Muž, který naslouchá koním
Monty Roberts
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/36518/bmid_muz-ktery-nasloucha-konim-cfs-36518.jpg
4
140
140
Autobiografická kniha skrývá fascinující příběh muže, jehož jedinečné metody sahají do hlubin dorozumívání, k jakému může docházet mezi člověkem a koňmi... Schopnosti Montyho Robertse budí dojem jakési magie, avšak cit pro koně, jakým vládne, se zakládá na celoživotních zkušenostech. Jezdit na koni začal, když mu byly dva roky, a už ho to nikdy nepustilo. Celý život strávil prací s koňmi, cvičil je, zkoumal, jak se chovají v divočině, naslouchal jim, staral se o ně a učil se jejich jazyku. Monty Roberts vypráví o neobyčejných dnech svého mládí, kdy byl rodeovým jezdcem v kalifornském Salinasu; o svých potížích s otcem, jenž synovy netradiční tréninkové metody vůbec nebyl ochoten brát na vědomí; o tom, jak se usilovně snažil stát se profesionálním trenérem; o svém přátelství s hercem Jamesem Deanem, jehož měl zasvětit do života kolem rodea; o tom, jak léčil problémové dostihové koně; o tom, jak předváděl ukázku "napojení" ve Windsorském zámku před zraky královny Alžběty II. a jak se díky oné události začali o jeho metody zajímat trenéři i majitelé koní z celého světa. Události života Montyho Robertse jsou fascinující už samy o sobě, jeho kniha však především vypovídá o jeho veliké lásce ke koním a o hlubokém porozumění, jež k nim chová. Osobnost Montyho Robertse a jeho zkušenosti jsou do značné míry předobrazem románu Nicholase Evanse Zaříkávač koní, který vyšel v Knižním klubu v roce 1997. (z přebalu knihy). 288 stran, 12 stran obrazová příloha.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry Příběhy
Vydáno: 1999 , Knižní klubOriginální název:
The Man Who Listens to Horses, 1996
více info...
Přidat komentář
Kniha byla pro mě velice zajímavá, kladný dojem navíc umocňovalo, to že mám ke koním blízko. Velký obdiv M. Robertse k jeho inovativním metodám a vztahu ke koním vybudovaného hlavně na pozorování. Dozvěděla jsem se spoustu nových a zajímavých informací, myšlenky spisovatele mě také vedly k zamyšlení.
Pozoruhodný příběh o muži, který svůj život už od útlého mládí zasvětil koním. Velmi podrobný popis o vztahu a porozumění těchto krásných zvířat.
Zajímavá kniha, já jí však nikdy nedočetla, ve své době to byla bible pro všechny koňáky, dnes už je ale Monty Roberts zdaleka překonán v přístupu ke koním a jsou autoři a lidi, kteří vytáhli laťku mnohem výš.
Vezmeme-li v potaž, že tento muž nebyl první, kdo na tento způsob přišel, a že nemusíte chodit na show, abyste něco takového viděli, tak je knížka hezká.
Podnětná kniha, i když nejste koňák, tak velmi zajímavá. Neuvěřitelné, co všechno Monty za svůj život stihl prožít. Nejpodnětnější však je popis jeho metody... Je úplně jedno, jestli jezdíte, nebo nejezdíte... Prostě jde o to, že tenhle člověk vnímal zvíře a naučil se s ním spolupracovat. V dnešní době, kdy matky neumí mluvit se svými dětmi poměrně poučné! Hodně mě oslovilo i to, jak si "šel za svým" nehledě na posměch a nepochopení. Nakonec to dotáhl až ke královně a to už je, co obdivovat. Četla jsem knihu na základce a dodnes si ji pamatuji. Nedávno jsem ji přečetla znovu, jen tak pro oživení. Už to nebylo ono, protože prostě vím, co přijde... jak to skončí... ale i tak zůstává dál v mojí knihovně a nebudu to měnit :) Doporučuji.
Velký "Zaříkávač" koní... vysoké hodnocení má dle mého názoru jen díky tomu, že si Robertse přečte zas jen příznivec jeho metod zacházení s koňmi.
Před lety jsem knihu přečetla jedním dechem, ale jak šel čas a získávala jsem v této oblasti vlastní zkušenosti, tak musím konstatovat, že na knihu pohlížím pouze jako na pohádku. Neupírám mu zásluhy při práci s koňmi, ale určitě neberu knihy od tohoto autora jako bible pro koňáky (jak to bohužel spousty lidí dělá).
Jediná kniha, o které si pamatuji, že jsem ji přečetla "za mlada" více než jednou. V letech, kdy mi bylo ...náct jsem dokonce podle ní dokázala s koněm dosáhnout "napojení", ač se jednalo o plňasku, byla jsem naprosto unešená.
Teď s odstupem let, kdy jsem si to v rámci čtenářské výzvy znovu přečetla jsem si chvílema říkala až jak moc je to skvělé, na to, že to má být podle skutečnosti...ale proč ne, když starý chlap vzpomíná na to, co dělal jako několikaletý prcek, vzpomíná na to jak se cítil a jak to v tom svém věku viděl. Takže že je to trochu dětinské a naivní a heroistické? Tak přesně si to může pamatovat i když ve skutečnosti to bylo možná trochu jinak.
Je to velmi milé čtení i pro nekoňáka. Pro koňáka může být trochu k zamyšlení, jak jednat se svým ořem, že to není tělocvičné nářadí.
PS: Dodneška vzpomínám, je tomu už drahno let, kdy M. Roberts poprvé a možná i naposledy navštívil ČR a že jsem měla tu možnost se do té arény dostat a vše vidět. Dokonce mám dodnes v peněžence vstupenku z toho vystoupení i s jeho podpisem.
První kniha, kterou jsme od Montyho Robertse přečetla. Uchvátila mě natolik, že jsem ihned chtěla další jeho knihy. Je obrovská škoda, že napsal jen tak málo knih, protože já jeho knihy miluji. Mohu je číst stále a stále dokola a neomrzí mě. Kniha vypovídá o jeho životě. Jak žil, o jeho rodině a vztazích s nimi a samozřejmě o koních, jak se naučil s nimi zacházet po svém a také o tom co dokázal. Je to neuvěřitelný člověk.. Nechápu, že jsme tyhle knihy nečetla již dříve.
Velmi příjemné, oddechové čtení na prázdniny. Doporučuji nejen milovníkům koní. Kniha se bude líbit každému, kdo se zajímá o komunikaci člověka a zvířete. Kromě toho se dozvíte mnoho zajímavého ze života tohoto "zaříkávače" :)
kniha nejen o koních.... Dobře zpracované určité vlastnosti lidí,jejich chování, vše přehledně podané a kdo chce, uvědomí si během čtení tétoknížky spoustu věcí. I ten, kdo o koních neví vůbec nic.
Kéž bych na tuhle knížku nenarazila. Nasadila mi do hlavy brouka a taky jsem si díky ní odškrtla bod mého knižního seznamu - "kniha, jejíž přečtení trvalo věčnost". Ne, tahle knížka není blbá. Je úžasná. I to (nebo spíš hlavně to), co Monty Roberts s koňmi dokázal a co o nich (ještě pořád) učí další a další lidi. Je pravda, že nejspíš změnil přístup ke koním obecně a jeho zásluhy mu nehodlám upírat. Na druhou stranu mě několik věcí v knize nahlodalo a později jsem se přistihla, jak uvažuju nad Mary Sue stylem Montyho života. Jak je všechno perfektně vybalancované - těžké dětství, krutý otec a nekonečná dřina u koní, éterický způsob jakým poznal chování koní, vybudování farmy a další... Mrkla jsem na net a narazila na mnoho hlasů plných pochyb (včetně bratra Montyho Robertse Larryho), ze kterých vyplývá, že tahle kniha o Montyho životě je vlastně vykonstruovaná a skvěle zpracovaná snůška lží. Mimo jiné prý Monty nikdy nebyl pozorovat mustangy v jejich přirozeném prostředí. Montyho otec při policejním zásahu nezabil černocha (prý tam u toho Larry také byl) a on i matka byli velmi milující rodiče. Montyho otec nikdy ke koním krutý nebyl a používal metody, které později Monty rozvedl. To kontroverzní "pytlování" koní se prý provádělo trochu jinak a koně se nebili. Těžko říct, kde je pravda, ale každopádně mě mé pátrání uvedlo do rozpaků a další čtení knihy mi ztěžoval pocit zmatení. Už to nebylo tak kouzelné. Znovu opakuji, že zásluhy Montyho Robertse nijak neshazuji, jen podotýkám, že svou slávu přiživil na jiných lidech (hlavně na téměř zostuzení svých rodičů), odvolává se hlavně tam, kde mu to už nemůže nikdo dosvědčit (v době vydání knihy byli už dotyční po smrti) a jeho život působí příliš dokonale. A tím i jeho příběh. Ale bráno jako fiktivní literární dílo - dokonalost.
Toto by měla být povinná četba pro každého, kdo pracuje s koňmi. Žádný kůň není od přírody zlý, a když se tak chová, musí k tomu mít nějaký důvod... Třeba by Montyho příběh přinutil lidi zamyslet se nad tímto důvodem předtím, než takového koně uhodí, znovu a znovu, než ho "zkrotí", zlomí, zničí.
Osobnost Montyho Robertse ale není inspirativní jen co se týče práce s koňmi. Je to především člověk, který odmítl přijmout zavedené násilnické konvence, překonal mnohé útrapy (jako je teror od vlastního otce, výsměch, absolutní chudoba nebo konfrontace s blbci), upadl, zvedl se, byl sražen, ale zvedl se znovu a obětoval všechno, aby svět mohl být lepším místem.
Příběh byl dechberoucí a samozřejmě jsem často brečela jak želva, zvlášť při závěrečném líčení napojení se s Plachým hochem, jehož příběh miluji už od dětství. Přála bych si, aby Monty opět navštívil Českou republiku se svým vystoupením. Tento muž je pro mě vzorem jak v citlivé práci s koňmi a jinými zvířaty, tak jeho otevřeným srdcem, a také důkazem, že když máme sny, tak se vyplatí za nimi jít, pokud v ně skutečně věříme.
Co mě mrzelo, jak je u Knižního klubu trochu zvykem, tak odbytá korektura, např. ve srovnání s knihou O koních a lidech, která vyšla v Ikaru.
Sice se koňmi nijak nezabývám, ale přesto mě kniha moc zaujala. Krásně ukazuje, to že bychom se měli naučit zvířatům porozumět a ne se jen snažit násilně nutit. Měli bychom se naučit "mluvit jejich řečí" a dokážeme s nimi zázraky.
Nádherná kniha, krásně se čte. Je to hlavně o důvěře, spousty věcí mezi člověkem a koněm v této knize, by se dalo přenést i do života lidí.
/žasná knížka plná jakoby mimochodem řečených rad jak pracovat s koňmi :) Ale i jako autobiografické vyprávění byla velmi pěkná :)
Moc hezká knížka, která se parádně četla. Nejen o koních, ale především o člověku, který jim zasvětil život a naučil se s nima komunikovat nenásilnou formou.
Autorovy další knížky
| 1999 |  Muž, který naslouchá koním |
| 2005 | Průvodce nenásilným výcvikem koní |
| 2001 | Plachý hoch - Kůň, který přišel z divočiny |
| 2004 | O koních a lidech |
| 2006 | Můj život s koňmi |
Čet jsem to dětem, úžasný, dojemný, krásný.
Kruci, až moc, až mě to začalo hryzat. A asi jo, dokonce vyšla kniha, kterou napsal někdo přímo z jeho rodiny https://www.amazon.com/Horse-Whispers-Trading-Truth-Roberts/dp/1929055447 a která říká, že mnohé z toho, co píše, není pravda (násilný otec, setkání s Jamesem Deanem, že byl předlohou filmu Zaříkávač koní atd. a hlavně, že metoda, kterou vynalezl, byla známá už dlouho před ním).
Jak jsou ty dezinformace všude kolem, člověk si uvědomuje, jak je svět slepenej z pravd, polopravd a lží a celý je to najednou takový vratký.
Roberts možná přispěl k dobré věci, ale pořád zůstává otázka, jestli to ďáblovo semínko, co vězí v detailu, někde za okrajem zorného pole toho dobrého nevyklíčí.