Muffin a čaj
Theo Addair (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/366888/bmid_muffin-a-caj-heC-366888.png
4
1623
1623
Muffin a čaj série
1. díl >
Daniel a Kit jsou dva šestnáctiletí spolužáci, kteří snad ani nemůžou být rozdílnější. Jeden je nejlepším studentem na internátě, k okolí se chová odměřeně a úzkostlivě si střeží své soukromí. Druhý má umělecké nadání, pořádek považuje tak trochu za zbytečnost a často dřív mluví, než myslí. Zdálo by se, že přátelství mezi nimi je nepravděpodobné a cokoli hlubšího rovnou nemožné. Jenže muffin a čaj přece dokáží zázraky, to je známé přísloví. A pokud není, tak by mělo být…... celý text
Přidat komentář
Jejda, to je tak skvělé, že dnes vycházejí knížky pro mládež tohoto typu! Baví mě to a moc.
(SPOILER)
Velmi výstižné komentáře od bukiet a Snoopi...
Bohužel jsem si prošel něčím podobným jako Daniel, jen na základní škole, proto jsem měl vysoká očekávání, ale ....
Zpočátku to vypadalo slibně (když teda přivřu oči nad do očí bijící slepotou studentů, když dva kluci píšou o tom samém, ale ne společně...), ale hned jak se dva v podstatě neznámí chlapci začali na pokoji objímat jsem začat tušit spíše červenou knihovnu pro dívky, nežli román ze života. Škoda že autor sbližování dvou chlapců více nepropracoval, celkově by to působilo mnohem realističtěji. Raději se ani nebudu vrtat v tom, že Kit opravdu celou dobu, než se dali dohromady, netušil že je Daniel gay? A to že Daniel nepřestoupil na jinou školu, nebo že taková nebetyčná šikana (a vlastně zločin, když mu bylo 13... ehm ehm) neměla dohru jsem nepochopil ani na druhý poslech...
Pomyslný hřebík do rakve reality autor zatloukl gayPro malým městečkem ,,Idylkovem,, (což vám potvrdí každý gay, že je naprostá blbost... čím menší město, tím je to horší. Šikana ve škole, šikana v práci, šikana mezi homofóbními přáteli, vzdálenějšími příbuznými atp.) Kdyby kniha skončila tragicky, tak bych možná i přese vše výše zmiňované dal 5 hvězd...
Abych jen nehanil, tak se mi líbilo, že jsem byl ušetřen sexuálních scén. Kupodivu ani mě se nelíbí do jakých detailů autoři LGBTQ+ zbytečně zabíhají. Zatím jsem četl jen Lynn Flewellingovou a viděl pár šounen anime, ale štve mě, že většinou po hezké romanci přijde v podstatě softporno. Kvůli tomu nás pak ostatní vidí jak nějaké úchyláky :/
Pokud budete knihu číst s jistou rezervou, příběh Daniela a Kita vás jistě nezklame. Jedná se o neotřelou knihu řešící mnoho vážných témat.
Muffin a čaj se čte sama. Zpočátku je však potřeba si zvyknout na specifický styl psaní autora, jenž používá krásný květnatý jazyk a neotřelá slovní spojení. Nevýhodu to má v tom, že některé situace nepůsobí příliš věrohodně a přirozeně. Když se na tuto skutečnost ale přestanete soustředit, začnete si pořádně užívat tento LGBT příběh ze středoškolského prostředí. Sedělo mi vyprávění ze dvou úhlů pohledů. Chválím autorův koncept vyprávění, kdy se na začátku kapitol v jistých situacích vracel v čase a dával prostor vyjádřit se i tu druhou postavu.
Hlavní charaktery se autorovi povedly. Daniel a Kit jsou opaky, a proto se navzájem hezky doplňují. Daniel je uzavřený, pesimistický kluk schovávající se za pomyslnou zdí, kterému přišel do života veselý, optimistický, spontánní Kit akorát včas. Na svůj věk jsou oba poměrně vyspělí a v průběhu knihy se vyvíjí do té lepší verze jich samých. Občas mi připadali moudřejší než většina dospělých. Kit díky Danielovi pochopil, že by měl nejdřív myslet, než něco vypustí z úst. Daniel pochopil, že aby prolomil tu osamělost, která se ho tak pevně drží, měl by si začít lidi pouštět k tělu, přestože tím riskuje, že ho někdo zraní. Soudě podle jejich aktuálních osobností oba chlapci vyrůstali v kompletně odlišných prostředích. Daniela jsem chápala a ve většině situací mi ho bylo dost líto. Je otřesné, že už v tak nízkém věku má takové negativní zkušenosti, obzvlášť s depresemi. S jeho racionální částí, která se stále ozývala v jeho mysli, se dost ztotožňuju. Vím, jak těžké je v praxi poslechnout rozum a zahnat to volání citů. Jednání na základě citů může být zrádné a můžeme toho často litovat. Bavilo mě originální sbližování dvou chlapců, jen mi přišlo, že se stali nejlepšími přáteli nějak brzy. Vedlejší postava Teresa je mámou, kterou by si určitě přál každý.
Poslání knihy jsou jasná. Autor poukazuje na to, že lidé v sobě ukrývají mnohá tajemství a že nejsme takoví, jací se na první dojem možná zdáme. Také zmiňuje, jak je důležitá a nezbytná upřímnost a opravdové poslouchání druhých, jinak dochází k nedorozuměním a domýšlením věcí. A jak je důležité mít někoho, s kým jsme sami sebou.
Kniha se mi nezdá tolik věrohodná, za což ubírám 1*. Trochu mě zaráží, že šikana, která je zde velkým tématem, na prestižním gymnáziu zašla do takové míry, aniž by to bylo komukoliv oznámeno. Za další mínus považuji přeslazený epilog, který je vzhledem k existenci druhého dílu zbytečný. Také je škoda, že jsme se nedozvěděli celou pravdu o Danielově minulosti, ale co jsem četla, mělo by se to napravit v následujícím díle.
Knihu hodnotím kladně, protože své cílové skupině má jistě co předat.
Už mě bolí pusa z toho, jak se pořád musím usmívat nad touhle knížkou. Je opravdu pěkně napsána! Po celou dobu jsem prožívala radost a napětí s pocitem, že nevím co se stane dál. Příběh je roztomilý a hodně doporučuji!!
2024/15
Znovu perfektní!
2022/18
Můj úsudek bude značně ovlivněný tím, že jsem knihu přečetla už několikrát. Zase si teď ale všímám více detailů. Poprvé se ke mě kniha dostala pár měsíců po svém vydání, čili nějaké 4 roky zpátky, a tehdy jsem si ji zamilovala. Je to milé čtení, zpracovává vtipná i vážná témata, a podle mého názoru dobře. V něčem mám blízko k oběma hlavním hrdinům, a Kittova maminka u mě pořád vede jako skvělá vedlejší postava. Teď, když to čtu jako starší, mi sice některé části přijdou víc přitažené za vlasy než tehdy, ale příběh mě dostal do tak příjemné a nostalgické nálady, že si nebudu ani stěžovat. Třešničkou na dortu je pro mě epilog, na který mají čtenáři dost rozporuplné názory. Takovéhle konce na knihách miluju, a autorovi tleskám. 5*
(2022/19 Cool for the summer - Dahlia Adler, připadalo mi, jako bych poslouchala příběh, co se stal někomu z mých známých, bylo to uvěřitelné (v rámci možností). Ale upřímně, moc mě to nechytlo. Postavy byly zajímavější, než bych čekala, ale nebylo to tak relaxační, jak bych chtěla. Brzo na ni asi zapomenu... 3*)
Tak kde začít? Nejprve ty plusy. Oba pánové načetli knihu mimořádně citlivě a za to jim sluší dík. Moc hezky se poslouchali. Je úžasné, že i v českém prostředí vznikla konečně jednoduchá gay story, která neřeší nemoci, sebevraždy a podobné tragédie teplého života. Myslím, že si mladí gayové zaslouží nějakou tu pěknou romanci. Podobně jako u Srdcerváčů mohu jen závistivě povzdechnout, jaká že je to škoda, že za mého mládí takové příběhy nebyly. A teď ty mínusy. Příběh, který se odehrává v českém prostředí, a v něm podivná internátní soukromá škola pro elitu, ve které nemají ani výchovného poradce. Oba chlapci asi nejsou, dle jejich příjmení, představiteli typických Čechů. To samozřejmě není problém, ale čouhá z toho úsměvná snaha po světovosti. Zatracená globalizace. Hlavní peripetie je přitažená za vlasy a její vyřešení zdlouhavě nepravděpodobné. Připojený epilog je velkým omylem, který by měl, vzhledem k existenci dalšího dílu v příštím vydání tiše zmizet. A samozřejmě, že si poslechnu i druhý díl. A budu se těšit, že někdy vznikne příběh o obyčejném Frantovi a Tondovi, kteří se mají rádi a mám šanci je potkat na ulici.
Druhé čtení této knihy mě přesvědčilo, že má opravdu stále co nabídnout. Prvně jsem si užívala příběh, kopance osudu a sbližování ústřední dvojice, jakožto i připomínku středoškolského života, kdy si sama stále uvědomuji, jak k sobě studenti umí být krutí.
Na podruhé, když už znám příběh i pokračování, jsem si více všímala charakterů a lehkých náznaků v osobnosti a traumatech. Musím podotknout, že i bez znalosti minulostí hlavních hrdinů nám je krásně popsáno, co je v pozadí utváří a jaký vliv má zázemí na člověka jako takového.
Uznávám, že Kit je v chápání trošku napřed oproti průměrnému člověku, protože se vlastně s nějakým traumatem nepřímo setkal, na druhou stranu - do příběhu s tímto rozsahem a přesahem je prostě potřeba dosadit postavu, která nám předá poselství "takto bychom se měli chovat".
Daniel je vlastně odraz toho, co se může stát, když nemůžeme být sami sebou.
Opět tedy děkuji za tuto knihu.
Tak já tedy asi půjdu proti proudu. Miloučký příběh, ale nějak mi to nesedlo. Daniel mi přišel až moc depresivní, a Kit naopak někdy až moc optimistický z "Idylkova". Možná to bylo i tím, že jsem již dlouho ze SŠ, a tak věkově jsem už trochu někde jinde. Daleko od puberty :-D
Ale četlo se to dobře a rychle...ale pro mě to zas nějaký velký "wow" nebylo.
Zkraje to vypadalo jako milý, trochu naivní příběh kterým příjemně zabijete odpoledne. Nakonec to tak nebylo.
Pravidlo "piště jednoduše, co potřebujete, to tam dostanete" by se mělo tesat. Kudrlinky může autor dodat později.
Puberťáci nemyslí jako knihy, mělo by v tom být znát mládí, určitá naivita, která tomu dodá švih a svěžest, i když jde o trápení. Tady se to podle mě úplně nepovedlo, výsledek je poněkud težkopádný.
Další věcí kterou nemám moc ráda jsou části osobnosti nebo "další hlasy v hlavě". Pokud jsou dobře zakomponované, neruší a přiblíží vnitřní konflikt hrdiny. Danielova "racionální část" mě ale spíš štvala.
Vývoji vztahu mezi oběma hrdiny není dám příliš velký prostor. Autor je šikovně dostal k sobě, ale poté jakoby nevěděl jak dál. I rozhovor "zády k sobě" je poněkud rozpačitý a po něm je jakoby hotovo a přitom vůbec není. Chybí tam hlubší intimita (a nemyslím tím sex), po které vlastně oba hrdinové touží.
Epilog je pomyslný hřebíček do rakve. Škoda.
knížka se velmi snadno četla, vůbec jsem nekoukala na stránky a prostě se nechala unášet příběhem, který byl občas trochu kýčovitý, ale to je spíš tím, že jsem se k téhle knize dostala pozdě. Kdybych si ji přečetla třeba když mi bylo 14, tak by mi přišla úžasná. jsem opravdu moc ráda, že se o tomto tématu píše už i v Česku a není to asi už takové tabu. I když v určitém ohledu to bude tabu asi napořád. kniha je vlastně o seznamování dvou kluků. tak bych shrnula děj. líbila se mi, ale druhý díl koláčky a spiklenci se mi líbil mnohonásobně víc. řekla bych, že tohle je pro lidi ve věku 14-16 ideální. koláčky a spiklenci je 17+ a rozvíjí se tam více děj a životní příběhy obou z chlapců. každopádně ve mně kniha zanechala jakýsi příjemný poklid na duši a pocit blaženosti, takže fajn.
Přiznávám, že jsem spíše čekala příběh dvou chlapců, kteří se teprve "hledají", tápají ve své orientaci a prožívají zmatky ohledně sebeurčení. Jenže tito dva hrdinové, Kit a Dan, již o sobě mají jasno a dobře si uvědomují, že je přitahuje stejné pohlaví.
Jde o takový příjemný "young adult" román pro dívky /i kluky/, kde však hlavní role hrají chlapci. Děj se odehrává na jakémsi soukromém gymnáziu v novém školním roce, kdy se oba protagonisté zabydlují, a čtenář si tak může udělat obrázek sám, jak to na jejich škole chodí.
Některé drobnosti však autor zrovna nevychytal: je až příliš markantní, jak se vylíčenou atmosférou snaží poněkud křečovitě přiblížit ideálu Bradavic z románů o Harry Potterovi. Zdejší chovanci mají téměř vojenský režim, nechybí atributy jako školní uniforma a velmi neobvykle působí, z hlediska současné doby, zákaz používání vlastních PC, mobilů, tabletů a notebooků v celém areálu školy. V knize dokonce ani není nijak upřesněno, zda ho studenti vůbec mohou opouštět, a je až zarážející, že v tak prestižním zařízení chybí cosi jako "školní psycholog", který by možná mnohým problémům dokázal předejít.
Kniha je psaná v er-formě. V rámci kompozice se pravidelně střídají kapitoly se jménem jednoho z hrdinů - každý z nich vypravuje dění ze svého úhlu pohledu, v napjatých chvílích převezme part zase ten druhý, který děj vrací o něco zpátky, a pak jej zase posouvá o něco kupředu. Jde o velmi zajímavou koncepci, která umožňuje náhled na události ze dvou odlišných hledisek.
Celý příběh je vystaven na základě kontrastů povah obou postav: uzavřený, citlivý, přemýšlivý a nepřístupný Dan proti zcela bezprostřednímu, spontánnímu, otevřenému a impulzivnímu Kitovi.
Děj není nijak složitý, plyne poklidně svým téměř jednotvárným tempem a teprve až ke konci nabírá prudký a nečekaný spád, některé zápletky se dají snadno předvídat, jiné překvapí. Text je uzpůsoben pro náctileté čtenáře, autor si dovolil schematizovat a vystřihl scénář hodný románů pro dívky: nečekané okouzlení, přetvářka, vnitřní pochyby, překážka v podobě šikanujícího nepřítele, zmatený chuchvalec pocitů jinak racionálně uvažující postavy, zinscenovaná intrika, fatální nedorozumění, náročné usmiřování... Rozhodně mu nelze upřít citlivý vhled do duše dospívajících chlapců, jimž báječně rozumí, přesto se mi však zdálo, že jim přisuzuje až příliš ze ženské mentality. Čekala bych o něco více dramatických zápletek, bohatší život obou hrdinů, zklamalo mě, že se nedozvídáme nic bližšího z Danielova života a jeho minulosti. Co mě však v knize opravdu hodně zaráží, je naprostá absence sexu a sexuality, která k dospívání přece patří: rozhodli se snad oba hrdinové žít dobrovolně v jakémsi celibátu? Nepřijde mi to v současné době příliš reálné - celou bouři dospívající duše lépe zachytil A. Aciman v románu Dej mi své jméno.
Místy jde až o příliš přeslazené čtení s těžko uvěřitelným příběhem, ale za příjemný zážitek dávám body navíc a těším se na pokračování.
"No jo, to jste vy stýpkaři," ušklíbl se Matěj, s heknutím hodil svůj kufr na postel a otevřel ho, čímž odkryl pohled na neuspořádanou změť uvnitř. "Všechno přeháníte." "No jo, to jste vy sportovci," odpálil Kit bez zaváhání, "myslíte si, že za vyhrané zápasy vám prominou písemky a zkoušení."
"Kit si hlasy podvědomě představoval v barvách - mámin jako teplá terakota, Věrčin a Nadin ve změti zlatožlutých odstínů, Matějův šmolkově modrý - a tenhle byl ocelově šedý jako ostří nože."
"Zkrátka jsem s tebou chtěl mluvit," odpověděl Daniel a uvnitř si začínal zoufat. Tenhle rozhovor vůbec nešel podle plánu. Možná proto, že žádný plán nemáš, hlupáku, odsekla pohotově ta racionální část jeho mysli. Daniel musel uznat, že je to pravda, což ho vyvedlo z míry ještě víc. Jak tady mohl stát a o něco se snažit, když ani neměl plán?"
Autorova prvotina je milou změnou na scéně české young adult literatury. Homosexuální orientace se zde neukazuje jako hlavní "problém" ale spíš jako běžná součást života, i když téma studu na vás taky občas dýchne. Bohužel láska mezi dvěma kluky a situace kolem toho jsou jediným motivem tohoto díla. Rád bych vyzdvihnul to, jak autor pracuje s pocity postav, naprosto detailně vykresluje drobné nuance v chování. Za to velké plus.
I když se mi kniha líbila, našel jsem v ní poměrně četné množství nedostatků. Jazyk je takový čerstvoliterární (tzn. dosahuje úrovně pisálků na střední škole, i když s fanfikcemi na wattpadu se to nedá srovnávat) a autor s tvořením české věty docela bojuje, občas ji násilně rozvíjí a místy to působí až strojeně.
Základním problémem je podle mě prostředí. Velká část děje se odehrává na internátní střední škole, tedy v prostředí českému čtenáři známé tak maximálně z různé upíří pseudoliteratury a již zmiňovaných fanfikcí. Příběh tím pádem působí docela uměle, prvoplánově, čtenář má pocit, že každou chvíli musí přijít klišé. Toho se naštěstí spíše nedočkáme.
Postavy jsou vykresleny docela přesvědčivě, hloubka v nich určitě je, možná by ji chtělo čtenáři trochu lépe představit. Děj je navíc plný situací, které se v podstatě opakují, mění se jen prostředí a chování postavy s tím jak kniha progreduje. Láska je ale vykreslena moc hezky, uvěřitelně a tak jak ji známe (zpočátku strach, pak překvapení a nakonec souznění).
Symboly (muffin a čaj, slohové práce) jsou fenoménem, díky kterému jsem u knihy zůstal, autor s nimi moc hezky pracuje, bohužel se mi zdají nedotažené do konce.
Shrnul bych to tak. Muffin a čaj je oddychová kniha pro letní čtení, zvládnete ji s přehledem přečíst za jeden den. V průběhu děje budete muset mávnout rukou nad řádkou maličkostí, ale pokud vydržíte až do konce, úsměv na tváři zaručuju. Jsem vlastně rád, že taková kniha vznikla a teď už jen doufám v knihu o úplně obyčejných českých klucích, kteří se jen tak mimochodem někde uprostředí knihy dají dohromady, protože je to úplně normální a ne proto, že jsou součástí romantického young adult díla.
Čím vícekrát tuto knihu přečtu, tím více ji miluju. Během čtení této knihy zapomenu na vše zlé, můj život je zalitý sluncem a mé srdce taje. Kniha nemusí být vždy literární skvost, důležité je, co čtenáři předá a co v něm zanechá!
Rozhodně příjemná, milá a oddechová kniha, která dostane snad každého čtenáře. Od knihy se nedá odtrhnout a po většinu čtení se jen usmíváte. Kniha se četla opravdu sama a já si užívala její styl psaní a pohodu samotnou. Člověk se díky ní dokázal zamyslet i nad tím, jak to lidé tohoto typu mají opravdu těžké a o to víc je chápe a svým způsobem si jich i váží. Těším se na další díl!
Tahle kniha je absolutně dokonalá. Nikdy bych neřekla, že mě tak dostane, ale je to tak. Daniela a Kita jsem si zamilovala od prvních stránek a nechtěla jsem, aby jejich příběh skončil. Autor má nádherný styl psaní, což tomuto příběhu nasadilo korunu. Miluju všechny knihy od tohoto autora, ale tahle má v mém srdci speciální místo a hrozně ráda se k ní vracím. Vřele doporučuji!
Tak tahle knížka byla naprosto dokonalá! Kita i Daniela jsem si strašně zamilovala. Příběh byl opravdu krásný, velmi čtivý. Jedna z nejlepších knih tohohle roku, ne-li nejlepší. Rozhodně doporučuju!
Rozhodně příjemná a milá knížka. Navíc před Vánocemi byl na ni úplně ideální čas. Ta poklidná atmosféra přímo vybízí, aby si člověk vzal nějakou knihu na jeden večer a začetl se jako malé dítě.
Musím říct, že si autor umí opravdu brilantně pohrát se slovy, které vkládá svým postavám do úst. I když set o nezdá býti úplně věrohodné, aby takto přemýšleli a chovali se 16letí kluci.
Závěr utíkal ještě rychleji než celá knížka, naprosto fantastické. Kvalitní práce. Jediné, co bych vytknul, je závěrečný epilog. Jediná otázka: "PROČ?!"
Knížka ho vůbec nevyžaduje, navíc, když se po určitém čase autor rozhodl napsat další díl (nevím, jestli poslední). Tím, že má série více dílů, mi zde epilog přijde nevhodně zvolený. Navíc když se druhý díl odehrává prakticky ihned po skončení toho prvního (podle anotace). Ale doufám, že autor ví, co dělá... :)
Kvůli tomu tak uděluji zhruba 4,5 hvězdy a uvidím, co přinesou Koláčky a Spiklenci.
Štítky knihy
homosexualita studenti šikana střední školy psychické problémy internát pro dospívající mládež (young adult) romance gayové LGBT, queer, LGBT+Autorovy další knížky
| 2018 |  Muffin a čaj |
| 2019 | Koláčky a spiklenci |
| 2019 |  Na kraj světa |
| 2021 | Supertajný seznam věcí |
| 2020 | Čtyřměstí |
Jsou knížky, u kterých zkrátka nemůžu být tak úplně objektivní a přiznávám to. Ale není to proto, že bych znala autory a věděla, že jde o super lidi (i když to tady určitě platí). A Muffin a čaj je rozhodně tím nejlepším příkladem. Mám pocit, že nejčastější reakce na knížku jsou dvě. 1) Tohle mě neskutečně oslovilo, bylo to přesně to, co jsem potřebovala, jde možná i o nejdůležitější knížku krom slabikáře co jsem kdy četla. 2) Jako jo, dejme tomu hezký, ale něco takového tu bylo už tisíckrát a příběh je základní a průměrný a má svoje mouchy.
Vtipné je, že ty dvě reakce se od sebe vlastně tolik neliší, krom toho, že první skupina, do které spadám i já, v knížce našla zkrátka NĚCO. Něco, co zabrnkalo přesně na tu správnou notu, dodalo přesně to, co člověk potřeboval, a tak je knížka výjimečná. A tak vůbec nevadí, že je to možná až moc růžové a Kit je až moc zlatíčko (i když právě proto jak vypadá realita to člověk prostě taky někdy potřebuje) a že příběh by se dal označit jako základní a má svoje chyby a vůbec to všechno. Je to jako když vyprávíte o babičce a neřeknete "cítím se u ní doma, ale je stará, takže už jí dost věcí nejde", když už, tak řeknete "je možná stará a tak jí dost věcí nejde, ale vyvolává ve mně pocit domova a mám ji moc ráda".
Zkrátka, vidět nedostatky a něco nebo někoho milovat i když je vidíme a i když jde o něco vlastně obyčejného se nevylučuje. A proto, třebaže sama nespadám do LGBT komunity a ani nešlo o první knížku s touhle tématikou co jsem četla, a třebaže vím, že není zdaleka dokonalá, bylo období, kdy jsem ji četla aspoň jednou týdně. Fakt. Ale to právě proto, že zabrnkala přesně na tu správnou strunu a šlo skoro o malý potřebný zázrak, který z ní dělá důležitou i po letech a nejen pro mě. A bez toho zabrnkání by šlo jen o oddechovou jednohubku, co má svoje mouchy a jestli se mi bude líbit záleží na tom, jestli je překousnu a jestli mi nevadí trochu idealističtější svět.
Takže třebaže knížku lidem roky doporučuju a je pro mě výjimečná, vždycky dodávám: ale nezaručuju, že neskončíš ve skupině dvě a že se ti bude líbit i v tom případě. Nechci totiž, aby po vyslechnutí efektu na mě knížku nespravedlivě strhlo příliš velké očekávání :) P.S.: Audiokniha je taky super, na hlas Kita jsem si sice zvykala, ale určité lidi má člověk chuť praštit ještě o to víc. PPS.: Aspoň trochu objektivní být musím, proto jednu hvězdičku právě za ty chyby strhávám, ale víc po mně fakt nechtějte :D