Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Rumunsko, 1989. Sedmnáctiletý Cristian Florescu sní o tom, že se stane spisovatelem, ale Rumuni nemají svobodu snít. Režim diktátora Nicolaea Ceauşesca provází izolace a strach. Na Cristiana se zaměří tajná policie a nutí ho, aby donášel na své blízké. Mladík se rozhodne riskovat vše, aby odkryl pravdu o režimu a ukázal světu, co se v jeho zemi děje. Když přijde čas, dychtivě se připojí k revoluci a je odhodlaný bojovat za změnu. Jaká je však cena za svobodu?... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2022 , CooBooOriginální název:
I Must Betray You, 2022
více info...
Přidat komentář
Hezky popsaná část historie Rumunska, musela jsem si knihu dávkovat. Neznala jsem podrobnosti této revoluce, určitě stojí za přečtení.
Tak silný příběh. Kniha je velmi čtivá, díky krátkým kapitolám vám stránky budou utíkat pod rukama. Tuto knihu nechci úplně hodnotit, protože i když je příběh “smyšlený zakládá se na reálných výpovědích.
Celý příběh je hrozně smutný a nervy drásající. Druhá polovina knihy mi zlomila srdce a brečela jsem až do konce. Tolik bolesti, tolik zmařených životu, tolik nezodpovězených otázek.
Tohle si určitě přečtěte, protože já osobně jsem o této situaci v Rumunsku nevěděla téměř nic a ptám se, proč se o tom nemluví? Je X historicky významných událostí, které si už nepřipomínáme a je to taková škoda. Je škoda že všechny ty události dávných dní, si nepřipomínáme právě takovouto formou. Protože právě osudy lidí, a vzpomínky, nám daji nejvíc. Protože ty všechny pocity které třeba zrovna z této knihy dokážete cítit, jsou tak silné a měli bychom se z nich poučit. Pro příště.
Tato kniha se mi asi nejlépe četla, zatím, od této autorky. Možná i to téma mi bylo bližší, než ty ostatní a těšila jsem se, jak příběh dopadne. Určitě doporučuji si přečíst.
Tak tohle jsem skutečně nečekala že knihou dostanu.
Věděla jsem, už na začátku, že to bude nelehké čtení ale vůbec by mě nenapadlo, že mě ta kniha na konci vyplivne úplně semletou. Dokonce jsem pak nedokázala večer spát, protože se mi pořád honila hlavou.
Kniha vypráví o tom, jak neskutečně těžký může být lidský osud když není v našich rukách a co všechno musí člověk udělat jen pro to, aby přežil nebo ochránil své blízké. A jak moc musí bojovat za to aby, ve světě který je prolezlý útlakem a donášením, dokázal být pořád sám sebou.
Dalo mi to neskutečně mnoho a až se z toho trochu vzpamatuju pustím se do dalších knih od této autorky. Jsou to knihy které rozhodně nezapadnou v zapomnění, až takový příběh v nich je.
První kniha od Ruty a byl jsem docela překvapený. Z toho, že jsem o tom neměl ani páru. Toto se opravdu ve škole nevyučovalo a moc se o tom nemluvilo. Opět jsem musel zapojit Wikipedii a jsem v šoku. Strašná doba. Vím že v Československu to bylo podobné a v KLDR to tak stále je. Jen mi přišlo, že to mohlo jit více do hloubky. Jen v podstatě knižní konstatování fakt.
Zkusím i další díla ale dnes to za plno nebude. 85%
Od Ruty Sepetys mě ještě žádná kniha nezklamala. Opět něco z pohnuté historie 20. století ale napsáno lehkou rukou. Čte se sama.
ČV: Splňuje 2 loňská témata - boj za lidská práva + autor nosí brýle
Není kniha, která by mě to této autorky nenadchla, ale tahle je za mě zatím nejvíce emotivní. Už z toho, že jsem sama Rumunsko navštívila a mohla jsem se vcítit do hlavních postav, kde se vše odehrávalo.
Nemám slov. Ano databáze knih mi svými 93% naznačovala, že kniha bude dobrá. Má sestra, která knihu četla, mi tvrdila, že je dobrá, ale to mě ani zdaleka nepřipravilo na události konce roku 1989 v Rumunsku.
Už dlouho se mi nestalo, že bych o půlnoci byl v půlce knihy a věděl, že ji prostě musím dočíst (ano druhý den ráno, když jsem vstával do práce jsem si nadával, ale pro svobodu se musí něco obětovat :) ).
Autorka skvěle popsala zmar a zoufalství běžných lidí, kdy musí několik hodin čekat ve frontě, aby získali kus chleba, nebo konzervu prošlých fazolí, které si přinesou do zmrzlého bytu, kde se celá rodina mačká na několika málo metrech čtverečních, zatímco režim hlásá jak se všichni mají krásně v komunistickém ráji.
Měl jsem povědomí o tom, že Ceaușescu byl diktátor, ale že to bylo až takhle zlé... Můžeme být jenom rádi, že v ostatních zemích došlo k převratu mírovou cestou...
Byla jsem absolutně neznalá ohledně komunismu v Rumunsku a Rumunska obecně. A moc mě to mrzí. Kniha byla úžasná. Situace v Rumunsku šílená. Obdivuji všechny, kteří se na revoluci podíleli. Jste hrdinové a váš příběh by měl znát každý. Opět klobouk dolů před Rutou. Těším se na další knihu a na to, jak mi rozšíří obzory.
Než něco napíšu ke knize, osobní vzpomínka, snad nevadí:-). V dětství, cestou novým autem do Bulharska ( jo, jo, rodiče byli dosti dobrodruzi:-)) jsme přespávali v Rumunsku, já se ségrou v autě, rodiče ve stanu, na loučce u lesíka. Ráno přišla malá holka, v mém věku, stála a koukala. Já jedla oplatky, jmenovaly se Dukla, mé oblíbené, pamětníci si vzpomenou:-) . Dala jsem jí je a ona se usmála a běžela si je zahrabat do lesíka do země. Vůbec jsem nechápala. Za chvíli se přiloudali dva kluci, asi starší bratři, a já pochopila, že všichni mají hlad a ona si svůj poklad před nimi schovala. Nikdy jsem na tuhle příhodu nezapomněla, někdy si vzpomenu, jaký osud dívku potkal, jestli žije, jak se má.....Kniha R. Sepetys mě emocionálně rozbila. Ač napsaná, možná záměrně, spíše "reportérským" stylem, samotný příběh, doba a poměry v Rumunsku těch emocí v sobě nesou tolik, že další opravdu nepotřebují, možná by byly spíše na škodu. Mrazivá výpověď, tolik,tolik potřebná, je třeba si pořád připomínat, kam vede touha po moci. Nikdy jí není dost a hranice mezi svobodou a totalitou je tak tenká, stačí věřit slibům, že bude líp, bez našeho přičinění. Že lepší svět a život zařídí někdo za nás. Ale tak to nefunguje, budiž tyto příběhy mementem. Tento příběh jsem přečetla jedním dechem, nemohla jsem se odtrhnout. Skvělá knížka, přečtěte si ji, abychom nezapomínali.
Když budu hodnotit téma a jak je kniha čtivá, nelze než dát plný počet. Když ale budu hodnotit styl psaní, postavy atd., tak se nemůžu ubránit tomu, že tentokrát to bylo oproti ostatním knihám autorky velmi slabé. Vlastně z každé situace v příběhu čekáte, že z ní vzejde něco hlubšího, něco víc, než se nakonec stane nebo je napsáno.
Velmi zajímavá a velmi čtivá knížka, kterou jsem slupla během pár dní. Přesně jsem věděla, jak se hlavní hrdina cítil, když nevěděl kdo a kde na něj donáší. A ten pocit, který já jsem naštěstí nezažila, když po něm chtěli to, co po něm chtěli... Mrazí z toho... Je dobré vědět, jak to bylo s převratem v dalších zemích, když ve svých vzpomínkách to mám pouze útržkovitě. Pamatuji si z TV ty záběry na Ceausescův palác, ty stopy po tisících kulek, pamatuji si, jak to tam bylo podle informací z TV velmi brutální... Taky si pamatuji Rumunsko před převratem, byť ještě méně, než převrat samotný. Tu všudypřítomnou chudobu, hlad, toulavé psy... A kniha ve své atmosféře těmto vzpomínkám otvírá dveře a sama je jimi prodchnutá. Doporučuji, rozhodně doporučuji k přečtení. A jako doušku dodávám, že Rumunsko od té doby ušlo velký kus cesty a dnes je radost jezdit tam za poznáním a na dovolenou. :-)
Ewilka o niečo nižšie podo mnou vyjadrila presne môj názor. Zatiaľčo ostatné Rutine knihy, čo som doposiaľ čítala, mi nedali spať a s ich hrdinmi som bola hlboko zžitá, trpela i súcitila som s nimi, tu to bohužiaľ vyšlo tak akosi naprázdno.
Historický námet je opäť nezvyčajný, ale jeho informačná hodnota je tentokrát o dosť vyššie nad hodnotou samotného príbehu. Azda to bol autorkin zámer?
Postavy sú bohužiaľ také nijaké, ploché, akoby nedotvorené. Nevedela som, čo si o nich myslieť. Vlastne ma ich osud žiadno neoslovil, nedojal, nepohoršil, aj keď totalitný režim v Rumunsku, “obohatený “ despotickým tyranským vládcom (akého sme tu my našťasie nemali), bol jednoznačne na inom leveli než u nás. Tento román sa mi bohužiaľ zdá byť ušitý príliš horúcou ihlou. Ruta to dokáže aj lepšie.
Zase kousek skládačky do té evropské komunistické historie...Ovšem kousek velmi bolestivý a smutný. Mám ráda knihy, které mě nutí pokládat si otázky, které mě nutí googlit a které mě obohacují o nové informace. Přesně taková je i tato kniha. Čtivá a nadějeplná.
Ze začátku mě tak bolelo srdce z utrpení Rumunů, že jsem myslela, že to vůbec nedočtu. Klaním se vám.
Výborná kniha. Příběh vyprávěný z pohledu obyčejného 17letého studenta, který žije svůj život v Bukurešti, v rodině, kde se jen šeptá a čeká na to, jestli právě dnes půjde elektřina a poteče voda. Každodenní detaily o tom, jak rodina a celá společnost ne/funguje, jaké mají vztahy, názory - to bylo silné čtení. O rumunské revoluci jsem věděla jen střípky a tady se mi všechny informace doplnily.
Dojal mě i závěr - poděkování autorky, popis toho, jak získala informace a jak pracovala se zdroji.
"Historie je totiž branou k našemu kolektivnímu příběhu, k příběhu lidstva".
Štítky knihy
20. století americká literatura tajemství komunismus Nicolae Ceauşescu, 1918–1989 Rumunsko pro dospívající mládež (young adult) historické romány diktatura Securitate (rumunská tajná policie)Autorovy další knížky
2013 | V šedých tónech |
2016 | Sůl moře |
2020 | Mlčící fontány |
2014 | Potrhaná křídla |
2022 | Musím tě zradit |
Dobře napsané, krátké kapitoly vás nutí číst dál a dál, jak to celé asi dopadne. Velké štěstí pro náš národ, že naše revoluce byla "sametová". Sama jsem zažila cestou vlakem do Bulharska a žebrající děti na nádražích v Rumunsku v roce 1988 a 1989. Vědělo se o tom a tak jsme měli připravené alespoň sušenky a sladkosti a házeli je dětem z okénka. Vzpomínám na večerní část cesty, kdy jsme jeli kolem nějakého sídliště a všude byla tma, v oknech se nesvítilo. Měli vypnutou elektřinu, pro nás nepochopitelné. Knihu určitě doporučuji přečíst.