Sitting-Bull komentáře u knih
Lehce horší, než předchozí dva díly. Už je to na jedno brdo, ale chápu, že dětem se to líbí, třeba syn je nadšen a těší se na další díl.
Nenáročná jednohubka pokračuje. Spousta drobných vtípků, které pobaví. Děj IMHO lepší, než v prvním dílu a zase to skvěle odsýpá. Na oddechovku super. :-)
Jo a nejvíce pobavil vtípek se školním psychologem: "Ostatní jeho pacienti představovali poměrně jednoduché případy nezvládnutého hněvu, zkouškových stresů a chronické ostýchavosti. A to šlo jen o učitele."
Za mě tedy hodně klišoidní kniha. Nejvíce mě zasáhl asi ten začátek, protože i já jsem matkou. A to, že dítě s vámi je, pořád je a najednou není a leží v kómatu v nemocnici, to je asi pro každého rodiče dosti silný šálek kávy. Ale pak už jen samá klišé o tom, jak a co dělala "kvůli synovi" a jak to v ní probudilo hravost a ochotu experimentovat... Ještě že si to mohla dovolit aspoň finančně... No, popravdě za mě ne příliš uvěřitelné. A ten konec? Prostě za mě slabší průměr - dočíst se to dalo, ale autora již znovu potkat nepotřebuji.
Příběh pokračuje zhruba tam, kde skončil v minulém díle. "Chudá dívka, která ke štěstí přišla," se zde poněkud neuvěřitelně prosazuje do mužského světa tehdejší společnosti a tím kniha za dobovými reáliemi dosti pokulhává. Přeci jen jde o dobu, kdy třeba k učitelské profesi neodlučitelně patřil celibát (i u nás tento zákon byl zrušen až v roce 1919). Jinak jako odpočinkové čtení dobré.
Fascinující. Líbil se mi přístup hlavní hrdinky k životu a ke světu, líbilo se mi, jak se nevzdávala. Sice má být na základě reálných událostí, ale předpokládám, že je tam řada věcí přibarvených, protože pro mě byla kniha v některých ohledech těžko uvěřitelná. Za všechny ty nesrovnalosti asi ta největší - už za pět dní zhubnout tak, jak se v knize popisuje a za deset dní vypadat a cítit se tak, jak se cítila hrdinka? Přesto jsem si knihu ráda přečetla.
Zábavná dětská jízda. Nečekejte od knihy jako dospělí moc a budete se s dítětem při čtení i bavit. Sama bych si to samozřejmě odpustila, ale pro cílovku jak dělané. A vzhledem k malému objemu psaného textu bych ji doporučila i jako první kontkat s knihou pro nečtenáře.
Zábavná dětská jízda pokračuje. Nečekejte od knihy jako dospělí moc a budete se s dítětem při čtení i bavit. Sama bych si to samozřejmě odpustila, ale pro cílovku jak dělané. A vzhledem k malému objemu psaného textu bych ji doporučila i jako první kontkat s knihou pro nečtenáře.
Překvapivě dobrá kniha, kterou jsem zbytečně dlouho odkládala. Bála jsem se zklamání, ale to se rozhodně nedostavilo. V mnoha kapitolách dokázal krásně pojmenovat to, proč se i mně některé "plechové hračky" tak moc líbí a proč je prostě zbožňuju. V řadě věcí jsme se překrývali, v něčem mám vkus malinko jiný, ale chápu tu duši jím zmiňovaných strojů. U Concorda jsem byla (a stále jsem) smutná z toho, že já v něm nikdy nepoletím, byť teď už bych si to mohla dovolit. Pamatuji si, jak mě již jako dítě fascinoval ten jeho zahnutý čumák. A představa cesty UK-USA za tři hodiny? No to bych chrochtala blahem.
Dostala jsem přesně to, co jsem chtěla a očekávala. Zábavný a čtivý western se zajímavou zápletkou. L'Amourovy knihy mám prostě ráda, sedí mi jeho styl vyprávění a popisů, mám ráda jeho suchý humor i způsob pohledu jeho hrdinů na svět.
Super příběh pro děti. Chvilkami sice trochu nereálný, ale to se dá příběhu s klidem odpustit. Pan Stránský toho za svůj život zažil velmi mnoho a mnoho z toho nehezkého bylo spojeno s komunistickým režimem a s tím, jak komanči nakládali s celou jeho rodinou (stojí za to si poslechnout jeho vzpomínky na Paměti národa). Obdivuji jej, že se nesklonil. Jedním z těch jeho "nesklonění" byly i dopisy synovi z vězení, ze kterých vznikla tato kniha, nejspíš i právě proto v mnohém tak optimistická době navzdory.
Četlo se to dobře, mnohdy jsem se nemohla odtrhnout, zejména paní Mun a vetšina jejího života byla velmi uvěřitelná. Trochu knize ubírají některé zbytečně "overkill" akční scény, které jsou až příliš přitažené za vlasy a velmi neuvěřitelné. Ale jinak super. Román vzniklý na základě řady pravdivých informací a realných životů (viz doslov autora) a trochu (místy hodně) okořeněný akčními scénami.
Zvláštní kniha. Zpočátku jsem se vůbec nemohla začíst, hlavní hrdinka mě neskutečně iritovala svou ukňouraností a tím, jak se stavěla pasivně ke svému životu. Když jsem překonala první polovinu, tak jsem si asi už zvykla, byť tedy chování hlavní hrdinky nechápu. Konec knihy vede k tomu, že nakonec dávám 3,5 hvězdičky, protože ten za to stál.
Jo a deset bodů navrch za homozápletku, ta přece v žádné dnešní kvalitní literatuře nesmí chybět, ač ději ani knize nic nepřidává. Moooc jsem se bála, že budu tentokrát ochuzena, a ne...
Tak já nevím, na základě komentářů zde pod knihou jsem se do této pustila s osmiletým synem, protože prý "pěkná kniha pro děti". No super, na noční můry možná. Good job. Ač o upírech (tedy malém upírkovi) číst můžeme, o strašidlech, mimozemšťanech či pirátech číst můžeme, tohle byla kniha, u které mě syn prosil, ať už ji dál spolu nečteme, že se mu nelíbí. A měl z ní noční můry. Ostatně se mu moc nedivím, nejdříve reminiscence na smrt maminky, pak domněnka, že tatínek je taky mrtvý, pak zas není mrtvý, ale je to pěkný parchant... Prosím vás, lidi, pokud hledáte něco na umocnění atmosféry Vánoc, hledejte dětem jinou knihu a ne knihu, kde dítěti umírají ti nejbližší lidé. Tohle byly za mě tedy skutečně zbytečně vyhozené peníze.
P.S. - Tu druhou hvězdičku dávám za skřítku, která má ráda, když lidem explodují hlavy, tam jsme se skutečně bavili oba.
Nebýt čtenářské výzvy, váhala bych, zda knihu neodložit. Času je omezené množství a lepších knih je spousta. Tato mi nesedla svou schematičností, tím, jak měla ploché postavy, které jsem si nedokázala oblíbit, natož se s nimi identifikovat i tím, jak byl hlavní hrdina na pár facek. Kdyby mi kniha s kdyby v názvu do ČV stačila jedna, mohla jsem si tuto skutečně odpustit... Jenže ta moje druhá "kdyby" kniha je kniha, kterou listuji alespoň jednou ročně, tak jsem jí do ČV počítat nechtěla, ač je myšlenkově mnohem bohatší, než tato.
Zajímavé a inspirující. Pěkně podané a obohacující. Nevěděla jsem, že toho má Schwarzenegger tolik za sebou, byť ty milníky jsem znala. Líbí se mi jeho přístup a ve spoustě věcí ke podnětný. Některé věci jsou sice aplikovatelné jen v určitém údobí života, ale to na doručeném poselství nic nemění. Doporučuji.
Smutná kniha. Jejda, tak moc smutná kniha! Smutná kniha o tom, jak lze někoho svázat jeho nevědomostí a tím, že jej někam manipulujeme a něco mu zatajíme. Je smutné, když se pak ve svém vězení už nedokážete zeptat: "A proč?" a jen bezmyšlenkovitě přejímáte, že "to tak prostě je"... Je to už déle, co jsem ji měla v ruce a stále ve mně rezonuje. Klobouk dolů.
Taková nenáročná jednohubka pro čtení s dětmi. Spousta drobných vtípků, které pobaví, děj pěkně odsýpá a člověka nutí číst dál, aby věděl, jak to dopadne. Co víc od oddechové knihy chtít? Jdeme se synem na další díly. :-)
Miluji humor George Mikese, mám ráda, jak píše. Jeho Číča je pro mě knihou, kterou mohu číst zas a znovu a vždy mi, i přes smutné momenty, vyloudí úsměv na tváři. Máme doma také kočky a ten popis života s nimi, ten popis kočičí povahy, to je prostě dokonalé. Škoda, že je tato kniha tak opomíjena.
Hmm, tak nezbývá, než konstatovat, že jen popsat vtipné příběhy na knihu prostě nestačí. To, co se v blogu schová, zde je vidět naplno v celé nahotě.
Jsem milovníkem koček, doma jich máme šest, ale číst tuto knihu pro mě bylo, až na pár vtipných momentů, spíše utrpením. Četla jsem zároveň (neprávem opomíjenou) knihu George Mikese Číča a tím výrazněji jsem viděla rozdíl mezi spisovatelem a bloggerem (bloggerkou). Ta moudra a laskavý popis v knize Číča s touto nešel vůbec srovnat, jak dalece ji přesahoval. Druhou hvězdičku dávám za to, že je to kniha o kočkách a životě s nimi a párkrát jsem se i zasmála, jinak by kniha steží dosáhla na jednu hvězdičku.
Tento díl byl pro mě tedy zklamáním. Ten první mě v mnohém oslovoval, ta cesta dávala smysl a odnesla jsem si odtamtud spoustu hlubších myšlenek, nebo pocitů, že je to dobře, jak to dělám... Tento mi přišel stavěný jaksi na sílu, spousta věcí mi nedávala smysl a řada věcí tam byla tak nějak nelogicky vyřešena... Myšlenky, které by měla kniha obsahovat, prošuměly tak nějak kolem mě, snad kromě jedné či dvou. Prostě jsme se s knihou nepotkaly.