Musíme si promluvit o Kevinovi
Lionel Shriver
DOKONALÝ PSYCHOLOGICKÝ THRILLER, KRUTÝ A DOJEMNÝ ZÁROVEŇ… Před dvěma lety Kevin, syn Evy Khatchadourianové, zavraždil sedm svých spolužáků ze střední školy, zaměstnance školní jídelny a oblíbenou učitelku angličtiny. V době činu mu bylo teprve patnáct let, takže dostal velmi mírný trest, který si nyní odpykává ve vězení pro mladistvé na severu státu New York. Eva v dopisech bývalému manželovi Franklinovi líčí historii Kevinova dětství a dospívání. V obavách, že synovu povahu ovlivnila vlastními omyly a nedostatky, se zpovídá ze svých rozpolcených pocitů, vztahu k mateřství a rovněž ke Kevinovi samotnému. Přitom se ptá, jak velký podíl má na celé tragédii ona sama. Lionel Shriver předkládá čtenáři naléhavý, strhující a zneklidňující příběh hrůzného masakru, klade znepokojivé a závažné otázky, na které neexistují jednoduché odpovědi, a v závěru svého strhujícího psychologického thrilleru zasadí čtenáři jednu nečekanou ránu. ________ „Lionel Shriver má přesně spočítané riziko, s nímž příběh vystavěla. A její risk se vyplácí, když se jí daří precizně zahrát na strunu velmi křehké intimity.“ – Wall Street Journal... celý text
Literatura světová Romány Rodina
Vydáno: 2019 , Mystery PressOriginální název:
We Need to Talk about Kevin, 2005
více info...
Přidat komentář
Hodně silný příběh. Na ten dlouho nezapomenu. Jednu hvězdičku ubírám za ten začátek, moc zdlouhavý. Pak se to rozjelo a nejvíce mě dostalo posledních 20 stránek. To byl tedy šok.
Eva Khatchadourianová vypráví formou dopisů svému manželovi o dětství syna Kevina a svých pocitech, vzpomínkách a celkově životě před čtvrtkem...A proč? Kevin totož jednoho dne, ve čtvrtek, zcela promyšleně a chladnokrevně zavraždil devět lidí. Jakým způsobem prozrazovat nebudu, protože jsem s takovým způsobem vůbec nepočítala a šokovalo mě to. Ta chladnokrevnost, bezcitnost, surovost.
Kniha je od začátku velice čtivá. Pravda, prvních asi 50 stran jsem měla lehce problém, protože Eva se vypisuje hodně obsáhle ze svých pocitů a vzpomínek na minulost, která ještě nesouvisí s Kevinem. Ale pak mě příběh drapnul a nepustil a já zažívala smršť emocí od slz po znechucení, soucit, vztek a naprostý šok na konci po dočtení.
5⭐/5
Tak tohle mne hodně zasáhlo... řekla bych až ťalo do živého. Žádnou matku snad nemůže nechat takové téma v klidu. Příběh krásně ukazuje, že nějaké "to se mne netýká" prostě neplatí. Nikdo nám neřekne, jaké chování vyvolá jakou reakci, jaká výchova je ta správná, ba ani, zda výchova vůbec může něco ovlivnit.. Láska, dokonce i ta mateřská, je koktejl protichůdného, neřízený vodopád, který si teče kam chce a jak chce. Předpoklady neznamenají nic, bílá není bez černé, nikdo nás nepřipraví, nevaruje. Ecce homo.
Se stylem psaní autorky jsem neměla problém, ale s obsahem knihy už ano. Knížku jsem si musela dávkovat do více dnů a trochu si od těch hrůz odpočinout. Po přečtení bude ve mě ještě chvíli doznívat. Je to skutečně silná káva. Jdu teď sáhnout pro změnu po něčem na dobrou náladu.
Bohužel takové nadšení z knihy jako ostatní nesdílím.
Styl jakým je příběh napsaný mě občas doháněl k šílenství a měla jsem chuť s knihou mrsknout do rohu a gradovalo to vždy, když se o slovo v příběhu přihlasil pan Plastik. Bože takového osla jsem dlouho neviděla :))).
Možná kdyby autorka neustále ve větách nepoužívala v závorce další příběh na čtyři řádky, bylo by to čtivější. Takhle jsem ztrácela přehled o co vlastně jde.
No nic podívám se ještě na filmové zpracování :)
Tuhle knihu mi vybrala do porodnice moje sestřenice knihovnice ... (kdo již přečetl, chápe , že sestřenice má dobrý knižní vkus a černý humor k tomu ) . Nicméně je to skvělá kniha, ale do porodnice bych ji nedoporučovala :))
Jak píšou předešlí, ze začátku jsem to četla ztěžka ale pak děj nabíral . Je to dost silný příběh ,konec mě úplně překvapil. A pujdu se podívat na filmové zpracování.
Zpočátku jsem se nemohla začíst, autorka psala na můj vkus příliš složitě. Postupně mě však kniha úplně pohltila a konec knihy strhující.Dlouho na tuto knihu nezapomenu a určitě se podívám i na filmové zpracování.
Způsob vyprávění novinářky Lionel je vtahující. Běžný popis z něhož okamžitě prosvítá těžká realita.
Od prvních stránek lze vnímat euroamerickou současnost.
A přesto se to nakonec nedalo číst. Naprosto děsivé téma, kterému by se asi beletrie měla spíš vyhnout.
I odborné sociologické či psychologické texty mohou být zavádějící natož toto.
Je mnoho prohnilého v "moderních rodinách" i celé společnosti, ale tudy cesta opravdu nevede. Smutná jízda na emocích.
Za víc jak 1/2* to nestojí...
Ze začátku jsem se do knihy nemohla vůbec zabrat. Asi to bylo tím, že mi některé pasáže dělaly problém - ta ženská psala a přemýšlela prostě zvláštním způsobem. :-D Ale nakonec jsem si zvykla a cca. od 2/3 knihy byla kniha poměrně čtivá a ke konci jsem příběh už hltala. Líbí se mi, jakým způsobem pronikla autorka do vykreslení postav (Ať už Kevina, ale taky sebe a pana Plastika). :-)
Musím říct, že surovost a brutální upřímnost, jimiž se tato kniha vyznačuje, je více, než vystihující. Z toho mě opravdu mrazilo. Dle mého jde ale o docela "uměle" natažený thriller, který postrádá tu opravdovou realitu i přes všechnu tu výbornou psychologickou cestu v příběhu. Takže jsem z celkového hodnocení rozpačitá. Konec jsem už trochu odhadla v půlce knihy, takže kladně hodnotím spíše tu terapeutickou stránku příběhu, než příběh jako takový.
Tuto knihu jsem doporučoval lidem mající doma teenagera věku 13 -???
Co dodat , velmi čtivě napsané , pravda nervy drásající , občas až neúnosně dráždivé , ale i možné...Stačí dnes malá chyba a vaše ratolesti by dokázali spoustu podobného
Nemohu uvěřit, že jsem to dočetla. Má očekávání z knihy se nenaplnila, některé pasáže jsem musela dokonce přeskočit, místy mi to přišlo přitažené za vlasy (i na fiktivní příběh). Téma bezpochyby zajímavé, ale pro mě špatně uchopené.
Prvních pár kapitol - dopisů jsem z knihy byla dost rozpačitá, ale pak se to rozjelo. Každopádně mě úplně dělilo, co všechno se ještě dozvím o Kevinovi a ke konci už jsem se nemohla od knihy odtrhnout.
Začátek měl sice pomalý rozjezd a osobně mi vadily zdlouhavé úvody dopisů plné vznešených slovních obratů, ale postupně se kniha stala závislostí, závěr byl drsný, byť jsem jej očekávala. 5 hvězd dávám hlavně za to, jak promyšleně je kniha napsaná a jak brutální místy je.
Kdybych si knihu přečetla před 15 lety, myslím, že bych si nepořídila děti. Je to prostě risk. Kniha je poutavá, přináší nové téma, zajímavě zpracované. I když - nemohla jsem věřit, že dítě od narození by mohlo být nepřátelské.
Výjimečná kniha, kterou člověk nepustí z hlavy. Doporučuji i film s výbornými hereckými výkony.
Když jsem začala číst, myslela jsem si, že to snad nevydržím a knihu odložím. Má fakt pomalý rozjezd. Postupem času mě to ale začalo víc vtahovat do děje. A posledních cca 60 stránek jsem hltala. Bohužel ale posledních x stránek nezmění těch prvních 400.
Každopádně děj sám o sobě je celkem zajímavý, místy překvapující. Pro mě je kniha napsána neobvyklým způsobem. Kdyby ale byla o nějakou tu stránku kratší, také by se nic nestalo.
Kniha se mi celkově moc líbila, akorát dlouho trvalo, než jsem přečetla prvních sto stran.