysleli 5. 3. 1958, když jediné, co má udělat, je to celé vyřešit tím, že vleze někomu do počítače? K čemu je těch tisíc keců, které vůbec s příběhem nesouvisí? Co je mi do toho, co má Sralbotka namazanýho na chlebu? A k čemu mi je vědět, co všechno je namazaný na dalších chlebech, které by mohl sníst?
Pak je tu děj - o jeho nelogičnost už psali jiní a fakt, že se to celé rozlouskne naprosto banálně (v audioverzi) dobré 4 hodiny před koncem, dojem absolutního zmaru a zoufalství (čtenářova) jen podtrhují.
K plejádě nelogičností si ještě připišme fakt, že oběti své agresory znaly, nevěřím, že by se za celé roky nikdo neozval. A to, že by státní zástupce dovolil, aby se na vyšetřování podílela oběť vyšetřovaného trestného činu, to je taková blbost, že se mi až nedostává adjektiv.
A pár otázek nakonec - proč chyběla ta hlava? Proč pachatelé nesmazali maily, když už byli ochotní vybít celé údolí, aby se na ně nepřišlo? Proč nevzali DNA při rutinním vyšetření? Proč se pomstili zrovna teď? Proč v tom vůbec vrah figuroval, když si mohl zaplatit všechno a všechny? A kdo byl ten chudák, co ječel v táboře? A proč jsem to vlastně poslouchala? P-r-o-č?!?
Závěrem slovíčko k interpretaci. Jiří Žák má moc příjemný hlas, čte většinou hezky, ale ta anglická výslovnost, to je fakt známka [punku], zlatý digi, zlatý adidi, to mu to nemůže někdo foneticky napsat?
Kniha plná napětí. Velice poutavý příběh a až do konce knihy se čtenář nenudí. Kdyby nebilo epilogu, mohl by si čtenář myslet, že je celý příběh pouze výmysl spisovatele. Takto. Posuďte samy ...
Po přečtení některých komentářů ke knize jsem dumala, co mě čeká... Budu zklamaná nebo nadšená? Řekla bych, že ani jedno. Knihu jsem dočetla celkem v klidu, žádné extra napětí se nekonalo. Ale přečíst se to dalo. Pakliže nás autor zaváděl na falešnou stopu, tak tedy nevím, která to byla, jelikož dle mého názoru zde moc pachatelů na výběr nebylo. Soustředila jsem se ovšem na jedno: na postavu majora Servase a to jsem se fakt bavila! Detektiva si představuju (asi zhýčkaná Robertem Hunterem, Harry Holem, Joonou Linou nebo Richardem Krausem) jako neohroženého hrdinu, který si ví vpodstatě vždy rady. Tady Martin mi připadal takový nějaký zmatený a tápající, navíc mu opravdu neustále bušilo srdce, svíralo hrdlo, jímal jej děs a tepalo ve spáncích! Na mě působil spíše vystrašeně nežli neohroženě! A to že neumí střílet a dokonce si zapomene zbraň v přihrádce auta... No to už je na pováženou. Nutno uznat, že poručík Columbo toho s revolverem taky moc nepředvedl, ale měl zas jiné nesporné plusy, díky nimž se stává nesmrtelným! Tadyhle na majora Servase jistě časem zapomenu.. Nicméně i přesto, že měla kniha více než 600 stránek, dočetla jsem ji...
Výborné. Ač je to "tlustá" kniha, je děj napínavý a počet stránek vůbec nehraje roli....
Tak tohle byla opravdu kniha s velkým K. Po dlouhe době kniha plná napětí až do konce. Autor nejprve zavede falesnou stopu na jineho pachatele-pachatelku ,ale vse je jinak než se zdá. Plny počet hvězd a frr na další
Napínavá a překvapivá četba, místy jsem se nemohla odtrhnout. Ač jsem knihu musela asi v polovině vrátit do knihovny a dost se načekala, příběh se mi rychle vybavil. Chválím svěží dialogy a propracovanost motivů. Servaz mi je velmi sympatický, už nyní se těším na Zkurvenej příběh.
Přes velký nástup na začátku jsem musel přijít na chuť příběhu a postavám policistů, ale děj je dobře vykreslený, místy až ponurý a vyšetřovatelé jsou sympatičtí i svým osobním životem. Jsem zvědav na další pokračování, protože zbylá nit po vyřešení případu se díky Švýcarovi táhne dál do dalšího příběhu.
Od autora už jsem četl dvě knížky, a to Tmu a Tuknížkusesprostýmnázvem, o jehož pravém názvu se nikde nesvěřuju a musím říct, že dvě jmenovaná díla se mi líbila více. Ale chápu, že toto je první kniha od autora a připadá mi velice zdařilá. Sice detektivní příběh mi nepřipadá nijak originální, k tomu ještě blázinec, který dávají snad všude, ale autor skvěle popsal děsivou depresivní atmosféru, zimu a chlad. Některé části knihy mi připadaly až strašidelné a občas i nechutné (na to jsem ale od autora zvyklý).
Ti, kteří čtou detektivky pořád, si z toho na zadek nesednou, nováčci by mohli jásat. Autorův styl psaní miluju a věděl jsem, že koupí knížky rozhodně neudělám chybu.
Něco, co už jsem dlouho hledala a něco, co jsem si už dlouho potřebovala přečíst. Děj byl napínavý, plný zvratů, konec neočekávaný. Hlavní hrdina je mi velice sympatický, v několika ohledech mi připomíná mého taťku. Už jsem se začetla do druhého dílu a rozhodně si nenechám ujít ani díl třetí.
Moc jsem po této sérii toužila, tak jsem si nechala koupit od manžela k narozeninám celý box. První knihu mám za sebou a nemůžu hodnotit jinak než 5 hvězdičkami. Nečetla jsem moc francouzských autorů, ale Minier se mi prostě dostal pod kůži. Napínavé, strhující, perfektně vykreslené prostředí i postavy. Přesto , že má kniha přes 600 stran, jsem se ani chvíli nenudila, autor vás nutí otáčet stránky dál a dál. Konec zůstal otevřený pro pokračování, už se těším na Kruh.
Já se tedy taky zařadím ke čtenářům, které kniha nenadchla, ba skoro zklamala. začátek byl docela dobrý, bylo tam napětí, ale brzo na mě začala kniha působit hrozně prkenně a strojeně, hlavně teda rozhovory na mě tak působily. Jak už jiným tady, i mě vadilo, jak hlavního vyšetřovatele - majora Severaze pořád jímala nějaká hrůza a "absolutní děs"...tyto fráze, snažící se zdramatizovat situaci mě naopak rušily - podle mě dobrá detektivka se bez nějakých takových uporňujících momentů na to, že teď se mám bát, obejde a vtáhne do děje i tak. Rozuzlení příběhu nebylo už vůbec napínavé a podle mě málo propracované, autor si to hrozně ulehčil viz maily, které vlastně vše odhalily a zas tak strojeně! Za mě zklamání, dočetla jsem to jen proto, že jsem čekala, že ten wow efekt přijde, ale nestalo se. Nevim jestli mam dat šanci dalším dílům
Štítky knihy
prvotina vraždy zfilmováno psychiatrické léčebny vězení, věznice francouzská literatura thrillery plánovití, inteligentní vrazi Pyreneje (Evropa) francouzské rományAutorovy další knížky
2016 | Tma |
2015 | Mráz |
2015 | Kruh |
2017 | Zkurvenej příběh |
2019 | Sestry |
Poslednich tricet stran jsem nedocetla. Uz me ani nezajimalo, kdo je vrah.