Musím tě zradit
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/497862/bmid_musim-te-zradit-H1L-497862.jpg
5
1460
1460
Nikomu nevěř, nic neříkej. Strhující román od autorky bestselleru V šedých tónech. Rumunsko, 1989. Sedmnáctiletý Cristian Florescu sní o tom, že se stane spisovatelem, ale Rumuni nemají svobodu snít. Režim diktátora Nicolaea Ceauşesca provází izolace a strach. Na Cristiana se zaměří tajná policie a nutí ho, aby donášel na své blízké. Mladík se rozhodne riskovat vše, aby odkryl pravdu o režimu a ukázal světu, co se v jeho zemi děje. Když přijde čas, dychtivě se připojí k revoluci a je odhodlaný bojovat za změnu. Jaká je však cena za svobodu?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
I Must Betray You, 2022
více info...
Přidat komentář
Od této autorky má první kniha a určitě se budu těšit na další, které na mě ještě čekají k přečtení.Jinak kniha Musím tě zradit se mi velmi líbila jestli se to tak dá říct byl to velmi silný příběh rumunské rodiny, krutý, smutný v jakých podmínkách museli žít a co prožívat,chodit do školy např i v sobotu, ženy plodit co nejvíc dětí jen kvůli jednomu,, magorovi", který jim vládnul a to jim nařídil.Sama jsem nedávno navštívila Rumunsko krásná země to je,ale netušila jsem kolik utrpení a bolesti za doby jejich režimu komunismu prožívali,ano u Nás to bylo také, ale takto až ne, že by nedostatek jídla,vypínání elektřiny, nahřívání cihly, aby se zahřáli, teplá voda si tekla jak diktátor řekl, a strach co kdo řekne a práskne,co se nedej bože jiní dozví... Strašný, strašný.Vzpomínám na tu naši revoluci 17.listopadu krásná euforie a všechno...buďme rádi za tuto co máme dnes..
Kniha Musím mě zradit mi vyrazila dech. Přiznám se, že tato část naší nedávné historie mi doteď úplně unikala, musím si ji dostudovat. Ruta Sepetys si umí vybírat témata, která je potřeba předestírat (nejen mladým) čtenářům, a hlavně tato témata umí skvěle zpracovávat! Příběh je čtivý, má spád a napětí postupně stoupá víc a víc. I když na začátku jsem měla pocit, že je to psáno tak nějak kostrbatě, což mě během čtení ještě několikrát napadlo. Někdy mi bohužel styl psaní i vývoj příběhu prostě nesedl, ale to není to nejdůležitější. U této knihy jde především o látku, kterou se autorka rozhodla zpracovat, a té si opravdu vážím. Myslím, že události, které knihy popisuje a které se nedávno skutečně staly, mi dlouho nedají spát.
Autorka vylíčila komunismus v Rumunsku a velice barvitě jeho pád. Ráda čtu její knihy.
S Ceauşescuovým režimem jsem se poprvé knižně setkala v Simmonsově knize, kde jsem ale brutalitu a absurditu žití v Rumunsku připisovala spíše autorovo bujné fantazii, přece jen šlo primárně o upíry. Sepetys mě každopádně o šílenství rumunského komunismu přesvědčila.
Postava Cristiho je neuvěřitelně lidská, blízká a přesně vyjadřuje, o jak strašný a nesmyslný režim se jednalo. Ať už v Rumunsku s magorem Ceauşescu nebo tady nebo v Maďarsku... Cristi není na svůj věk ani trochu naivní, spíš na základě doby a místa neví, jak se zachovat. Do toho adolescentní první láska, napjaté rodinné vztahy a naděje na lepší zítřky.
Co na mě zapůsobilo asi nejvíc, byl vykreslený rozdíl mezi USA jako zločinným Západem a Rumunskem, kdy sám Ceauşescu neváhal využívat vše, co Západ nabízel, ačkoli jeho lidé si do postele i v roce 1989 museli strkat do postele nahřátou cihlu a spokojit se s jednou cibulí k obědu.
Možná úplně odbočím a nebude to dávat smysl v souvislosti s komentářem u knihy, ale tady naprosto přesně chápu důvod, kdy se "dítě" přidá k tajným službám, aby práskalo na své přátele a sousedy. A bylo vidět, že Cristi si to opravdu dělá chytře po svém. O to víc nemůžu pochopit, když někdo ještě po třiceti letech své působení u tajných služeb zlehčuje nedejbože popírá pravý důvod.
Během čtení mi několikrát běhal mráz po zádech.
Příběh zasažený do jedné rodiny byl mrazivý a atmosféru té doby autorka popsala skvěle.
Příběh nám také v několika zmínkách ukáže v jakých podmínkách Cristian a jeho vrstevníci žijí, jaké mají vyhlídky do budoucna a nevyhýbá se ani každodenním problémům jako je nedostatek jídla, odposlouchávací zařízení, cenzura, dodávky elektřiny.
Krátké kapitoly přidávají na čtivosti, nutí nás číst dál a dál.
Díky téhle knize se dozvíte, jak lidé trpěli v područí diktátora a zbytek světa o tom neměl ani ponětí.
Věta která vystihuje vše " Jestli komunismus je ráj, k čemu potřebujeme zdi, ploty s zákony, aby lidé neutíkali.
Na konci jsou navíc reálné fotografie, které odkazují na skutečnost z této doby.
Silný příběh. Vlastně dodnes jsem neměla ani tušení, jak krutý byl komunismus v jiných zemích. Autorka úžasně popisuje tyranii a manipulaci celého národa. Jak je možné, že jeden člověk dokáže ovládnout a ničit celý několikamilionový národ? Pomocí trestu, strachu, manipulace a toho, že nemůžete věřit ani vlastní rodině.
Dnes je 17. listopad - tedy výročí naší sametové revoluce ....
A já dočetla tento román Ruty Sepetys o revoluci rumunské, která ale zdaleka nebyla sametová - byla krvavá a nebezpečná ....
Vyprávění mladého studenta Cristiana Florescu mne vrátilo o 33 let zpět ....
a já nezradila, propletla jsem se vzpomínkami na dobu, kdy slovo demokracie, svoboda a spravedlnost v této zemi neexistovaly ....
Díky totalitnímu režimu manželů Ceausescových žila tato země v chodobě a porobě ....
a hlavně nesvobodě ducha .... a jejich odsouzení vojenským soudem kvůli genocidě bylo pouze logickým vyústěním ....
Je-li totalita ráj, potom nepotřebujeme ploty, zdi a izolaci ..... lidé v ráji zůstanou sami ....
Není mi z této knihy pěkně - já sama jsem Rumunskem v 80 letech projížděla a tu bídu mohu potvrdit ....
A Ruta Sepetys opět potvrdila schopnost skvělé vypravěčky na pozadí historie - a já myslím, že bude více pochopitelná mým současníkům....
A znovu ocením množství podkladů, které autorka k této knize nastudovala ....
A samozřejmě doporučím.
Popravdě jsem na začátku měla problém se začít. Sepetys má zajímavý styl psaní a chvilku mi trvalo se zorientovat. Nicméně když jsem si sedla, během pár chvil jsem knihu slupla a jen jsem smutně kroutila hlavou. O hrůzách, které se odehrávaly za vlády manželů Ceauşescových, kdy nám Sepetys ukazuje život "obyčejných" lidí.. Příběh je plný strachu, utlačování, omezování, rozkazů, bezmoci, ale i naděje a touhy.. Číst o krutostech, se kterými se mladý Cristian, jeho rodina a přátelé museli potýkat bylo snad až neuvěřitelné. Popravdě mi sedělo, že Sepetys nestřídala postavy a kniha má krátké kapitoly. Nutí to pak číst a dál a dál. Navíc, velmi dobrý epilog knihy!
Jsem ráda, že díky knihám máme možnost nahlédnout pod pokličku dřívějším režimům, o kterým se již dnes moc nemluví. Tyhle knihy by se měly stát povinnou četbou.
Nádherně čtiva kniha. Autorka opět nezklamala. Jak už tu bylo zmíněno, doufám, že dílo bude zařazeno do povinné četby. 5/5*
Kniha popisuje komunistickou Bukurešť v roce 1989 očima sedmnáctiletého studenta. Život všech je tam plný strachu a podezírání a touhy přežít. Autorka skvěle popisuje tamější situaci a složitý život obyvatel.
Příběhy této autorky jsou známé svou přístupností všem generacím. Knihy Ruty Sepetys se budou líbit a budou jim rozumět jak děti, tak i důchodci a vše mezi nimi.
Zpracovává v nich především krutovlády ze všech možných konců světa. Dost často jde o události, které nám nejsou zas tak známé. Nebo aspoň mně tedy vláda manželů Ceauşescových a jejich odnoži komunismu v Rumunsku známá nebyla.
Hlavním hrdinou je tentokrát mladý Rumun Cristian a jeho rodina a přátelé - jejich příběh odboje a zrady. Je to děsivé co se dělo a stále děje ve světě. My si to taky zažili.. tedy naši rodiče a prarodiče podobné hrůzy prožívali. Já o těch našich hrůzách v posledních měsících dost četla, tak možná proto pro mě tento příběh nebyl tolik šokující a nebrečela jsem, jako mnozí další čtenáři. Ale srdce mi tenhle příběh zlomil.
Příběh to byl plný útlaku, strachu, nedostatku, nejistoty, podezření a zároveň naděje a odvahy. ️
Přečetla jsem ho jedním dechem.
Jsem nadšená! V minulosti jsem od autorky četla jen knihu V šedých tónech, která mě upřímně zas tolik nezasáhla. Teď ale po dočtení Musím tě zradit nutně potřebuji dohnat veškerou autorčinu tvorbu!
Hodnotím plným počtem hvězd, nejde jinak ️
Jedním slovem Ruta, její knihy by se měly zařadit na seznam povinné četby. Tato kniha není výjimkou, krásně čtivé. Pokud jste na tom stejně jako já a vůbec nic nevíte o historii Rumunska, přečtěte si tuto knihu
Ruta je pro mě již dlouho jasná volba. Nikdy mě nezklamala a vždycky přinese něco tragicky šokujícího. Syrového a hlavně dle skutečných událostí. Mám ji velmi ráda. Píše báječně. Toto nebylo výjimkou. Na její novou knihu jsem se hodně těšila a vrhla se na ní hned, jak mi přišla do rukou. Četlo se to velmi dobře a rychle, čemuž pomáhají krátké kapitoly, které jsou pro autorku specifické. Byť malý prostor v kapitole, však vždy plný všeho. Styl zcela vyhovující a hodnotu přidávají i fotografie.
Hlavního hrdinu Cristiana jsem si oblíbila. Musela jsem mu držet palce, obdivovat ho a samozřejmě se o něj i strachovat. Neměl to jednoduché jako student - v tom roce a té zemi a především v tom režimu. Snad o všech postavách v jeho okolí jsem měla jisté pochyby. Však ti, kteří byli skutečně vinni, mě vlastně ani nenapadli. Bylo to neskutečné.
Na jednu stranu toho režimu, toho příběhu se mi líbilo, že i tak si lidé dokázali najít zálibu, koníček. Přátelé i lásky. Dávalo jim to naději, dělalo je to šťastné a díky tomu aspoň trošku dokázali zapomenout, snad. Těšilo mě, že Cristian tohle mohl v jisté míře mít, protože věřím, že byli i tací, kteří to neměli.
Ruta ve své poznámce na konci knihy uvádí, že pokud se utrpení vytáhne na světlo a nahlas se o něm promluví, tak ti, co ho zažili vědí, že nejsou zapomenuti. Je to tak. Nebýt této knihy, tak jsem o tom nevěděla a nepátrala. Známe historii hlavně své země - a i u nás to bylo -, ne cizí - ale tam to bylo jiné. Brutální. Bolestné a krvavé a smrtelné. Nejsem generace, která komunismus zažila. A tak, když jsem si tohle četla a mohla přihlížet pod tu pokličku, co se dělo - je mi z toho zle a dneska je to pro mě naprosto nepředstavitelné, neakceptovatelné. Neumím si to představit a nerozumím tomu. Tolika příkoří, tolik let. Strachu a bídy, utiskování, zákazů a příkazu, sledování, udávání a front na bídné jídlo. Věřím, že některá zvířata se měla dalece lépe než ti lidé. Jistě každý režim nese své pro a proti, ale toto? Proboha.
Tak nějak jsem věděla, že se v knížce něco zvrtne, že hlavní hrdina bude řešit dalece horší situaci než svůj dosavadní život studenta se zálibou ve známkách a angličtině, touze po krásné dívce. Dlouho to nepřicházelo, ale když už to přišlo, tak s pořádným randálem. Jako jestli se tohle opravdu dělo, tak to jsou zvířata. Tyrani. Vrazi. Pro mě nepředstavitelné, hrůzné a především nespravedlivé, nelidské a ponižující. Bylo mi mnohých postav líto - nejen samotného Cristiana, ale i Lucy, Liliany, dědečka a vlastně i té Cici. Příběh mě dokázal šokovat, rozčílit, ale přinesl mi i jistou úlevu v ten dobrý, respektive nadějný konec. Zdařilý koktejl emocí.
Líbil se mi epilog, kde jsme s již dospělým Cristianem, co to vlastně celé vyprávěl. Že jsme dostali malý kousek náhledu, co bylo dál. Nebudu zapírat, zajímalo by mě toho víc o osudech postav. Silný příběh, který ve mě zanechal především nepochopení režimu, kvůli dvou lidem, fanatikům. Dostala jsem vlastně všechno, co mi autorka mohla dát a dává do svých příběhů. Člověk pozná, že v tom je její velký um a srdce.
Velmi zajímavý, velký a vlastně šílený příběh, který se mi paradoxně líbil, i když nebyl v růžových barvách. Dobře se to četlo až je vlastně škoda, že jsem ho dočetla. Bavilo mě to. Skvělé podání historie, mnohým neznámé. Rozhodně doporučím dál a hodnotím plným počtem. Hrozně moc se těším, až se s Rutou setkám znovu, věřím, že další příběh bude zase tak úchvatný s vlastností srazit čtenáře na kolena. Tak příště. :)
Ruta Sepetysová napsala další skvělý román.
Sice se jedná o beletrii, ale její díla mají historický základ. Tentokrát jsem si říkala, že popis reálného života autorka přehnala, vždyť jsem v tom žila. Ano, ale ne v Rumunsku. Po přečtení rešerše a zdrojů věřím, že Rumuni přežívali v příšerných podmínkách.
Ale ke knize. Je čtivá, nesnadno se od ní odchází. Autorka ji píše v krátkých kapitolách, nestřídá postavy ani děj. Zajímavě působí vkládané zápisy tajné policie. Mile mě překvapilo, když jsem na posledních stránkách objevila dobové fotografie.
Jen mně dlouho trvalo, než jsem zjistila, co znamenají nadpisy v rumunštině na začátku každé kapitoly...
A nesmím zapomenout na verše. Ty se mi velmi líbily, umocňovaly ten tísnivý, depresivní pocit, který vás celou knihu nepustí.
Když jsem slyšela název, řekla jsem si: zase romantika. Ale hned první věty mne vrátily několik desetiletí zpět a najednou bylo vše jinak. Rumuni nebyli ti hrdinové, kteří řekli v roce 1968 Brežněvovi ne, my tam nepůjdeme, my je nebude "osvobozovat". To jejich hlava řekla ne, protože by mohli vidět, že se dá žít i jinak. Naše představy o tom, jak jsme se měli špatně, jsou stejně relevantní jako srovnávat rýmu a těžký zápal plic. Nadávali jsme, že nejsou banány, ale chleba a ostatní základní potraviny byly vždycky. Nejhorší však byl psychický teror. U nás se s ním setkalo jen určité procento lid. Ostatní "mlčící většina" nějak proplouvala. A tak nemusela zradit rodiče, sourozence, známé a hlavně sami sebe.
Jsem ráda, že se někdo vrací i k těmto tématům. Nejen mladí, kteří to nezažili, ale i spousta nás dříve narozených si zaslouží tuto připomínku.
"Každá změna, i ta vytoužená, po sobě zanechá smutek, neboť se přitom vždy vzdáváme něčeho ze sebe. Musíme v jednom životě zemřít, abychom mohli vstoupit do jiného."
Hodně poučná a skvěle napsaná kniha. Smekám před Rutou Sepetys, že nenechává na tyto historické okamžiky zapomenout.
Cristian Florescu je sedmnáctiletý rumunský student. Vyrůstá v represích nastavených režimem diktátora Ceauşesca.
"Náš milovaný vůdce. Náš hrdina. Vyvrhrl velké Komunistické strany Rumunska a upír přisátý na milionech krků. Zakázaná metafora? No jistě."
Ceauşescu a jeho žena, Matka národa Elena, vládli 24 let. Až do prosince 1989, kdy byli oba po pádu režimu popraveni.
Ruta Sepetysová vytvořila příběh fiktivního studenta v reálných kulisách. Dětí/dospívajících jako Cristian bylo spousta. Naverbovaní špioni, donašeči režimu. Každý mohl sledovat každého (a často opravdu sledoval), problém mohlo být cokoli, nevhodně pronesená poznámka, kontakt s cizincem, limonáda nebo drobná mince z imperialistických zemí. Spolupráce někdy dobrovolná (sledující vlastní prospěch) nebo vynucená, třeba za příslib léků pro nevyléčitelně nemocného. Volba mezi zlem a zlem ještě větším, neustálý strach, tíseň, nesvoboda, represe... vše do textu Repetysová otiskla. Ona tísnivá atmosféra dominuje. Jak eskalují události vedoucí k pádu režimu a Cristian odhaluje, že ve svém okolí nedonášel jen on, ale mnoho dalších, ,ani nedutáte'.
ya kniha, která mladším čtenářům ukáže, co se v nedávné minulosti dělo. Vypoví a předá mnohem víc než učebnice.
Štítky knihy
20. století americká literatura tajemství komunismus Nicolae Ceauşescu, 1918–1989 Rumunsko pro dospívající mládež (young adult) historické romány diktatura Securitate (rumunská tajná policie)Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Historické romány nečtu, protože jsou inspirované skutečnými událostmi. A to mě bolí. Ale po přečtení Mlčících fontán jsem se rozhodla dát tomuto žánru výjimku v podobě autorky Ruty Sepetys. Líbí se mi fakt, že píše o méně známých historických událostech, navíc očima mladých lidí, což mi pomáhá se s postavami lépe ztotožnit a do příběhu se ponořit.
.
Příběh knihy Musím tě zradit se odehrává v Rumunsku v roce 1989. Autorka skvěle popsala životy lidí, kteří žili za režimu diktátora Ceauşesca. Vše vidíme očima mladého Cristiana, který žije se svou sestrou, rodiči a dědečkem v jednom bytě. Sledujeme, jak se na něj zaměří tajná policie a vydírá ho, aby donášel na svého nového amerického kamaráda.
.
Čtete dechberoucí a drásající příběh o zradě, strachu a lžích. Se zatajeným dechem otáčíte jednu stránku za druhou, abyste se dozvěděli, jak to všechno dopadlo. Dokázal Cristian obelstit tajného agenta? Kdo Cristiana udal? Byl to jeho nejlepší kamarád? A komu může věřit? Knihu jsem měla přečtenou velmi rychle a přiznávám se bez mučení, že mě dohnala k slzám. Smutku i dojetí.