Muž, který zapomněl, že má ženu
John O'Farrell
https://www.databazeknih.cz/img/books/31_/313858/bmid_muz-ktery-zapomnel-ze-ma-zenu-5Zj-313858.jpg
4
59
59
Zatímco většina manželů snadno zapomene, že jejich žena má ráno důležitou schůzku, že měli dojít nakoupit, někdy dokonce i na výročí svatby, hrdina O’Farrellova románu v jediném okamžiku ztráty paměti zapomene manželčino jméno i tvář, všechno, co spolu prožili, i to, že vůbec nějakou manželku má. Bohužel už si nepamatuje ani na to, že se se svojí ženou právě rozvádí, a znovu se do ní zamiluje. Muž, který zapomněl, že má ženu, je zábavný i dojemný příběh muže odhodlaného udělat cokoli, aby vrátil ručičky hodin a získal zpět život, o který přišel.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , GaramondOriginální název:
The Man Who Forgot His Wife, 2012
více info...
Přidat komentář
Tak tahle kniha mě vážně moc bavila. Když se zamyslím, tak by to bylo asi fakt dost zvláštní a zajímavé, si z ničeho nic, vůbec nic nepamatovat. Možná bych i docela rád viděl tuto knihu zfilmovanou. Jestli by mě bavila stejně jako kniha.
Kniha mi přišla velmi čtivá od prvního okamžiku... V polovině nastal zlom, kdy jsem si už říkala, že se nic horšího nemůže stát, a že je to konec knihy.. nebyl a stal se pravý opak. Až ke konci se děj na každé straně rozvíjel a člověk čekal, co se tomu chudákovi může ještě přihodit
Na této knize jsem nejvíce ocenila příjemný humor a postavu neotřesitelně optimistického pacienta, který sdílel nemocniční pokoj s hlavním hrdinou. Hlavní hrdina se transformuje do naprosto nereálného ideálního manžela chápající niterné pohnutky své manželky, které snad nemůže chápat ani ona sama. Manželka se hnípe ve všem, co jí kdy provedl a děti, na které se příliš ohledů nebere, jejich rozhodování "od zdi ke zdi" snášejí s nepochopitelně dospělým klidem. Spíš mi to připadalo jako festival krize středního věku, ale nepopírám, že chvílemi zábavný.
Príjemné lehké a sem tam vtipné čtení. Trochu schematický děj, sympatická manželka a děti a malinko nedůvěryhodný hlavní hrdina. Dobrý odpočinek, který stojí za to.
Začalo to slibně, oblíbené téma ztráty paměti, ovšem na 400 str.... Přestalo mě to postupně bavit. Žena mi nepřišla moc sympatická, a celé to nedávalo moc smysl. Neumím si představit návrat do práce s amnézií. Už ten počáteční impuls, kdy mu protivný spolupacient čte jedno jméno za druhým, až se mu rozsvítí natolik, že si vzpomene i na přesné telefonní číslo... To ubralo hodně na uvěřitelnosti. A že ho nehledá nikdo z práce? A z čeho žil? Kde bral peníze, když všechny vydal za rozvodové právníky. Pamatoval si PIN a hesla?
Občas vtipné obraty a věty, ale nic, co by se zapsalo do paměti.
Jak jednoduché může být zničit mezilidská pouta. Vztahy jsou kolikrát o rozhořčení, jednotlivá prohlášení nemají argumentační váhu, ale mají ranit toho druhého. Už nám nestačí jen z lásky žít a už nám není ani sedmnáct. Bojíme se slibů a přísah, nesplněných snů. Celá knížka je jedna filozofická úvaha, která nás může nakopnout v našem životě. Zasmějete se při ní, zamyslíte. Doporučuji. :)
Knihu jsem koupil úplnou náhodou, když jsem v dešti čekal na tramvaj. V levných knihách...
Občas se říká, že knihy vám přijdou pod ruku i podle toho, co zrovna potřebujete. Kniha, která je inzerována jako humorná obsahuje mnoho mouder ze života a pro život.
Kniha potěšila a na dovolené se četla velmi dobře .
citace:
"Pokusila se tím bezesporu říct, že vztahy se vyvíjejí, manželství mají své odlivy a přílivy a člověk na nich musí pořád pracovat, přizpůsobovat své naděje a očekávání skutečnosti a nikdy nesmí brát svého partnera či partnerku jako samozřejmost. Dokud se člověk bude alespoň příležitostně snažit nahlížet na věci z pohledu toho druhého a nezapomene jí dát přání k výročí..."
už dlouho jsem neměla po přečtení knihy tak silný pocit pohody.Jedna z mála ke kterým se vrátím.
Na začátku čtení jsem měla trochu problém s jednáním hlavní postavy, zdálo se mi nepravděpodobné. Postupně ale musím uznat, že všechno začalo dávat smysl, kniha mě chytla a moc se mi líbila až do konce.
Rozhodně to není nejlepší kniha, kterou jsem kdy četla, ale bylo mi s ní fajn. Mám pocit, že měla tak trochu dva konce a že kdyby byla bývala skončila u toho prvního, tak bych byla spokojenější...
Nebylo to špatné, líbil se mi typický britský humor jak ho znám třeba ze seriálu Cold Feet, ale podle mě tohle manželství k záchraně určeno nebylo. Ani jeden z hrdinů mi nebyl až tak sympatický, jak by se dalo čekat.
Kniha se mi hodně líbila, byla čtivá, nenáročná a vtipná - občas jsem se i nahlas uchechtla :) Určitě bych jí doporučila k přečtení.
I když je to vlastně kniha o ničem, přečetla jsem jí na jeden zátah....a to vypovídá o všem.
Kniha se mi moc líbila. Hlavně ze začátku hodně vtipná, místy dojemná, i s koncem jsem spokojená. Nemám co vytknout.
Neuchvátila mě,zasmála jsem se dvakrát a jednou brečela,ale v pohodě se dá dočíst.
Stojí za přečtení, bude Vám s ní dobře a hezky, budete taky trochu víc přemýšlet o svém životě a tom, kam ho vedete... Ale kromě zamyšlení se taky hodně dobře pobavíte a místy se budete smát i nahlas.
Asi to není úplně kniha roku, ale při čtení jsem se usmívala a měla jsem hrozně hezké pocity. To už se mi dlouho nestalo :)
Autorovy další knížky
| 2016 |  Muž, který zapomněl, že má ženu |
| 2002 | Pro muže to nejlepší |
| 2014 | Tvůj stín / Muž, který zapomněl, že má ženu / Velice zvláštní vražda v Malajsii / Hvězdný třpyt |
| 2003 | Tvůj život |
Nemohla jsem se jí nabažit už od první stránky. Příběh by se klidně mohl stát i v reálném světě. Ztráta paměti je vážná věc, ale to postupné zapojování se do života a rozpomínání se na různé detaily. To je to co mě bavilo ze všeho nejvíce. Nejsympatičtější postava za mě byla Maggy, ať už tím jak ji Vaughem popisoval anebo zkrátka protože je taky žena.