Sitting-Bull
komentáře u knih
Boss Babiš
Jaroslav Kmenta
Musím říci, že se mi tato kniha četla mnohem hůř, než Rudý Zeman. Bohužel je stejně pravdivá a obsah stejně děsivý, jen jsem se prostě špatně orientovala v těch mnoha různých ekonomických subjektech. Na druhou stranu si uvědomuji, že přesně to je smyslem toho, proč jedna společnost vlastní jinou, která vlastní jinou a ta zase jinou - zamlžení vlastnictví a vazeb...
Jinak tedy zase skvělá práce pana Kmenty. Jsem ráda, že máme takové novináře. Bohužel jeho voliči si to stejně nepřečtou... :-(
Manga Mesiáš
Hidenori Kumai
Byla to moje první manga. Tak nějak jsem chtěla vědět, z čeho jsou manga-lovers v mém okolí tak nadšení. Bohužel tedy moje první setkání s mangou dopadlo neslavně. Přestože Mesiášův příběh mám ráda, tohle jsem prostě nedala. Velkou vinu na tom měly ty strašlivé kresby, kde všichni lidé vypadali jak partička mončičáků. Když jsem to pak probírala s manga-lovers, tak mi čtyři na sobě nezávisle řekli, že jsem si bohužel zvolila zrovna mangu s otřesnými kresbami a designem, že tohle je prostě vizuálem nepovedený kousek. :-(
Co se příběhu týče, vytkla bych mu povrchnost a nepřesnost, nicméně pro ty příběhem nepolíbené asi dobré. Pro ty, co příběh znají, tak to bude plné děr, nelogických skoků a mezer. Tož tak.
Agnes a Zakázaná hora
Veronika Hájek Hurdová
Posloucháno jako audiokniha, tak jsem si nejprve musela zvyknout na afektovaný přednes V. K. Kubařové. Několikrát jsem chtěla audioknihu odložit, protože ten přednes je velmi rušivý a pro mě nepříjemný. Jen díky tomu, že děti chtěly poslouchat dál, jsem to i já nakonec dala. Když jsem se přes ten přednes dokázala přenést, tak už mě příběh uchvátil a v mnohém oslovil a zaujal. Doporučuji, a to zejména na společný poslech s dětmi. My jsme si Gornovy otázky zodpovídali se syny v autě a ta blízkost s dětmi u těch otázek rozhodně stála za to. Jako knihu tedy rozhodně doporučuji. :-)
Severská mytologie
Neil Gaiman
Za mě jedna z těch Gaimanových slabších knih. Možná proto, že nemohl tak moc popustit uzdu své fantazii. Každopádně jako převyprávění severské mytologie to je OK, Gaiman se prostě musel držet daných mantinelů.
Zdálo se, že Bůh je lhostejný
Adam Drda
Poslední kniha od Drdy a Kroupy, kterou jsem měla k dispozici. A jak jinak, příběhy rozhodně stojí za přečtení. Dějepis, jak jám ho nutili ve škole, jsem nenáviděla, ale takhle psanou historii hltám a látám své mezery ve vzdělání, protože tohle jsme se neučili ani v tom nenáviděném dějepise.
Z archivu
Larry Correia
Bylo to slabší, než kdyby to celé napsal Correia, ale číst se to dalo. Za mě tak 3,5* a zaokrouhluji nahoru kvůli několika moc pěkným povídkám.
Klub vrahů
Pavel Renčín
Slušný rozjezd, kniha mě již od začátku dokázala zaujmout. Chvílemi tedy děsivá tím, co popisuje, ale celkově se mi ta popisnost líbila. Konec knihy byl z mého pohledu slabší, chtěla jsem dát jen 3 hvězdičky, ale doslov to vrátil zpět na 4 hvězdičky. No a samozřejmě zmioňované množství knih v příběhu... Za to si autor tu čtvrtou hvězdičku rozhodně zaslouží. Miluji příběhy, kde se s příběhem protkává láska ke knihám a kde se setkávám s dalšími knihami.
Příběhy bezpráví - příběhy vzdoru
Adam Drda
Další z řady počinů páně Kroupy a Drdy, který se mi dostal do rukou. Opět kniha plná svědectví lidí, kteří si za komunizmu "užívali" jeho výdobytků, stejně jako stejně dobrá "V komunismu jsme žít nechtěli" . Rozhodně stojí za přečtení. Ukazuje nám totiž, že lze vzdorovat, že se člověk nemusí nechat semlít, i když je to někdy velmi těžké a nezřídka je za to člověk "po zásluze" potrestán. Vážím si lidí, kteří to dokázali.
Prožila jsem si peklo
Andrea Claudia Hoffmann
Poutavý popis řady bolestných zážitků a hrůz, kterými si prošly ženy jako zajatkyně Boko Haram. Nám tady v srdci Evropy to může přijít, jako vyprávění z jiné planety, protože Patience v knize popisuje svůj každodenní život a způsob fungování vesnických společenstev v Nigérii, který je totálně odlišný od toho našeho. Nicméně při svých cestách po Etiopii jsem se s popisovaným způsobem života ve vesnických oblastech setkávala zcela pravidelně, není tedy důvodu Patience nevěřit vše, co vypráví.
Příběhy hrdinů 20. století II.
Adam Drda
Kniha plná svědectví toho, jak bylo. Kniha plná historie popsané na konkrétních příbězích konkrétních lidí. Nemyslím si, že je pravdou, že by nebyl hrdinou někdo, kdo "v dané době jen žil", jak tady níže někdo píše v komentářích, protože z podle mého názoru záleží na tom JAKÝM způsobem daný člověk žil. Jinými slovy na tom, zda pro nás daný člověk může být mravním příkladem a ukazatelem. Mravní příklady dnešní společnosti chybí a skoro mám pocit, že se jaksi nenosí, a proto jsou knihy, jako je i tato, tak důležité.
Ivanhoe
Walter Scott
Tedy, musím říci, že bych nečekala, že budu souhlasit s komentářem, který zde napsala Ailee, tedy o přepsání knihy do moderního jazyka. Kladu otázku sama sobě, proč u řady jiných knih a autorů mi archaický jazyk nevadí (Dumas, Verne, ale i řada jiných), ba naopak mi umožňuje hlouběji vklouznout do děje a užívám si jej, a proč zde jsem o něj klopýtala. Možná to nebylo archaickým jazykem, ale stylem Scottova vyprávění? Děj sám o sobě nebyl rozhodně špatný, ba naopak, umožnil mi vhled do uvažování Scottovy doby a do určité (velmi omezené) míry i do uvažování doby Richarda I., takže nemohu říci, že by mě kniha neobohatila. Hodnotím tedy průměrnými 3*.
V komunismu jsme žít nechtěli
Adam Drda
Další z řady počinů páně Kroupy a Drdy, který se mi dostal do rukou. Svědectví lidí, kteří si za komunizmu "užívali" jeho výdobytků. Rozhodně stojí za přečtení. Nízkým hodnocením zde se nenechte zmást a prolistováním toho, jak jednotliví hodnotitelé hodnotí i další vám třeba známé knihy si o nich udělejte obrázek sami. :-)
Zajatci Minecraftu
Petr Heteša
Heteša jede! Už jsem od něj četla dospěláckou "Co to žere, kde to spí", u které jsem se královsky bavila, tak jsem si říkala, že s dětmi v autě snad přežiju v audioknize i ten Minecraft. A ono to bylo super! Naprosto super! Chvílemi jsem pauzovala příběh, aby mi mohli synové vysvětlovat některé pojmy, takže mám teď bohatší slovník o pár zcela nepotřebných výrazů. :-D
Již jsem se dívala, že to má mít volné pokračování, tak už vím, že jej NUTNĚ potřebuji.
A do rodinného slovníku nám už při vzájemném hledání zaplula hláška: "Kde jsi? Co vidíš, podle čeho tě můžeme najít?" "Kostičky, na nich kostičky, kostičky a počkej... Vzadu taky kostičky."
Hedvábí a meč
Kai Meyer
Tak tohle dočíst pro mě bylo utrpení. Po Arkádii, kde se mi líbil příběh a kde jsem našla spoustu neotřelých nápadů bylo toto těžké zklamání. I v Arkádii se sice objevovaly ty zčistajasna se zjevující důvody k něčemu, aby prostě příběh mohl fungovat dál, ale aspoň se to dalo číst. Jako chronický dočítač jsem nakonec dala i tuto knihu, ale tedy byl to boj, i když nedokážu říci, zda mě na knize více nebavily postavy, příběh, nebo ten kozí styl "hop sem, hop tam" a najednou se zjevující dovednosti či důvody k něčemu. Další díl otvírat nehodlám.
Zdravé držení těla dětí a batolat
Kathleen Porter
Ke komentáři Zeleného draka naprosto není co dodat a plně s ním souzním (včetně výtek k první části knihy). Prošla jsem si zcela stejnými zkušenostmi a jsem ráda, že se mi "na stará kolena" tato kniha dostala do rukou.
Teď se jen v praxi posunout co nejdál a vhodně tyto znalosti podhodit i mladšímu synkovi... :-)
Muž se srdcem kovboje
Jack Schaefer
Dofrasa, tak jsem znovu dočetla tuto nádhernou poetickou knihu. A dofrasa, znovu na mě hluboce zapůsobila. Moc jsem si ji vychutnala, mnohokrát se smála nahlas, párkrát byla i smutná a nevyhnutelně se blížila k tomu přesmutnému konci, který jsem obrečela jak malá holka. Jo, Monte byl kabrňák.
Kniha zároveň odpovídá i dobovým reáliím a já mohu jen říci, že v tomto románu odvedl autor skvělou práci.
Naučte mě zabít draka
Ilka Pacovská
Tak ten úplný konec jinak slušný příběh zabil. Takže, kniha měla spád, dobře se četla a ač díly s dospělou Hankou jsou méně záživné, tak i zde bylo zase něco zajímavého, co mě nutilo číst dál... Dala bych 4*, ale za ten úplný konec strhávám ještě půl hvězdy, výsledně tedy 3,5*, ani o paprsek víc.
Generace 89
Tomáš Prokůpek
Moc často se mi nestává, abych se do čtení musela nutit... U komiksů se mi to nestalo nikdy... Až teď... Pár světlých chvilek a pár dobrých až skvělých komiksů (Neff, Gibko, Kubice) tu bylo, ale většina mě tedy neoslovila.
Musím tě zradit
Ruta Sepetys
Velmi zajímavá a velmi čtivá knížka, kterou jsem slupla během pár dní. Přesně jsem věděla, jak se hlavní hrdina cítil, když nevěděl kdo a kde na něj donáší. A ten pocit, který já jsem naštěstí nezažila, když po něm chtěli to, co po něm chtěli... Mrazí z toho... Je dobré vědět, jak to bylo s převratem v dalších zemích, když ve svých vzpomínkách to mám pouze útržkovitě. Pamatuji si z TV ty záběry na Ceausescův palác, ty stopy po tisících kulek, pamatuji si, jak to tam bylo podle informací z TV velmi brutální... Taky si pamatuji Rumunsko před převratem, byť ještě méně, než převrat samotný. Tu všudypřítomnou chudobu, hlad, toulavé psy... A kniha ve své atmosféře těmto vzpomínkám otvírá dveře a sama je jimi prodchnutá. Doporučuji, rozhodně doporučuji k přečtení. A jako doušku dodávám, že Rumunsko od té doby ušlo velký kus cesty a dnes je radost jezdit tam za poznáním a na dovolenou. :-)
Zkorodovaný muž
Adam Christopher
S touto knihou jsem se tedy opravdu minula a nic dalšího od autora již zkoušet nebudu, přeci jen můj to-read-list je i tak dost dlouhý a nad touto knihou jsem se jako chronický dočítač trápila velmi dlouho. Možná to sedne někomu, kdo zná herní svět (o kterém jsem jako nepařan nevěděla), nebo někomu, kdo má rád popisnost a nudnost Duny. Mně to nesedlo.