• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Nové komentáře u knih Lionel Shriver

Musíme si promluvit o Kevinovi

„Na knihu jsem se těšila, vzrušující téma, zvláště pro mne jako pedagoga. Nicméně čtení to zaživné nebylo, nutila jsem se k tomu.“
— Maky1771

---

Musíme si promluvit o Kevinovi

„Na tuhle knihu jsem byla hrozně zvědavá a dlouho a to fakt dlouho jsem v sobě zpracovávala pocity které mi po přečtení zůstali. Doufala jsem že knihu nebudu moci odložit, bohužel se tomu tak nestalo. Děj se strašně táhnul a skoro polovina kniha je věnována tématu proč mít nebo nemít dítě. Ale druhá půlka už mě bavila víc. I když se mě jako rodiče toto téma úzce dotýká, vůbec mi nevadilo jak kniha byla psaná. Surově a bez okolků, žádná omáčka okolo. Jako když si píšete deník. Jsou to vaše nejčernější myšlenky které nikdy nahlas neřeknete ale v hlavě je máte. A kdo říká že nemá, že nikdy třeba nemá pocit že bez dětí by to bylo snadnější, a co by bylo kdyby... tak lže a je to neskutečný pokrytec. V knize můžete vidět to, co dokáže málo lásky. Ale, dost dlouho jsem si lámala hlavu s tím, proč. Proč to všechno. Už od narození Kevina totiž bylo možné pozorovat, že je jiný. Ale kdo nebo co za to mohlo? Velmi emotivní kniha, u které si musíte uvědomit, že je psaná formou dopisů. Proto tolik myšlenek které by se každá matka styděla říct nahlas. Je to osobní zpověď. A jakmile si to uvědomíte, je to emotivní smršť a vlastně dojdete i k pochopení hlavní hrdinky.“... celý text
— kniznisvetsjiri

---

Musíme si promluvit o Kevinovi

„"Vím vlastně jen tolik : Že jedenáctého dubna roku 1983 se mi narodil syn a já necítila nic." Eva ho nechtěla,přesto si Kevina nechala. Absence lásky,nadávky,otec a jeho věčné omluvy Kevinových průšvihů a v neposlední řadě placené hodiny střelby...? Co asi vyroste za člověka z tak šíleného a toxického prostředí,kde je jeden praštěný víc,než ten druhý? Kniha je plná zdlouhavých popisů situací,které jsou k ničemu a úplně zbytečné. Eva a její sebemrskačství, sebelítost,otázky,zda se může ZLO jen tak narodit bez jakýchkoliv příčin a podnětů. Opravdu jsem měla pocit,že sedím v křesle a ochotně poslouchám ufňukanou paní,která už neví,co ještě všechno dodat,abych opravdu uznala,že je chudák. Chyběl mi v knize prostor pro Kevina.“... celý text
— fis.rena

---

---

Musíme si promluvit o Kevinovi

„Nedokázala jsem se vcítit do uvažování hlavní postavy. Přišla mi ufňukaná, s nedořešeným bývalým vztahem a velmi zvláštním (eufemicky řečeno) vztahem ke svému rodičovství a k dítěti samotnému... Navíc často velmi nudný popis naprosto nedůležitých věcí, který působí dojmem, že editor práci odflákl, nebo neměl v ruce tužku na proškrtání... Prostě jsme se s knihou nepotkaly.“... celý text
— Sitting-Bull

---

Musíme si promluvit o Kevinovi

„Musím přiznat, že mě obsáhlost knihy a nudnější první polovina značně odrazovala.... Podstatou knihy jsou dopisy matky, která byla chvílemi "na ránu", které adresovala svému muži Franklinovi (to byl "otec roku"). Ona vlastně asi nikdy úplně nechtěla být matkou a Kevin jí to dával od narození pořádně sežrat. Už jako dítě byl nepříjemný a když se narodila jeho mladší sestřička, kterou matka milovala a kde podle mě našla tu pravou mateřskou lásku, rozjela se jeho povaha naplno. Ve stínu událostí na FF 2023 byla toto neskutečně silnou knihou, která se nečetla vůbec lehce.“... celý text
— Lucciella_L