Muž, který sázel stromy
Jean Giono
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/448353/bmid_muz-ktery-sazel-stromy-qac-448353.jpeg
5
3923
3923
Mistrovská povídka z roku 1953 v překladu Jiřího Reynka a s nádhernými ilustracemi Pavla Čecha. Stylově čistá a dějově jednoduchá povídka vypráví o prostém, osaměle žijícím pastýři ovcí ve vyprahlé a vylidněné Provenci, s nímž se v roce 1910 autor poprvé setkal a který tiše a bez nároků na vděk, den co den sázel v okolních kopcích stromy. Usoudil, že kraj bez stromů hyne a rozhodl se situaci napravit. Poslední setkání autora s tímto člověkem se v roce 1945 odehrálo v zalesněných kopcích, kam se s vodou vrátil život a lidé. Touto povídkou chtěl Jean Giono vzbudit zájem o zalesňovací program. V té době sám netušil, že jeho próza, rozsahem nevelká, v celé řadě překladů záhy oběhne svět, a že navíc splní autorův záměr – stane se inspirací pro ochránce přírody k zalesňování celých oblastí. Dotisk 2009 a 2012.... celý text
Literatura světová Novely Duchovní literatura
Vydáno: 2006 , Literární čajovna Suzanne RenaudOriginální název:
Lhomme qui plantait des arbres, 1953
více info...
Přidat komentář
Z četby si odnáším obraz toho, že i jeden nepatrný člověk může změnit kus světa k lepšímu, protože je to v jeho moci. Stačí jen mít nápad, odhodlání, vytrvalost... a žaludy :) Kniha je optimistická a inspirující, stojí za přečtení.
Něco pro mojí trampskou dušičku...Nehodlám se pouštět do hlubokomyslných komentářů, ale jsem se při čtení cítil být na cestě.
Pro upřesnění: Povídka vznikla jako širší rozpracování vzpomínkového eseje Charakter (Un caractére), který autor přednesl jako projev při slavnostním založení společnosti The Men of the Trees. Toto sdružení si vytyčilo za cíl chránit ohrožené a památné stromy a Jeana Giona si zvolili četným předsedou. Esej byl v osmdesátých letech opakovaně zveřejněn v Revue světové literatury. Příběh ovčáka sázejícího stromy Elzéarda Bouffiera (+ 1947) je tedy autentický.
Člověk přečte hodně knížek, ale toto dílko Vám zůstane v paměti a navodí pocit klidu, když si ho vybavíte. Autor vypravuje tak, že to úplně vidíte před očima, ty hromádky žaludů, ty mladé stromky...
Kniha, která není velká počtem stránek, za to obrovská počtem zanechaných stop na duši člověka
Krátká, krásně napsaná povídka o muži, který sázel stromy. Myšlenka, celé povídky je úžasná. A když se nad tím člověk zamyslí, přeci jen by občas stálo za to občas udělat pár maličkostí, protože i z nich nakonec můžou být velikánské věci.
Krásná kniha, přečetla jsem jí během odpoledne, protože je opravdu uzoučká. :) Celkově je to zajímavé a velmi poučné. :)
To je tak strašně moc kouzelná knížka! Zamilovala jsem si ji na jedno přečtení. A co se mi na ní nejvíc líbí? Ta základní myšlenka, která je převeditelná do obrovského množství situací - „I když budete dělat malé věci, můžou mít za výsledek velké věci!“ Osobně v tom vidím naději, že každý člověk, pokud chce, může v pozitivním smyslu ovlivnit své okolí, byť dělá ze svého pohledu jen drobnosti.
Byla jsem zvědavá, jak hluboká myšlenka se vejde na těch několik málo stran. Trošku mi to připomíná Malého prince, ani nevím proč. Snad pro ten význam zdánlivě malého človíčka...
Ohromilo mě zamyšlení se nad faktem, co ten člověk dokázal vytvořit za dobu, kdy jiní jen pustošili, ničili a ubližovali si navzájem.
Proto:
! POJĎME KAŽDÝ ZASADIT STROM !
Snad tenhle svět bude jednou lepší... a my potom budeme moci říci: "Mám na tom také nějakou zásluhu".
I s vědomím, že ne každý naši práci ocení a pochválí.
Můžu jí číst znovu a znovu, v různých náladách a rozpoloženích, ale stejně mi vždycky něco přinese. Něco nového. Vnukne prazvláštní myšlenku. Je neskutečné, jak v něčem takto malém (rozsahem) se může skrývat tak velký a různorodý odkaz. Opravdu znamenitá práce. Jen při prvním dočtení, jsem za nic na světě nechtěla uvěřit, že je to úplně smyšlený příběh...
Opravdu hezké čtení, jen pořád nechápu název kniha - je to nepříliš dlouhá povídka. Ale za to autor nepochybně nemůže. Příběh určitě dává smysl. Pro mne je to poselství - pokud ti něco vadí, tak nekritizuj a něco dělej. Kousek po kousku, velmi neokázale můžeš věci změnit. Neboj se a jdi do toho. Jen neočekávej, že to někdo ocení. Kvůli tomu to přece neděláš, nebo ano?
Příběh dokazuje, že skromností a vytrvalou a neúnavnou pílí dokáže člověk velké věci. Může dosáhnout naplnění svého života pomocí přírodě a ostatním lidem. Trošku mě mrzelo, že se jedná o fiktivní dílo. Ale možná je tak kniha ještě dokonalejší. Vždyť autor dokázal podat příběh tak silně a věrohodně a vytvořit z hlavního hrdiny tak živoucí bytost, že spousta lidí o jeho pravdivosti ani nezapochybovala.
Tolik usili a let jednoho muze pro tak malou vec na par hektarech a tak malo stacilo usili, aby to zase nekdo znicil, kdyby nepadl verdikt "kaceni se nevyplati"......Jsme morem teto planety.
Je opravdu zajímavé v jaké míře dokáže oslovit tak jednoduchý a nerozvětvený příběh.
(Normálně jsem zvyklá naplno vyjádřit svůj názor v mnoha větách, ale beru si příklad z tohoto dílka-málo dokáže být opravdu hodně - a první věta můj postoj plně odráží, tak to nebudu víc rozebírat.)
Nádherné zpracování! Užasné, jak J. Giono dokázal na pár větách popsat skvělý a rozvinutý příběh.
Autorovy další knížky
| 1998 |  Muž, který sázel stromy |
| 1995 | Hlasy země |
| 1934 | Člověk z hor |
| 1936 | Kéž tonu v radosti |
| 1994 |  Silné duše |
Mini knižka s maxi posolstvom. Príbeh o tom, že aj život jedného obyčajného človeka môže mať obrovský zmysel, vďaka jeho vôli, nádeji a trpezlivosti. Proste o dokonalosti ľudského charakteru.