Muž, který zapomněl, že má ženu přehled
John O'Farrell
Zatímco většina manželů snadno zapomene, že jejich žena má ráno důležitou schůzku, že měli dojít nakoupit, někdy dokonce i na výročí svatby, hrdina O’Farrellova románu v jediném okamžiku ztráty paměti zapomene manželčino jméno i tvář, všechno, co spolu prožili, i to, že vůbec nějakou manželku má. Bohužel už si nepamatuje ani na to, že se se svojí ženou právě rozvádí, a znovu se do ní zamiluje. Muž, který zapomněl, že má ženu, je zábavný i dojemný příběh muže odhodlaného udělat cokoli, aby vrátil ručičky hodin a získal zpět život, o který přišel.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2016 , GaramondOriginální název:
The Man Who Forgot His Wife, 2012
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Muž, který zapomněl, že má ženu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (19)
Tak tahle kniha mě vážně moc bavila. Když se zamyslím, tak by to bylo asi fakt dost zvláštní a zajímavé, si z ničeho nic, vůbec nic nepamatovat. Možná bych i docela rád viděl tuto knihu zfilmovanou. Jestli by mě bavila stejně jako kniha.
Kniha mi přišla velmi čtivá od prvního okamžiku... V polovině nastal zlom, kdy jsem si už říkala, že se nic horšího nemůže stát, a že je to konec knihy.. nebyl a stal se pravý opak. Až ke konci se děj na každé straně rozvíjel a člověk čekal, co se tomu chudákovi může ještě přihodit
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Muž, který zapomněl, že má ženu v seznamech
v Přečtených | 77x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 2x |
v Knihotéce | 21x |
v Chystám se číst | 48x |
v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
2016 | Muž, který zapomněl, že má ženu |
2002 | Pro muže to nejlepší |
2014 | Tvůj stín / Muž, který zapomněl, že má ženu / Velice zvláštní vražda v Malajsii / Hvězdný třpyt |
2003 | Tvůj život |
Nemohla jsem se jí nabažit už od první stránky. Příběh by se klidně mohl stát i v reálném světě. Ztráta paměti je vážná věc, ale to postupné zapojování se do života a rozpomínání se na různé detaily. To je to co mě bavilo ze všeho nejvíce. Nejsympatičtější postava za mě byla Maggy, ať už tím jak ji Vaughem popisoval anebo zkrátka protože je taky žena.