Mŕtva zóna
Stephen King
Mladý muž Johnny Smith upadol po nehode na päť rokov do kómy. Keď sa po dlouhej dobe prebere späť k životu, zisťuje, že má náhle dar predvídať udalosti. Vo svojej mysli môže prechádzať priestorom i časom a vidí to, čo iní nie. Trápi ho však taká vízia desivej budúcnosti, ktorej môže zabrániť jedine on. S nasadením vlastného života sa preto vrhá do osudovej akcie. Vydalo nakladateľstvo Smena v edícii Máj v roku 1987.... celý text
Přidat komentář
Mrtvá zóna patřila k prvním kingovkám, které jsem přečetla a příběh člověka, který při doteku s člověkem, může nahlédnout do budoucnosti mi naháněla husí kůži. Do smrti si asi budu pamatovat myšlenku: pokud byste se mohli vrátit v čase ještě před 2. světovou válku, zabili byste Hitlera?
I když tato kniha ani zdaleka nedosahuje kvalit jiných děl S. Kinga, musím říct, že se mi líbila. Přesto, že se kniha velice liší od ostatních typických Kingovek, je svým způsobem stejně hororová jako ty ostatní, jen trošku jinak. Ze začátku mě kniha docela zklamala, ale o to víc mě překvapil celý závěr příběhu! Mám ráda příběhy s neočekávanými konci, kdy člověk sedí doslova s otevřenou pusou a hltá jedno slovo za druhý, a tohle byl přesně jeden z nich.
Celou dobu čtení jsem zamýšlela ohodnocení 3***, ale konec téhle knížky je opravdu povedený, i když smutný, ale za ten závěr přidávám čtvrtou hvězdičku. Čtení je to příjemné, místy dost napínavé, ale místy mi to přišlo zbytečně rozvláčné. Žádná velká apokalypsa se v tomto románu nekoná, jedná se spíš o příběh jednoho hlavního hrdiny a pár lidí kolem něj, je to dost o jeho pocitech, psychologii, rozhodování, jak se svým "darem" naložit.
K této knížce se asi vracet nebudu, ale za přečtení stojí a určitě nelituju, že jsem po ní sáhla.
O tomto spisovateli jsem četla mnoho, slyšela jsem na něj samou chválu, ale po přečtení této knihy, od něj první knihy, jsem byla trošku zklamaná. Čekala jsem více, zhodnotila bych ji jako průměrnou četbu, která nezklame ani nepotěší.
Ač jsem od knihy čekala trochu něco jiného, určitě nejsem zklamaná. Pro mě byl děj velmi čtivý a psychologie postav propracovaná (sic jsem doufala, že by se u hlavní postavy Johnnyho mohl autor rozepsat více). A závěr knihy? Ten jsem doslova zhltla. Je to subjektivní, ale já osobně nemám pocit, že by byl odbytý. Pro mě byl svižný bez zbytečných kudrlinek s jasným sdělením a zbytek si tam každý najde sám.
Při čtení jsem nedokázala vyhnat z hlavy mrazivé myšlenky, jak složité to musí lidé po probuzení z dlouhotrvajícího kómatu mít a kolik věcí vlastně ani nedokážeme domyslet. Bezmoc, neustálé otázky co by, kdyby... Aby člověk začal znovu žít a neuvázl ve svých vzpomínkách, musí mít opravdu velkou vnitřní sílu.
Jedno z nejlepších děl co kdy mistr napsal.Vynikající děj má i politický odkaz,JOHN SMITH je jednou z nejsmutnějších postav kterou King vymyslel,když jsem to tenkrát poprvé četl,všiml jsem si že mám další stejnou zálibu s KINGEM a to je muzika viz králové punkrocku RAMONES.
Na mém pomyslném žebříčku Kingových knih řadím Mrtvou zóny spíš na spodní příčky... Budu jí muset dát ještě jednu šanci někdy... 5/10
"...Taky se jí líbí jedna punkrocková kapela, Ramones - měl by sis je poslechnout, jsou boží."
Mírně nadprůměrný King. Rozhodně kvalitní počtení, byť by ve svém rozsahu zasloužilo vyšší míru komplexity. Na druhou stranu jsou zde Kingovy tradičně skvělé postavy a oblíbený hnědokošilácký motiv. Koncovka, byť podle mnohých zde odbytá, je pro mě (na Kinga) mírně nadprůměrná, tj. nefrustrující.
Tedy mírné doporučení, rozhodně nervoucí žíly nadšením...
Veľmi podarený a zaujímavý príbeh, autorovi sa podarilo do hĺby rozobrať rozpoluplné pocity hlavného hrdinu. Dej príbehu veľmi originálny a zakončenie ma dosť prekvapilo. Túto knihu možem každému vrelo doporučiť, oplatí sa prečítať si ju!
Kóma ho obrala o skoro 5 rokov života. Nevzala mu len časť života ale aj lásku. Dej príbehu sa odohráva v 70 rokoch minulého storočia. Kniha je napísaná pútavo a nemá žiadne hluché miesta. Na jej základe bol natočený aj pomerne verne spracovaný film.
I když čtu už několikátou knihu od Kinga, stále jsem si nějak nezvykl na jeho výkyvy, kde se něco děje a na dalších několika stranách se děj jen pomalu vláčí. Jistě, patří to do psychologie postav, a tak dobře vykreslené postavy jako má King, jsem u mnoha autorů nenašel. Ale pořád mi v tom vadí ta rozbředlost. Strhující konec v podání Zápisků z mrtvé zóny mi hrozně připomněl Zelenou míly, ale i tak jsem měl trochu na krajíčku. Proplétání dopisů a normální děje...zajímavý zážitek.
První kniha od S. Kinga co jsem četl a moc se mě nelíbila. Koupil jsem ji po revoluci na doporučení jako nejlepšího autora, mistra tajemna a hororů a byl jsem zklamán. Knihu jsem naštěstí hned prodal.
Zóna citů...
Mrtvá zóna je jeden z citově nejvypjatějších Kingových příběhů, jehož emocionální napětí bych se nebál srovnat se Zelenou mílí. Psychologický rozbor postav je pravidelným atributem Kingových románů a zde ho dovedl téměř k dokonalosti. Vzpomenu například velice sugestivně popsané pocity člověka, který se po několika letech probral z kómatu. Ve většině Kingových knih jsem měl dojem, že charakterizaci postav věnuje první půlku, zatímco v druhé polovině na tom postaví gradaci příběhu. Tady se obě poloviny velice zdařilým způsobem prolínají a vytváří pro autora docela netypický celek. Velmi vřele doporučuji!
Tahle knížka se Mistrovi nepovedla. Myslela jsem, že to bude zajímavější a že to bude mít nějaký pořádný, možná strašidelná děj... A ono nic... Připadá mi to jako odfláknutá knížka, jako by ho už nebavilo si vymýšlet a chtěl to raději utnout...
Je to moje první knížka od S. Kinga, kterou jsem četl. Knížka je hodně dobrá, některé pasáže jsem četl se zatajeným dechem. Myslím, že stojí za to, si ji přečíst ;)
Mrtvá zóna pro mne byla první a zatím i jedinou Kingovkou, kterou jsem četl. Do náruživého čtení jsem se dostal snad už kolem 30. stránky, kdy mne kniha chytla. Rád si užívám psychologické načrtávání postav a přišlo mi, že King ví jak na to. Kniha má jak dech beroucí okamžiky, tak pár docela hluchých míst, při kterých jsem se vyloženě nudil. Byl jsem nucen překousnout i slangové výrazivo při vyprávění a doufám, že je to jen bídná práce překladatele (nemluvím o přímé řeči v slangu), až přečtu jinou knihu od Kinga, budu si pak moci udělat obrázek, kde že je pro mne ta chyba.
Ale co musím Kingovi zcela jistě vytknout, je poslední čtvrtina knihy, která jde zcela proti duchu toho, co již bylo napsáno. To, co se děje v poslední části, by se dalo pochopit mnohem lépe, kdyby si King dál tu práci a vykreslil více psychologii hlavní postavy, která se rozhoduje, zda má udělat to, co udělá.
Osobně mi to přišlo, jako kdyby si hlavní hrdina řekl, že tak to prostě bude a pouze jen tak na okraj hledá záminky ve svém okolí, aby "to" mohl uskutečnit. A závěr (myšleno starostou s dítětem) mi přišel nedotažený, odfláknutý, jako kdyby si King potřeboval už jít z toho všeho psaní lehnout a ráno, když se vzbudil, sepsal závěrečnou kapitolu knihy, aby ji mohl odpoledne šoupnout do vydavatelství.
Pro mne tedy zatím na 3,5* Uvidíme na jakou stranu se ukazatel vychýlí, až si od něj přečtu něco dalšího.
Z počátku knihy jsem se trochu lekla toho, že se děj bude točit kolem "pánbíčkaření". To by mě jistě nepotěšilo! Ale nakonec to byl příběh bez potoků krve nebo nějakého velkého nadpřirozena. Všechno se četlo a věřilo velmi lehce. A dokonce jsem na předposlední stránce ucítila i trošičku mrazení v zádech. Kdo četl, snad ví kde.