Už nikdy tvá
Merit Niemeitz
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/529786/bmid_uz-nikdy-tva-659d13e514db3.jpg
4
33
33
Mulberry Mansion série
1. díl >
Studentku práv Avery čeká zcela nová životní etapa – podaří se jí získat jeden z vytoužených pokojů ve vile Mulberry Mansion. V rámci nového projektu univerzitního bydlení mají nájemníci za úkol zrenovovat a oživit staré anglické sídlo a zprovoznit ho pro účely studentského bydlení. Averyina radost je však náhle zkalena, když zjistí, že jedním z jejích nových spolubydlících není nikdo jiný než její bývalý přítel Eden, který jí před dvěma lety na maturitním plese zlomil srdce. Z kdysi srdečného chlapce se nyní stal uzavřený mladík, který si všechny drží od těla. Během společné práce na vile se najednou vynoří pocity, které Avery vlastně dávno přešly. Nebo snad ne?... celý text
Přidat komentář
Knihu jsem ani nedočetla... vůbec mě to nebavilo a musela jsem se nutit... po 100 stránkách jsem řekla DOST
Jsem z knihy tak trochu rozpačitá.Nejprve asi skoro půl knihy se nic neděje,popis krajiny,domu,školy,obyvatel i když celkem vydařený,ale jinak žádná akce.A po půlce bylo vše napěchované do poloviny knihy.Ta druhá půlka byla dobrá,ta první za moc nestála.
Přátelství, láska, strach, obavy to vše máme ve správném mixu v příběhu.
Připojuji se k ostatním, německé autorky mám ráda a ráda čtu jejich příběhy.
I tady mi kniha sedla.
Je třeba podotknout, že pokud chcete, najdete v knize víc než lehkou romantiku. Je zde spousta myšlenek, které na Vás působí tak, že máte potřebu knihu odložit a přemýšlet. Ale spon, já ji měla v klíně několikrát a přemítala nad příběhem, potažmo životem.
Pro mě kniha není jen letní oddechovkou. Pro mě má příběh přesah a poselství.
Rozhodně stojí za přečtení, když uznávám, že právě ty myšlenky mohou leckoho odrazovat.
(SPOILER)
Kniha mě zaujala už na jarním bookstormingu, nejen svou obálkou, ale především anotací, takže jsem si jí samozřejmě nemohla nechat ujít.
Příběh je vyprávěn dvěma postavami - studentkou práv Avery a jejím bývalým přítelem Edenem. Navíc se díky flashbackům dozvídáme i historii jejich vztahu.
Jedná se o autorčinu prvotinu, a co si budeme povídat, německé autorky nasadily laťku hodně vysoko.
Líbí se mi prostředí, ve kterém se kniha odehrává. Nápad s renovací starého sídla za účelem levného studentského bydlení je taky skvělý. Bohužel se autorka hodně rozepsala v popisných pasážích a je to velká škoda.
Hlavní postava Avery mi nesedla, její problémy mi přišly hodně těžce uvěřitelné, ač se většinou do postav dokážu vcítit, tady se mi to nepodařilo.
Oproti tomu Edena jsem si oblíbila a bylo mi ho líto, do jeho situace jsem se vžila snadno, přesto mi některé jeho reakce přišly neadekvátní.
Knize by rozhodně prospělo zkrácení minimálně o 100 stran, děj by měl pak větší spád.
Druhý díl má být o May, která už teď vyčnívala a jako postava mě zaujala ze všech nejvíc. Na knihu s ní se tedy opravdu těším.
Moc děkuji holkám s @kniznizavislaci se kterými jsme si knihu přečetli. Opravdu jsem si to užila.
Hodnocení: 3,5/5
IG: @freya_zlaskykpribehum
V prvé řadě musím přiznat, že mě kniha překvapila. Sice tam romantická linka je, ale z knihy si odnáším úplně jiné pocity a dojmy, že ta romantika byla jen velice příjemná vedlejší linka. Za druhé, tato kniha pro mě byla téměř až do konce jedna obrovská frustrace. V jeden moment jsem se cítila tak zoufale zoufalá, až jsem musela knihu odložit a přemýšlet nad svými otázkami, na které jsem zatím stále neznala odpověď. A právě díky tomu pak odhalení pravdy bylo o to více úžasné. Sledovat příběh Avery a Edena bylo něco neskutečného. Oba dva si prožily obrovské trauma, které je poznamenalo. Oba dva stále žili v temnotě. Život ovládal strach. A právě kvůli tomu ubližovalo nejen sami sobě, ale také sobě navzájem i lidem okolo. Bylo úžasné sledovat cestu, na kterou je život zavedl. A to právě na cestu v Mulberry Mansion, kde se také po dvou letech znovu setkali. Oba dva se stále velice milují, ale pokud nedokáží překonat své strachy, nikdy nebudou moci být spolu.
Ano. Ano. Ano. Tento příběh je sám o sobě tak hluboký a tak silný. Věřím, že si z něj každý odnese to své. Protože každý čtenář se na knihu kouká z trochu jiného úhlu pohledu.
Miluji německé autorky a Merit Niemeitz se rozhodně zařadí mezi ty, které budu mít nyní v hledáčku, protože toto je první kniha, kterou jsem od ní četla. Už teď se těším na volná pokračování s příběhy May a Willow.
Zde je vyprávěn příběh Avery a Edena, kteří spolu téměr dva roky chodili na střední škole, než se Eden s Avery naprosto nečekaně rozešel. Nyní se setkávají o další dva roky později v Mulberry Mansion. Oba jsou poznamenáni ranami minulosti, i jejich rozchodem.
Mulberry Mansion je stěžejním faktorem celého příběhu. Je to stará vila, kterou bude nyní parta studentů VŠ renomovat. A právě tam se Avery a Eden potkávají. Spolu s nimi tam bude bydlet dalších 6 studentů, později kamarádů. Je to dokonalá parta, všichni mě moc bavili. Nejvíce May, o které bude další kniha.
Eden se snaží Avery nejdříve vyhýbat, ale práce na domě jim to neumožňuje a oni se spolu musí naučit opět fungovat. Postupně se dozvídáme, proč Avery opustila svou rodinu a také, proč se Eden před lety rozešel s Avery. Edenův příběh je hodně silný.
Já si navíc užívala popisy okolo Mulberry Mansion. Autorka píše neskutečně. Doopravdy jsem měla pocit, že ten dům a jeho obyvatele znám.
Navíc je to jedna z mála knih, kde se mě více dotklo přátelství Avery a Edena než jejich láska. Asi bych brala nějakou knihu o přátelství, nejen o lásce.
“Snažím se být takovým člověkem, jakého bych chtěla sama potkat. (May)
“Špatné dny nedělají špatné lidi. (otec Avery)
“Im out with laterns, looking for myself. (Emily Dickinson)
„Něco tě může bolet, a přesto můžeš být statečná.
Jen co jsem viděla na bookstormingu tuhle krásnou, zelenou obálku, bylo mi jasné, že knihu Už nikdy tvá si budu chtít přečíst. Německé autorky, jež vychází pod REDem tu romantiku umí psát opravdu skvěle, ale tady mě první díl bohužel lehce zklamal.
Nejsem fanda příliš mnoha popisů a tady autorka popisovala snad každou věc v okolí, vše pro mě až příliš rozpitvávala. Proto se přiznávám, že jsem se místy nudila a chtělo se mi některé odstavce přeskakovat.
Co se týče děje a autorčina nápadu, ten se mi naopak moc líbil! Renovace Mulberry Manaion studenty byla zábava. Nebáli se práce, když se něco pokazilo, snažili se to opravit, když vypadla elektrika, vzali to se smíchem. Zvládli si udělat hezkou atmosféru, užít si čas s přáteli. Co se potom týká postav, ve vile jich bylo celkem osm. Mě ovšem sedla víc postava, která bude hlavní v dalším dílu - May. Kvůli ní a Wesleymu si ten druhý díl pravděpodobně budu chtít přečíst. Ráda bych však ocenila, jak autorka každého ze studentů zvládla popsat tak, že byl každý jiný, svůj.
Avery s Edenem si oba procházeli těžkými životními situacemi. Víc blízký mi byl Eden, ačkoliv si od ostatních držel odstup, jeho myšlenky, pocity se mě dotýkaly více, než jak tomu bylo u Avery, na té mi něco lehce vadilo.
Shrneme si to, pokud máte rádi popisy, podle kterých si můžete vše představit a hledáte emocemi nabitý, plný myšlenek k zamyšlení, milý příběh o ztrátě, nalezení, zlomeném srdci, rodinných problémech, ale také lásce a přátelství, potom s chutí do Už nikdy tvá.
„Knihy jsou víc než jen slova, která autor nebo autorka zvolí. Tvoří je také to, co do nich vloží čtenář v podobě jeho myšlenek a pocitů.
Máme tu novú sériu od nemeckej autorky, ktorú som si nemohla nechať ujsť... a ani tentokrát som nebola sklamaná. Už nikdy tvá bol pomerne emotívny príbeh o zlomených srdciach, druhých šanciach, strate blízkeho, rodinných problémoch, odpustení, priateľstve a, samozrejme, aj o láske.
Páčil sa mi nápad, že skupina vysokoškolákov bude namiesto klasického internátu bývať v starom anglickom sídle, ktoré má postupne rekonštruovať. Škoda, že sme nemohli viac nahliadnuť do tejto samotnej prerábky, skôr sme o nej počúvali len niekde v pozadí.
Avery si prechádzala náročným obdobím - v uplynulých rokoch stratila dvoch milovaných ľudí, aj keď každého iným spôsobom. S ich stratou sa vyrovnávala veľmi ťažko a dosť sa to podpísalo aj na jej psychike. V niektorých momentoch mi jej bolo veľmi ľúto, valilo sa to na ňu zo všetkých strán.
Eden sa nám nepredstavil zrovna v najlepšom svetle, no bolo jasné, že za touto jeho tvrdou maskou sa niečo skrýva. Bola to tak trochu tajomná postava. Držal si odstup, chránil si súkromie, málokoho si pustil bližšie k telu. Až postupne nám odhaloval kúsky zo svojho života, ktoré nám pomáhali lepšie pochopiť, prečo sa chová tak, ako sa chová.
Romantická linka bola dosť emotívna. Avery a Eden spolu pred pár rokmi chodili, no potom sa Eden rozhodol zo dňa na deň ich vzťah ukončiť a ani poriadne nevysvetlil prečo. Bolo medzi nimi veľa nevypovedaného, kvôli čomu dochádzalo k dosť vypätým situáciám. Stále však bolo cítiť, že ich vzájomné city neochladli. Ich vzťah sa obnovoval dosť pomaly, celý čas som čakala, kedy sa konečne dozvieme, čo sa pred troma rokmi naozaj stalo. Držala som im však palce, obaja si po tom všetkom zaslúžili byť konečne šťastní.
Obľúbila som si aj ich spolubývajúcich, všetci to bolo sympaťáci. Teším sa na ich vlastné príbehy.
skôr 3,5*. Veľmi zdlhavý a chvíľami aj dlhý a nudný dej bez nejakej významnej zápletky.
Už nikdy tvá
Byly doby (větší část mého dospělého čtenářského života), kdy bych po knize s takovým názvem ani nesáhla. V životě však přichází jedna nečekaná etapa za druhou a s nimi i související nečekaná rozpoložení a já náhle upadla do stavu, kdy zvládnu číst a dočíst téměř jen zamilované romány s happy endem. A pokračuju v tom, třebaže většina z nich v mém vnitřním světě nedokáže dosáhnout na čtyři hvězdičky, a tedy ani není uvedena v mém seznamu na Databázi knih (a to včetně dvou titulů od Ali Hazelwood, i když připouštím, že jsem se u nich hodně nasmála).
No, a tahle knížka se v něm objevuje. Proč? Hm... Je uklidňující. Mně pomalé tempo vyhovuje. Taky se mi líbí sloh spisovatelky, který pomalejší a jistě i přemýšlivější tempo podporuje. Nejsou to krátké věty, které nás mají dovést jen k tomu, jak se dva potkali, zamilovali a utvořili pár. Jsou to leckdy věty, které se ptají, kdo jsem já, jak se proměňuju, co mě ovlivňuje, co s tím já sám můžu dělat.
A taky se mi líbí koncept soužití skupinky různorodých mladých lidí, jejich kompaktnost a spolupráce. Líbilo by se mi v takovém prostoru nějaký čas žít.
Výhrady mám k rekonstrukci domu. Skutečnost, že obyvatelé malují zdi, aniž by pořešili mnohem podstatnější věci, jako jsou nové elektrické rozvody nebo funkční topný systém (na což by měli myslet v první řadě donátoři tohoto projektu), představuje slabinu, kterou by nutně nemusela mít ani knížka zaměřená primárně na vztahy. Ale dokážu se s tím srovnat. :-)
Škoda že má tenhle román zatím celkem málo hodnocení. Za mě patří ve svém žánru rozhodně k těm lepším.