Můj život se slony
Lawrence Anthony
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/203085/bmid_muj-zivot-se-slony-aBC-203085.jpg
5
29
29
Když byl jihoafrický ochránce přírody Lawrence Anthony vyzván, aby do své soukromé rezervace Thula Thula v Zululandu přijal stádo "nevyzpytatelných" divokých slonů, jeho zdravý rozum mu radil, aby nabídku odmítnul. Jenže pro toto stádo to byla poslední šance na přežití - šlo o zvířata nebezpečná s nepředvídatelným chováním. Pokud by se jich býval Anthony neujal, zemřela by.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2014 , DonaOriginální název:
The Elephant Whisperer, 2009
více info...
Přidat komentář
Opravdu skvělá knížka, výborně napsaná a velice zajímavá. Přečtená jedním dechem!
Nádherná kniha o zvieratách a ľuďoch a ich vzťahoch - budem knihu posúvať v rámci rodiny a priateľov.
V první řadě je potřeba zdůraznit, že ta kniha vypráví příběhy rezervace, netočí se vše pouze kolem slonů - i když je pravda, že mají tak 60% prostoru. Dozvíte se o boji s pytláky, jak jsou nebezpeční a vychytralí, jak funguje rezervace, o "primitivní" víře místních domorodců, proč je důležité vycházet s místními kmeny a jejich náčelníky a plno dalšího. Je to divoký svět odlišný tomu našemu.
Vypravěč popisuje poutavě a humorně. Smutné příběhy Vás dojmou.
Je to celkově moc příjemné a osvěžující čtení. Kniha mě vlastně dostala hned v začátcích, kdy autor popisuje, že si koupil přírodní rezervaci v Africe - pro mě naprosto neuvěřitelné :D
Prekrásna kniha! Neskutočne nádherné dielo, opis života v africkej prírode, spolužitie zvierat s ľuďmi. Miestami napínavá či vtipná, miestami zas smutná... ale veď aj také chvíle prináša život. Dozvedela som sa zaujímavé veci o viacerých druhoch zvierat, no hlavne o slonoch. Odporúčam úplne všetkým, pre mňa to bola prvá kniha tohto typu (zameraná na zvieratá) a nechápem, že som takéto knihy nečítala už skôr.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Mám ráda africkou přírodu, její obyvatele a hlavně obdivuji všechny, kteří se podílí na záchraně všech živočišných i rostlinných druhů. A ještě dokáží o své činnosti psát srozumitelně i pro obyčejné lidi. Rozhodně patří do mé knihovny, abych se k ní mohla vracet.
Škoda, že se nedávají hvězdičky i lidem, pan Lawrence Anthony by dostal ode mne plný počet za to co pro zvířata dělal. Přesto, že jeho život skončil předčasně, jeho park i se slony žije dál. Doufám, že se u nás objeví i jiné z jeho knih.
Jedna z nejlepších knih, kterou jsem kdy četl. Rozumím, že se nemusí líbit každému, ale snad každý musí uznat, že pan Athony dokázal úžasné věci a měl neskutečný cit pro přírodu, který skvěle a čtivě popisuje. Obdivuju toho člověka za to, co všechno dokazál
a jaký byl!
Je to moc hezká a velmi zajímavá kniha . Hodně se mi líbila a dozvěděla jsem se spoustu zajímavých věcí.
Můj život se slony
Příběh majitele soukromé rezervace v JAR, který zachránil před postřílením stádo agresívních, traumatizovaných slonů a v zájmu jejich přežití s nimi navázal osobní vztah.
Kdybych „Můj život“ hodnotila čistě jako zábavnou literaturu bez ohledu na jeho vzdělávací přínos, pořád by si zasloužil 5/5* (a zdejších 99 %). Je totiž napsaný neuvěřitelně čtivě, v krátkých a tematicky rozmanitých kapitolách. Lawrence Anthony nebyl profesionální spisovatel, ale jeho styl působí o to bezprostředněji. Jako kdyby se čtenář stal jedním z návštěvníků jeho rezervace a po návratu z nočního safari u stolu naslouchal autorovým historkám – často, ale ne výlučně, rozličným variacím na téma „jak jsem o fous nebyl ušlapán“.
Doteď mě nenapadlo, že život v rezervaci je přímo vzorový „gefährliches Leben“, po jakém volá Nietzsche – ale on je (požár, záplavy, noční tápání buší, útok buvola, mamba v ložnici, ...). A asi nikdy nezapomenu scénu, kde Anthony čeká, až se kolem něj přežene třímetrová hořící stěna, v jezírku společně se psem, stádem slonů a krokodýly.
O svých svěřencích píše jinak než třeba Dian Fosseyová o gorilách – předkládá vzpomínky a subjektivní postřehy, ale jen výjimečně doplňuje obecná platná fakta. I tak jsou však jeho kazuistiky z oboru sloní psychologie a komunikace zajímavé. Např. poznámka, že sloni v Thula Thula přestali čekat na jeho návrat domů přesně ve chvíli, kdy autor ve vzdáleném Johannesburgu zmeškal let.
Nejinspirativnější mi přišel jeho přístup ke zvířatům. Anthony nezastřelí rozzuřeného šestitunového sloního býka, ani když převrací jeho automobil na bok. Dokonce chodí pěšky, poněvadž na jeho landroveru si staví síť samička křižáka. :D Maximální respekt.