Muřinoh a Krchomilka
Milan Valenta
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/222278/bmid_murinoh-a-krchomilka-222278.jpg
5
19
19
Věděli jste, že existuje Zádveří? A v něm spousta zvláštních, trochu strašidelných, ale vlastně i tak trochu legračních stvoření a bytostí? A že nejčastěji jsou k vidění na hřbitově (proto se také mají správně nazývat hřbitosti, ale to jen tak na okraj)? A právě tam se potkali Muřinoh (pravý a nefalšovaný hřbiťák) a Krchomilka (obyčejná, i když ne tak docela, holka z masa a kostí, která se ve skutečnosti jmenuje Johanka). Tedy až tak úplně se nepotkali, Muřinoh se zkrátka zjevil, a to kvůli Johance a její pasti a také troše zkyslého mléka. A jak to všechno bylo a co z toho jejich nenadálého přátelství vzešlo? To už si přečtěte sami, aneb bez práce nejsou příběhy, jak by vám jistě vysvětlil Muřinoh, hrdý znalec přísloví a rčení.... celý text
Přidat komentář
Já jsem naprosto nadšená! Netradiční pojetí pohádky bořící mýty o tom, že smrt a hřbitov je něco, co bychom dětem neměli vyprávět. Nádherné ilustrace, vtipné narážky, které pochopí spíše dospělí, ale to vůbec nevadí. Rozhodně zkusím další autorovu tvorbu.
U výzvy v rámci bodu: Kniha autora, který žil ve vašem kraji, na mě vybafla tato kniha s velmi veselým názvem. Při bližším prozkoumání jsem zjistila, že ji napsal vyučující filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, tak jsem si řekla: Proč ne? A dobře jsem udělala.
Je originální, s příběhy v hlavním příběhu, hanáčtinou, příslovími, Muřinohem, který je popleta, ale umí se pěkně muřinožit, s krásnou hrou se slovy,... a spoustou dalšího.
Kniha je úžasnáááá!!!!Krásné i když pro někoho asi trochu strašidelné/morbidní obrázky i příběhy. Připomíná mi to mého oblíbeného Tima Burtona :) A taky jsem se hooodně nasmála!Jsem k dnešním pohádkám trochu skeptická,ale tohle se povedlo!
Autorovy další knížky
| 2009 |  Psychopedie |
| 2014 | Muřinoh a Krchomilka |
| 2011 | Půďáci ze staré školy |
| 2012 |  Mentální postižení |
| 2007 | Dramaterapie |
Nádhera, jen nevím, jestli bych to četla dětem . . .
Jednak je tam spousta věcí, které nepoberou (namátkou strašidla všech zemí, spojte se!), dále slova pro děti neznámá a neuchopitelná (třeba lascivní) a ony citace ze Šalamounovy Písně písní by asi taky nebyly pro dětská ouška to pravé ořechové. Z čehož mi vyplývá, že jsou to pohádky pro dospělé, a nikoli pro děti, a že autor se v nich úžasně vyřádil. Je čiré blaho číst třeba takovouhle formulaci:
"Čas padajících hvězd byl vystřídán časem padajícího ovoce, dnům se srazila kaťata, zatímco nočním košilkám nabylo na délce, inu jak se říká: dny se v říjnu krátí, déle budem spáti . . . "
Muřinoh plete přísloví, v nichž mají naše školou povinné děti už tak velký zmatek, a tohle by jim asi nepřidalo. Ale pro dospěláka je to smršť skvělých nápadů, legrační hanáčtiny a přehršle jazykových hrátek, nad nimiž srdéčko milovníka mateřštiny zaplesá - alespoň moje plesalo v jednom kuse. Takže doporučuju, aby si knihu v klidu přelouskal nejprve rodič, a poté zvážil, zda a jak se s ní popasuje jeho potomek.
Ale nebojte se, určitě to nebude ztráta času ani pro ty, kteří už z pohádek dávno vyrostli. Takovouhle jste totiž určitě ještě nečetli!
"A soudcoval věru dobře a spravedlivě. Po přerušení už běžela hra podle pravidel a děda každou chvíli pískal faul (není divu, že opatovické, jevíčské a jaroměřické sochy svatých potřebují zrestaurovat), přihrávku rukou (Mikuláš dokonce hlavičkoval), držení hole (většinou poutnické), nedovolené bránění (držení za svatozář - svatých, či za ocas - čerchmantů), zakázaný počet hráčů na ledě (když se v bráně náhle objevili dva Nepomučtí - opatovický od kostela s tím jevíčským z náměstí a ani jeden nechtěl na střídačku) a jednou musel dokonce nařídit trestné střílení!"