Můj život s Hitlerem, Stalinem a Havlem I.
Pavel Kohout
1. svazek Kohoutova autobiografického cyklu obsahuje dvě díla v žánru, pro nějž autor vynalezl označení "memoáromán": Z DENÍKU KONTRAREVOLUCIONÁŘE, první Kohoutova próza, kterou psal roku 1969 po své čtyřicítce jako "občanskou závěť pro případ předčasné likvidace", mapuje čas od tanků, jež osvobodily Čechy v roce 1945, k týmž tankům, které je v srpnu 1968 okupovaly, ve třech stále se prostupujících líčeních: dramaticky se střídají autentické záznamy o průběhu politického Pražského jara (Z deníku spisovatele PK) s jeho beletrizovanými příčinami (Z deníku občana) i následky (Z deníku turisty). Kniha vyšla v řadě jazyků jako základní svědectví o vývoji poválečné generace občanů Československa. KDE JE ZAKOPÁN PES, pátá próza autora už tehdy proslulé Katyně, vydaná v exilu německy i česky v roce 1987, čekala podle Kohouta, "až opadne mé zděšení a můj hněv, pocity normálního člověka ve mně, a k psacímu stroji zasedne zpravodaj, vypravěč". Ve dvou časových rovinách je popisován nevšedně všední život skupiny zakázaných spisovatelů a jejich přátel i protivníků z řad opor režimu. Příběhy z celých sedmdesátých let, jimž dominuje zrození Charty 77, se střídají s absurdně detektivním příběhem z léta 1978, v němž si Státní bezpečnost hrála se spisovatelem"na četníky a zloděje", představujíc současně zlé vyděrače, vyhrožující rodině autora smrtí, i hodné kriminalisty, kteří ji jakoby chránily, aby ho měli pod kontrolou. Je vyprávěn hlavnímu hrdinovi - jezevčíku Edisonovi...... celý text
Přidat komentář
Velmi působivé čtení. memoárrémán Kde je zakopán pes jsem už četl v 90. roce, ale teprve spolu s Deníkem kontrarevolucionáře vytvářejí plastický obraz komunistického Československa.
Autorovy další knížky
2008 | Katyně |
2008 | Hodina tance a lásky |
1990 | Kde je zakopán pes: memoáromán |
2009 | Hvězdná hodina vrahů |
2005 | Konec velkých prázdnin |
Jak vidím, jsem teprve druhý se svým komentářem a počet čtenářů, kteří budou knihu číst, či si ji dokonce koupit nepřesahuje jednotlivě číslo 10. Protože jsem četl od Kosatíka "Fenomén Kohout" - zajímal mne postoj spisovatele k svému mládí. A nemám z toho dobrý pocit.
Autor, zejména úspěšný u našich západních sousedů, svým způsobem nadaný, by neměl mít čisté svědomí. Tak třeba na str.97: .... doma jsem našel maminčin vzkaz, že budou s tátou v noci na okresním výboru strany. Připsal jsem veselý pozdrav - "Vrátím se po vítězství. Čest práci. Soudruh syn"
A to prosím napsal talentovaný syn ve věku ne tak dlouho po svých 20-ti narozeninách (?) Svůj sňatek s herečkou A.V. si prosadil na den narozenin J.V. Stalina. Herečka byla rozumná, brzy se s ním rozvedla. A tak se spisovatel se činí jinde :
Pavel Kohout
Romány a povídky pro nejmladší generaci :
O černém a bílém, 1950 – šest povídek pro děti, podávajících pohádkové motivy v komunisticko-budovatelském duchu: O černém a bílém (o rasismu v Americe), O hloupém Honzovi (Honza přestoupí od kulaka do JZD), O třinácti rudých růžích (dívky se obětují v boji proti Frankovi), O pionýrském šátku, který plakal, O srdci uralského chlapce (ruský Ivan obětuje svá srdce, aby mohl osvobodit Rusko i Prahu), O čtyřech chlapcích a soudruhu Gottwaldovi (dobrý muž s dýmkou doporučí chlapcům, aby místo u cirkusu hledali práci mezi dělníky)...
Raději dost !
Strana si mladého soudruha považuje. A oba subjekty jsou spokojeny. Až ? V r.1967 naštve soudruhy, zejména s.Hendrycha nejen on, ale také I.Klíma, L.Vaculík, M.Kundera a další. Je zřejmé, že z prominenta brzy bude disident. Což se také brzy stane.
I.část knihy: Z deníku kontrarevolucionáře a potom "Kde je zakopán pes" (o tom již jsem psal).
Byl jsem od začátku zvědav s čímpak se Pavka K. čtenáři svěří . Svěřil se a je to smutné čtení.
Kdopak jiný by se stal v roce 1949 po dobu cca 2 let kulturním atašé (21 let !) při velvyslanectví ČSR v Moskvě.....
I název knihy je vypovídající . Spíše by mi sedělo pro I.část můj život s J.V.Stalinem, kterého tak miloval, což vyjevil ve své slavné básni po 5.březnu r.1953, samozřejmě publikované zejména v Rudém právu Knihu zatím raději nehodnotím. Přečetl jsem s tím, že budu zvědav na II.svazek.