Můj život se slony přehled
Lawrence Anthony
Když byl jihoafrický ochránce přírody Lawrence Anthony vyzván, aby do své soukromé rezervace Thula Thula v Zululandu přijal stádo "nevyzpytatelných" divokých slonů, jeho zdravý rozum mu radil, aby nabídku odmítnul. Jenže pro toto stádo to byla poslední šance na přežití - šlo o zvířata nebezpečná s nepředvídatelným chováním. Pokud by se jich býval Anthony neujal, zemřela by.... celý text
Literatura naučná Příroda, zvířata
Vydáno: 2014 , DonaOriginální název:
The Elephant Whisperer, 2009
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Můj život se slony. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Nádherná kniha o zvieratách a ľuďoch a ich vzťahoch - budem knihu posúvať v rámci rodiny a priateľov.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Můj život se slony v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 36x |
ve Čtenářské výzvě | 7x |
v Doporučených | 6x |
v Knihotéce | 35x |
v Chystám se číst | 18x |
v Chci si koupit | 10x |
v dalších seznamech | 2x |
Příběh majitele soukromé rezervace v JAR, který zachránil před postřílením stádo agresívních, traumatizovaných slonů a v zájmu jejich přežití s nimi navázal osobní vztah.
Kdybych „Můj život“ hodnotila čistě jako zábavnou literaturu bez ohledu na jeho vzdělávací přínos, pořád by si zasloužil 5/5* (a zdejších 99 %). Je totiž napsaný neuvěřitelně čtivě, v krátkých a tematicky rozmanitých kapitolách. Lawrence Anthony nebyl profesionální spisovatel, ale jeho styl působí o to bezprostředněji. Jako kdyby se čtenář stal jedním z návštěvníků jeho rezervace a po návratu z nočního safari u stolu naslouchal autorovým historkám – často, ale ne výlučně, rozličným variacím na téma „jak jsem o fous nebyl ušlapán“.
Doteď mě nenapadlo, že život v rezervaci je přímo vzorový „gefährliches Leben“, po jakém volá Nietzsche – ale on je (požár, záplavy, noční tápání buší, útok buvola, mamba v ložnici, ...). A asi nikdy nezapomenu scénu, kde Anthony čeká, až se kolem něj přežene třímetrová hořící stěna, v jezírku společně se psem, stádem slonů a krokodýly.
O svých svěřencích píše jinak než třeba Dian Fosseyová o gorilách – předkládá vzpomínky a subjektivní postřehy, ale jen výjimečně doplňuje obecná platná fakta. I tak jsou však jeho kazuistiky z oboru sloní psychologie a komunikace zajímavé. Např. poznámka, že sloni v Thula Thula přestali čekat na jeho návrat domů přesně ve chvíli, kdy autor ve vzdáleném Johannesburgu zmeškal let.
Nejinspirativnější mi přišel jeho přístup ke zvířatům. Anthony nezastřelí rozzuřeného šestitunového sloního býka, ani když převrací jeho automobil na bok. Dokonce chodí pěšky, poněvadž na jeho landroveru si staví síť samička křižáka. :D Maximální respekt.