Mŕtva zóna
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29677/bmid_mrtva-zona-dU5-29677.jpg
4
1677
1677
Mladý muž Johnny Smith upadol po nehode na päť rokov do kómy. Keď sa po dlouhej dobe prebere späť k životu, zisťuje, že má náhle dar predvídať udalosti. Vo svojej mysli môže prechádzať priestorom i časom a vidí to, čo iní nie. Trápi ho však taká vízia desivej budúcnosti, ktorej môže zabrániť jedine on. S nasadením vlastného života sa preto vrhá do osudovej akcie. Vydalo nakladateľstvo Smena v edícii Máj v roku 1987.... celý text
Přidat komentář
U Kinga to mám tak, že ma kniha veľmi baví, alebo vôbec nebaví. Táto bola úchvatná!
Nemůžu dát plný počet, kvůli několika přehmatům. Ve dvou třetinách přichází první plánovaný vrchol, uzavření příběhu škrtiče. Jenže děj je orientovaný výhradně na Johnnyho, chybí výstavba charakteru vraha, poznání jeho obětí atd., což jedna kapitola předřazená na začátek nespraví. A tak celá linka vyzní do ztracena, jasnovidec přijde na místo činu a za jednu noc celou záhadu vyřeší a Kingovi spadne řetěz z kola vyprávění, který se už o poznání lopotněji ve zbytku románu snaží nahodit přílepkem přímo jmenované varianty morálního dilematu o tramvaji a výhybce.
Každopádně je snadné se Kingovým vypravěčským umem unést. Je fantastický ve ždímání emocí, ve vzbuzování sympatií či odporu vůči svým postavám, bezchybně pracuje s dětskými postavami a v neposladní řadě těží z nostalgického vzpomínání na doby, kdy bylo vše jednodušší.
Přestože se jedná vlastně o dvě vyřešené zápletky s jedním hrdinou v jedné knize a příběh tak působí roztříštěně, jedná se o velmi zábavné čtení. Celou dobu jsem Johnymu fandila a doufala jsem, že to pro něj dopadne dobře. Líbí se mi i ten jen lehký dotek nadpřirozena. A přestože jsem mnoho narážek na americké politijy nechápala, kniha mě bavila celou dobu. Hodlám vidět i filmové zpracování.
Johnyho smutný příběh jsem přečetla během par dnů. Čím víc jsem mu fandila, tím víc mě ho bylo neskutečně líto. Jeho tajemné nadpřirozeno ho vždy dostalo.
Výborně popsán politik a jeho nenápadné ovládání lidu.
(SPOILER)
Kniha se mi četla jedním dechem, protože Svědectví byla předchozí kniha, kterou jsem dočetla. Hlavní postavy Sarah a Johnny jsou velice sympatičtí. Upřímně schopnosti Johnnyho mě neděsily, protože jsem byla zvyklá od Carrie. Ale děsila mě ruleta ze začátku a jak Johnny věděl, že Sarah nemá prsten.
Je zde zpracovaná perfektní psychologie postav. Taky mě děsili ti zmetci Fred a Greg. A nejvíc mě na tom děsí, že tito lidé se v politice i ve společnosti pohybují a můžeme je znát jako sousedy, ale můžou to být šílení psychopaté.
Je úžasné, jak autor detailně popisuje, že morální autority jako policista nebo politik mohou mít temnou stránku a vlastně zneužívají své společenské reputace, díky které jsou nepostižitelní, nestíhatelní.
Dříve jsem viděla film s Christopherem Walkenem v hlavní a roli a musím říct, že kniha se mi líbila mnohokrát víc než film. Ale to platí o každé knize Kinga, kterou jsem četla. Dovedla bych si představit klidně další díl, případně další události, kdy Johnny pomohl jako medium při vyšetřování. Velice mě to čtení bavilo.
King mě zase dostal! Zpracování nadpřirozených věci je velice reálné a kniha se krásně čte. King je moje srdcovka a ještě jsem nenarazila na knihu, co by mě zklamala. Doporučuji!
(audiokniha)
První kniha od Kinga a naprostá spokojenost. Výborně vystavěný psychologický román, sympatický hlavní hrdina a stále aktuální téma. Celé to bylo umocněné skvělou četbou pana Hyhlíka.
Hodně mysteriózní a psychologická kniha, se dvěma dějovými linkami, které se navzájem protnou. Autor disponuje výborným jazykovým umem, dokáže psát hodně poutavě. I když tu sem tam byla hluchá místa, celkově mě kniha zaujala a líbila se mi, až na trochu za vlasy přitažený konec. Hodně kladně hodnotím parádní charakteristiku lidového politika. Jak moc se hodí i do našich luhů a hájů...
Od Kinga jsem přečetla již knihu Osvícení a tento příběh mi přijde variace na totéž.
Knihu bych rozdělila vlastně do dvou částí - tou první by byl životní příběh Johnyho a tou druhou život politika Grega Stillsona.
Příběh mladíka Johnyho byl tak nějak melancholicky smutný. Johnyho maminku bych někdy nejraději "zarazila", ale i takovým směrem se někdy může víra zvrtnout.
Naopak z Grega mi místy přecházel mráz po zádech ... jako bych četla knihu popisující nedávnou českou politickou situaci - nechodí v obleku, aby zapadl mezi obyčejný lid. Na volebních mítincích zaplatil v hospodě pivo všem, kdo si ho přišel poslechnout, podepsal se jim a tím je měl v hrsti ...
Teprve druhá kniha, kterou jsem od Kinga četl (první Ústav) a s jistotou mohu říct, že rozhodně ne poslední. Čekal jsem tedy horor, ale zklamaný vůbec nejsem. Naopak. Komplexní dílo.
"Kdo ucítí vítr změn, nemá stavět větrolam, ale větrný mlýn."
Čím déle jsem četla, tím víc mě příběh nebavil. Zaujal, ale pozornost neudržel. Zajímavé myšlenky vystřídaly nudné pasáže. Zvládnutelná byla tak třetina, pak to jelo sešupem někam do pryč.
Takový mysteriózní smutný příběh s osamělým hrdinou Johnnym. Ano, vykreslení ústředního hnusáka Grega je bohužel velmi "ze života" a je to prototyp mnohých politiků, kteří nás (nejen dnes) ovlivňují.
Je to trošku jinej King, ale na druhé straně v dobré formě. Píše skvěle, všechno jsem mu věřil, i všechna ta omáčka okolo je sakra chutná.
Navíc ta kniha má pro mne určitej přesah. Dočetl jsem to ve chvíli mezi dvěma koly prezidentské volby. Ta politická linka byla nakonec o dost aktuálnější a k zamyšlení. On totiž ten Greg Stillson má tolik společných rysů s Andrejem Babišem, až mne z toho nepříjemně mrazí......
Jedna z nejlepších knih, které jsem od Stephena četl. Jde o civilnější, ale opravdu dojemný příběh se skvělými postavami. John Smith je zatím spolu s Beverly Marsh mým nejoblíbenějším protagonistou z jeho knížek. Hlavní postava je samozřejmě učitel, protože proč ne. Chová se však tak věrohodně, že by mohl být vaším sousedem. Kniha prochází svými několika hlavními mini zápletkami tak dobrým způsobem, že nevím, která se mi líbila víc...Karneval, Záhada vražd, Velký požár, Atentát...je tam všechno a spousta dalšího.
Každá kniha, která ve mně vyvolá emoce, si zaslouží 5 hvězdiček.
Knihu samotnou jsem nečetl, ale poslechl jsem si audio, které namluvil Jan Hyhlík. A bylo to od něj sympatické čtení. Má takovej správnej old-school hlas, který se opravdu dobře poslouchá. V jeho věku bych od něj čekal třeba komolení anglických názvů nebo nějaké nesrozumitelné hyhlení, ale kupodivu ne. Když si to tak vezmu, tak mu vlastně není co vytknout - zvládl to opravdu s bravurou. Co se týká kvality audio zpracování, tak žádný problém - leda že občas bylo slyšet obracení stránek knihy... ale tak je to kniha, že.
King má jeden velký talent - že píše, jak kdyby to měl z vlastní zkušenosti... nebo u toho aspoň byl. Do kóma tématu se zakousl s vervou jemu vlastní a jasnovidectví na sebe nenechalo dlouho čekat. Jak jsme u něj zvyklí, samozřejmě to obalil spoustou zbytečností, které knihu zdelšovaly, ale nebylo to vyloženě na škodu.
Co mi ale vadilo, tak ty mezivstupy z minulosti vraha a politika. Dokonce jsem si nějakou dobu myslel, že jde o jednu a tu samou osobu, protože děj kolem Johna Smithe zabral většinu času a než nastal flashback, trochu jsem ztrácel nit. A zatímco situace kolem vraha byla chytlavá, politické a americké volební manýry mě neuchvátily... a navíc tam bylo moc (většinou zbytečných) jmen. Na štěstí se nakonec vše tak nějak do děje propracovalo a my měli představu, co je ten politik za člověka nebo spíš za svini.
Myslím, že King obsáhl hodně toho, co se dalo z tohoto tématu vyčerpat a nastolil tak základ pro to, aby všichni ostatní vypadali, že se jím nechali inspirovat. A to je celej on. Kniha měla silnější i slabší momenty a mám z ní spíš průměrný pocit. Což ale neznamená, že by mě nebavila. Bavila. Akorát tak nějak průměrně.
(SPOILER) Tak tohle mě úplně pohltilo, od Kinga jsem do této doby nic nečetl, ale po četných narážkách na knihu v komentářích u epizody Demon 79 seriálu Black Mirror jsem si ji hodně chtěl přečíst. Zřejmě šťastný výběr, postavy jsou opravdu výborně napsané, jejich chování logické a i když se mi zdálo, že kapitola na pouti je možná až moc obsáhlá, opak byl pravdou, byl to jen stavební kámen pro to všechno. Dobré vystihnutí myšlenkových v těžkých situacích (až si to přiznáváme, nebo ne), kruci dojemné scény už na začátku, i když víme, že John musí přeci přežít nemluvě o dalších dojácích v průběhu. Potěšilo příjemné opakování postav a událostí (nenásilně, ne jako u jiných autorů) a předjímání, které mi často vadí, tu bylo také zpracováno dobře a navíc dávalo smysl v rámci příběhu. Ke konci jsem se bál téměř otáček stránky dál v obavě, jak to dopadne! Rozloučení na konci se také povedlo, ale stále jsem si říkal, jaké by bylo asi vyznění, kdyby byl John dřív zastaven a jeho děsivé vize by se vyplnily. Ale to vůbec není stížnost, jen přemítání. Teď už jen najít podobně skvělou knihu.