Můj život aneb O mých experimentech s pravdou

Můj život aneb O mých experimentech s pravdou
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/272996/mid_muj-zivot-aneb-o-mych-experimentech-Apg-272996.jpg 4 15 15

Móhandás Karamčand Gándhí (1869–1948), všeobecně známý pod symbolickým jménem Mahátma (Velký Duch), je dodnes inspirativní osobností, jehož autobiografie si právem zasluhuje pozornosti čtenářů. To, co Gándhího text přesahuje, je usilování o pravdivý a smysluplný život. Každý zájemce o téma v něm může najít, co ho zaujme a motivuje: pro mnohé jsou to už jen de facto „donquijotské“ životní hodnoty, které však Gándhí v neuvěřitelné míře aktivně realizoval, a přitom byly vedeny jeho pokorou a skromností, ale i cílevědomostí vzhledem ke službě vlastnímu národu a ve vztahu k sobě samému.... celý text

Vydáno: , ALMI
Originální název:

An Autobiography or The Story of my Experiment with Truth, 1927


více info...

Přidat komentář

Jodys.63
26.01.2021 5 z 5

...k některým knihám je zbytečné cokoliv dodávat ...F E N O M E N Á L N Í člověk i četba

Freeman
22.01.2019 5 z 5

Velice inspirativní kniha s náhledem do nitra naprosto výjimečné osobnosti, jakou pan Gándhí bezesporu byl. Bylo fascinující číst o jeho vnitřních motivech a postupném formování názorů (hledání pravdy) v mnoha oblastech jeho zájmů.

Co mě kromě jiného zaujalo, byly jeho názory na jídlo a experimenty s ním. Ty ve mně podnítily chuť vyzkoušet věci, které by mě do té doby asi ani nenapadly.

Kniha je psána nad očekávání čtivě. Jen jsem si občas opravdu nedokázal zapamatovat některá dlouhá indická jména či použité výrazy. Naopak některá indická slovíčka mi utkvěla v hlavě do teď - Ahinsa, Brahmačárin, Satjágraha. Jediné, co pro mě bylo vysloveně nezáživné, byly pasáže o gudžáraštině a dalších jazycích. Naštěstí jich zase moc nebylo. A indický místopis mi také dělal trochu problémy. Ale později, a hlavně ze zvídavosti, jsem si otevřel mapy, abych měl přehled alespoň o těch nejvíce zmiňovaných oblastech, kde Mahátma působil.


Koka
08.05.2013 4 z 5

Kniha vyšla tuším nejako súbežne s premietaním filmu Gándhí a pamätám sa, že v kine pri scéne pochodu za soľou zaznel potlesk, z ktorého museli byť prítomní eštebáci dosť vydesení.
Z knihy si aj po dlhých rokoch pamätám dve epizódy, ktoré ma - napriek vážnosti a závažnosti diela - rozosmiali: ako MG jedol hlinu a požadoval to aj od svojej ženy, a ako sa dal najskôr poistiť a potom trpko ľutoval, že podľahol poisťovaciemu agentovi, lebo si uvedomil, že v Indii sa v prípade smrti manžela o vdovu postará jeho brat.
Gándího meno už navždy bude synonymom nenásilného zvrhnutia nadvlády, ale ako človek, manžel, otec, mi pripadal dosť malicherný, skromný až tak, že lakomý. Emancipácia porobených národov - to áno, ale emancipácia žien - to by nezvládol.