Už nikdy tvá přehled

předevčírem

Byly doby (větší část mého dospělého čtenářského života), kdy bych po knize s takovým názvem ani nesáhla. V životě však přichází jedna nečekaná etapa za druhou a s nimi i související nečekaná rozpoložení a já náhle upadla do stavu, kdy zvládnu číst a dočíst téměř jen zamilované romány s happy endem. A pokračuju v tom, třebaže většina z nich v mém vnitřním světě nedokáže dosáhnout na čtyři hvězdičky, a tedy ani není uvedena v mém seznamu na Databázi knih (a to včetně dvou titulů od Ali Hazelwood, i když připouštím, že jsem se u nich hodně nasmála).
No, a tahle knížka se v něm objevuje. Proč? Hm... Je uklidňující. Mně pomalé tempo vyhovuje. Taky se mi líbí sloh spisovatelky, který pomalejší a jistě i přemýšlivější tempo podporuje. Nejsou to krátké věty, které nás mají dovést jen k tomu, jak se dva potkali, zamilovali a utvořili pár. Jsou to leckdy věty, které se ptají, kdo jsem já, jak se proměňuju, co mě ovlivňuje, co s tím já sám můžu dělat.
A taky se mi líbí koncept soužití skupinky různorodých mladých lidí, jejich kompaktnost a spolupráce. Líbilo by se mi v takovém prostoru nějaký čas žít.
Výhrady mám k rekonstrukci domu. Skutečnost, že obyvatelé malují zdi, aniž by pořešili mnohem podstatnější věci, jako jsou nové elektrické rozvody nebo funkční topný systém (na což by měli myslet v první řadě donátoři tohoto projektu), představuje slabinu, kterou by nutně nemusela mít ani knížka zaměřená primárně na vztahy. Ale dokážu se s tím srovnat. :-)
Škoda že má tenhle román zatím celkem málo hodnocení. Za mě patří ve svém žánru rozhodně k těm lepším.

22.11.2024

Knihu jsem ani nedočetla... vůbec mě to nebavilo a musela jsem se nutit... po 100 stránkách jsem řekla DOST