Muž jménem Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/532625/bmid_muz-jmenem-ove-65d5e597639c4.png
5
4655
4655
O lásce, pořádném nářadí a o tom, proč je důležité jezdit saabem. Určitě toho starého protivu znáte – všechno ví a umí nejlépe, nesmyslně škudlí, chová se jako samozvaný strážce pořádku v nejbližším okolí a neustále otravuje se zbytečnostmi, protože mu „jde o princip“. Jenže s Ovem život pěkně zametl. Teď je mu 59 let, před několika roky ho vystřídali na pozici předsedy družstva vlastníků, nedávno mu zemřela žena a v práci ho poslali do penze. Copak se lze divit, že chce po svém okolí už jen klid na efektivně provedenou sebevraždu? Ve světě, kde lidé střídají značky aut a nedovedou si nic opravit vlastníma rukama, už pro něj stejně není místo. Ale jeho noví sousedi, kteří místo pozdravu nešikovně nabourají do Oveho poštovní schránky, a vlezlý toulavý kocour, který mu pořád courá po zahradě, to ne a ne pochopit Audiokniha v podání výtečného Jana Vlasáka vypráví o přátelství, které dokáže vrátit chuť do života, i když se mohlo zdát, že ztratil smysl. Někdo ty mameluky přece musí naučit, jak se správně řídí a co to je pořádné auto! „Pokud by měl mít Ove něco vyryté na pomníku, pak jedině: Vždy myslel na spotřebu paliva.“... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2014
,
OneHotBook
Originální název:
En man som heter Ove, 2012
Interpreti: Jan Vlasák
více info...
Přidat komentář
Ještě uprostřed knihy jsem si říkala, že je to tak na čtyři hvězdičky, ale od poloviny se to pořáně rozjelo a nemůžu nic jiného, než knížku všem vřele doporučit.
Ove je starý mrzout, kterého si zamilujete. A rozhodně stojí za to s ním strávit čas při čtení této knížky.
Mně se kniha líbila moc. Ove je prostě svůj – na nic si nehraje. K životu toho nepotřeboval moc – milovanou ženu Sonju, poctivou práci, dům a Saaba… není se čemu divit, že když o polovinu z toho přijde, tak ho život nebaví. Sonja byla jeho „spojkou“ se světem a on se rozhodl svoji nechuť žít bez ní vyřešit radikálně… Naštěstí se mu do života připlete několik sousedů v čele s Nasanin, kteří mu ještě na chvíli ukážou nový směr.
Kniha je to spíše úsměvná než humorná, nerozumím proč, přirovnávaná ke Stoletému staříkovi?! Každopádně moc hezky a uvěřitelně napsaná. Doporučuji a těším se na další.
Od knihy jsem nic nečekala, ale po par stránkách mě úplně pohltila a přečetla jsem ji jedním dechem. Je to tak lidský příběch, chvílemi mě rozesmál a párkrát rozplakal, až mi bylo líto, že jsem ji dočetla. Určitě se k ní ještě někdy vrátím.
Začátek se pomalu rozjížděl...ale páni, to pak byla jízda !!!!
Krásný a dojímavý příběh.
Oveho, i když je to k neuvěření, si musíte prostě zamilovat.
Vtipná a smutná kniha zároveň o sebevraždách a životním optimismu. Že je to protiklad? A přesně to kniha o zdánlivě mrzutém stárnoucím muži je, plná protikladů. Rozesměje vás, ale dokáže vás přinutit zahloubat se do nostalgie a smutku. Střídají se vzpomínky neradostné i veselé. Síla románu vychází z toho, že v ději přeskakujeme z dob minulých do současnosti. A vidíme, jak se život Ovemu (ne)proměňoval. Až přijde jedna rodinka, ale to už bych vyzradil více, než bych chtěl.
Nejvíce mě zasáhla chvíle, kdy si člověk uvědomí, že ten protiva je mu blízký a sympatický. A že ho má třeba taky ve svém okolí (otce). Anebo třeba schovaného v sobě.
„Ale fungovalo Fungovalo by to! Na to můžeš vzít jed!” utrhl se Ove na kocoura.
Kocour raději zamířil do obývacího pokoje, a jako by si při tom mumlal: „Ale jistě, jistěže by...”
Pak si dali oběd.
Čekal jsem humor, hodně humoru, čekal jsem bžundu k popukání. Humor v knize je, ale na mě kniha působí smutným dojmem, rozjímavá, k zamyšlení. Ove není sympaťák, ale je to muž se srdcem na pravém místě. A že je to morous? Kdo není? :) Muže jménem Ove hodnotím kladně, bavil jsem se a hlavně jsem byl dojat, což často u knížek nejsem. Ano, emoce. To z této knihy pociťuji nejvíce. Dokázal jsem se do Oveho vcítit, pocit samoty, zmaru, nechuť žít. Skvělá kniha, kterou si musí snad každý zamilovat......
Knížka mě nebavila. Stává se mi málokdy, že nedočtu až do konce. Muž jméne Ove mě nenadchnul, děj mi připadal jednotvárný a hlavní hrdina doslova "ubrblaný". Měl asi v některých věcech pravdu, ale věčně nespokojených lidí je na světě i tak dost, nač o nich ještě číst. Prostě mi tento druh knížky vůbec nesednul.
Skvělá knížka. Konec z ní možná dělá trochu sentimentální doják, ale mně se to líbilo. Jen pozor, nečekejte, že se budete smíchy za břicho popadat, humorné prvky tam jsou, ale vyloudí jen pousmání a často je to smutné pousmání.
Musím se omluvit Ovemu, ze začátku mi přišel jako mrzutý dědek a nevěděla jsem, jestli mě bude bavit číst o něm celou knihu. Ale za chvíli jsem se chytla a četla, je to návykový příběh, který pomalu odkrývá celou osobnost hlavního hrdiny. Skvělý námět, zajímavé chvíle v ději, které Vás nutí k přemýšlení. Není to humorná kniha, i když jsem někdy měla pobavený úsměv na rtech, ale spíš kniha nutící k zamyšlení - aspoň pro mě.
Místy krásně veselé, místy melancholicky smutné, každopádně pro mě dokonalé. Hlavní hrdina je zásadový člověk, který po smrti své milované ženy už nechce žít. Přesto si najde smysl života a "ten rozmrzelý" muž se zase umí radovat ze života a má pro koho žít. Posloucháno v audioverzi, proto palec nahoru také panu Vlasákovi, který to načetl výborně.
Kniha me nadchla! Proc? Pro jeji dokonalost a universalnost. Ove mi padnul do oka kvuli svym principum, ale i odhodlanosti a tvdohlavosti. Kdyz neco ma byt, tak to tak proste bude! Zadne za chvili nebo potom! Bavila jsem, byla za hrdinu smutna i vesela (bavilo me, ze dej neni pouze v soucasnosti, coz ukaze, proc je Ove, jaky je)...a ted l te univerzalnosti...kniha by se mohla klidne jmenovat: Muz jmenem Piere, Muz jmenem Gaspar (v podstate jakekoliv muzske jmeno)...kazdy si v ni najde neco, co pozna ze zivota nebo z vypraveni...ja nejsem sedesatilety chlap, ale nebyla jedina stranka, ktera by me nudila...takze moje hodnoceni je jasne...
Asi jsem divná, ale tuto knihu jsem se opravdu snažila dočíst - nepovedlo se. Nezaujal mě styl psaní, na mě příliš pesimistické ironie, která mě tedy rozhodně nerozesmívala (na rozdíl recenzí od jiných čtenářů). Bohužel to není můj šálek kávy.
U které knihy se vám stane, že máte na rtech úsměv a při tom brečíte, že se přímo pochechtáváte se slzami v očích... mě se to stalo u "Oveho". Úžasná, lidská kniha. Půl roku po přečtení jsem román poslouchala jako audioknihu, která je úžasná v podání Jana Vlasáka, doporočuji!
Štítky knihy
kočky přátelství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedé
Autorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Od Stoletého staříka ... ma takto kniha neoslovila, tento príbeh mi prišiel ešte ľudskejší a úprimnejší. V knihe je všetko, smiech, slzy a hlavne posolstvo prečo to nezabaliť aj keď ti zrovna nejde v živote karta .