Muž, který sázel stromy
Jean Giono
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/406575/bmid_muz-ktery-sazel-stromy-ERH-406575.jpg
5
3897
3897
Když byl Giono v roce 1953 požádán vydavatelem časopisu Reader’s Dígest, aby napsal příběh o nejpozoruhodnějším člověku, s nímž se kdy setkal, poslal mu tuto povídku, kterou chtěl vzbudit zájem o zalesňovací program. Vydavatel mu však z nepochopení příběh vrátil, a ten byl uveřejněn o rok později v časopise Vogue pod titulem „Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí“. V té době sám autor jistě netušil, že jeho próza, rozsahem nevelká, v celé řadě překladů záhy oběhne svět, a že navíc splní autorův záměr – stane se inspirací pro ochránce přírody k zalesňování celých oblastí. Dnes má tedy konečně i český čtenář možnost seznámit se s tímto skvostem, jenž se kromě řady francouzských i cizojazyčných vydání stal předlohou ke kanadskému animovanému filmu, který byl uveden i u nás.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2019 , VyšehradOriginální název:
Lhomme qui plantait des arbres, 1953
více info...
Přidat komentář
Moc hezká knížka, přečtenou ji máte za slabou čtvrthodinku, ale příjemně vás pohladí na hezky dlouho. Škoda, že takových knížek není víc.
(SPOILER) Tak to byl fofr. I na 50 stranách se může skrývat důležité poselství. Krásný popis, příběh je něžný jako letní vánek a ilustrace vám navodí překrásnou atmosféru francouzského venkova. Kniha není pouze o muži, který sázel stromy, je to o muži, který pustině vdechl život. Tuto novelku by si měly přečíst "hlavy pomazané", třeba bychom za pár let místo betonových přehrad a věčně vyschlé půdy mohli řešit jak to té naší planetce v zeleném hávu sluší. Akorát konec pro našeho hrdinu asi nebyl úplně pěkný, člověk zvyklý na svobodu, přírodu a svůj klid skončí v důchoďáku. Tady je i vidět, že nevděčnost je věčná.
Útlá knížečka s povídkou k zamyšlení, která je doplněná krásnými ilustracemi, a kterou přečtete opravdu za malou chvilku. Myslím, že výše úvedený popis knihy "o muži, který sázel naději a vypěstoval štěstí" je dostačující. Nejde mi nějak napsat více, tuto malou knížečku si prostě musíte přečíst a sami se nad ní zamyslet - tento silný příběh si o nic jiného neříká.
Někde jsem četla, že autor vycházel ze skutečnosti...? Pokud ano, je pro mě tento příběh o to silnější.
Úžasná kniha. Krátka textom a hlboká poznaním. Ukazuje, že ak by sme každý urobili len to, čo cítime v srdci, bol by svet krajším. Raz som počul jeden príbeh.
Začal horieť les. Všetky zvieratá z lesa utekali, len malý vtáčik prišiel k jazeru, zobral trochu vody do malého zobáka a letel k lesu, aby oheň hasil. Tu ho vidí iné zviera a povie mu. "Prečo to robíš? Nevidíš, že si malý a oheň takto nikdy neuhasíš?" Nato mu vtáčik odpovedal. " Pokiaľ by sme začali všetci hasiť, oheň by sme uhasili"...
Zvieratá však namiesto toho, aby oheň hasili, utekali z lesa v snahe zachrániť sa. Mysleli len na seba. No vtáčik myslel na iných. Hoci nemohol oheň sám nikdy uhasiť, robil čo práve v tej chvíli cítil, že je správne. On konal srdcom, nie rozumom. Rozum by mu povedal- si blázon, tento oheň nikdy neuhasíš. Si príliš malý a bezmocný. No srdce v ňom ticho volalo a hasilo oheň bez ohľadu na to, či to je, alebo nie je možné.
Táto kniha je aj o tomto. Keď človek robí, čo cíti a čo práve môže, dokáže veľa. Hoci sa to tak na prvý krát niekedy nemusí zdať. Krásna kniha s večne živým posolstvom.
Krásný příběh s velkou a vznešenou myšlenkou, ale představte si, jak o to silněji a přesvědčivěji by tento příběh zapůsobil, kdyby se jen byl stal... Musím podotknout, že mne zklamalo, že se jedná o smyšlenou postavu s nemalou pokorou, vytrvalostí a schopností splynout s přírodou, a stejně tak o smyšlený děj, který byl protkán nádherou, statností i pokojností přírody (zejména stromů).
Úžasná kniha, nebyla k sehnání, tak jsem ji ručně přepisovala, tak moc mě zaujala.
K této povídce jsem se dostala zcela náhodně a musím říci, že jsem ji přečetla jedním dechem. Bylo krásné představit si život člověka, který zcela nezištně vytváří domov a krásnější svět pro další generace. Kéž bychom tímto způsobem jednou dokázali uvažovat a konat všichni...
Muž, který sázel naději a vypěstoval štěstí. Lépe se tento skvost vážně charakterizovat nedá. Strhující kniha.
Kdysi jsem četla knížku, teď mi známá pouštěla audioknihu načtenou Markem Ebenem a taky super.
Tohle není jen tak ledajaká povídka. Tohle je příběh jakoby z jiného světa, který se ale odehrává v tom našem světě, v naší historii. Je o nezdolné práci člověka, jejíž přínos pocítí o několik desetiletí později část lidstva.
Muž, který sázel stromy je pro nás všechny určitým vzorem. Každý můžeme svět kolem sebe měnit tak, aby z toho měly naše děti a vnoučata prospěch. Jde jen o to mít dostatek trpělivosti a nečekat vděk, uznání nebo snad slávu. Dělat to, co umíme nejlépe, svědomitě, vědomě a s plným nasazením.
Sama sebe jsem si představila jako člověka, který odejde z práce, z domu někam do ústraní, do hor a započne tam s podobným způsobem života. Ta představa mi nedala vůbec tolik práce, abych ji jednoho dne třeba nedokázala uskutečnit.
Nejůžasnější vyprávění které znám.Miluju ten příběh od puberty.Znám film,knihu i mluvené slovo.Tisickrát jsem si tenhle příběh pouštěla před spaním i teď v dospělosti.Malý formát knihy,velká síla vyprávěného příběhu!
Nádherná kniha, jejíž četba mi vždy zvedne náladu a na jejíž stránku najdu jenom čistou krásu. Četla jsem ji dnes již podruhé a určitě ne naposledy. V této době rozhodně zvedne náladu.
Nějakou chvíli mi unikal, "Muž, který sázel stromy"... A pak jsem si užila trojnásobně.
Příběh: ten zcela přímočarý děj, tak nezvykle nekomplikovaný, až měl člověk chuť nakukovat stránkám za rohy, protože... takhle jednoduché to přece nemůže... nebo může..?
Poslech: asi neexistuje nikdo, komu bych to vyprávění s přesahem věřila víc, než Markovi Ebenovi.
Obraz: úchvatná animace v krátkometrážním filmu, který režíroval Frédéric Back. Neuchopitelná, mihotavá, jednoduše krásná.
A navíc, bylo hezké dostat se k tomu příběhu ve velikonočním týdnu...
Nádherné podobenství o prosté lásce ke krajině, nesobecké potřebě udělat něco pro budoucí pokolení a záchranu pustiny, která dříve byla živá.
Naděje, že i jeden člověk dokáže učinit mnoho dobrého, když chce, a že to má smysl. Zamyšlení pro nás, kteří život jen konzumujeme, jestli to nejde dělat jinak.
Útlá knížečka, krásné ilustrace a velké poselství.
"Když si uvědomíte, že tohle všecko vyšlo z rukou a srdce toho člověka, bez přispění techniky, pak je zřejmé, že lidé by mohli dokázat to, co Bůh - i v jiném oboru, než jen v ničení."
Autorovy další knížky
| 1998 |  Muž, který sázel stromy |
| 1995 | Hlasy země |
| 1934 | Člověk z hor |
| 1936 | Kéž tonu v radosti |
| 1994 |  Silné duše |
Skvělá kniha, která v každém něco zanechá. Rozhodně všem doporučuji k přečtení! :)