Muž menom Ove
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/51_/511128/bmid_muz-menom-ove-GHL-511128.jpg
5
4716
4716
Málovravný človek len málokedy povie sprostosťSpoznajte ho a neprestanete sa smiať. Román Fredrika Backmana o starom frflošovi humorne stvárňuje celý rad situácií, ktoré dôverne poznáme. Je to kniha, ktorá má svoj vlastný svet, ale zároveň nám hovorí niečo dôležité o nás a našej súčasnosti. Ove je starší pán, aký žije snáď v každom obytnom dome - večne nevrlý, zatrpknutý frfloš, v ktorom len ťažko odhalíte dobré srdce. Milovaná žena mu umrela, stal sa z neho samotár a pomaly stráca zmysel života. Kedysi býval predsedom spoločenstva vlastníkov domov, ale vystriedali ho už pred niekoľkými rokmi. Rozhodne mu to však nezabránilo vykonávať funkciu strážcu poriadku. Samozvaného. Keď sa do domu naproti prisťahujú mladí hluční susedia a namiesto pozdravu sa im len tak mimochodom podarí nacúvať do Oveho poštovej schránky, a ešte k tomu japonským autom, spustí sa kolotoč nečakaných udalostí. Začína sa príbeh o prekvapujúcom priateľstve, túlavom kocúrovi a najmä o tom, ako sa ľuďom, ktorí sa s Ovem stretnú, zmení život. Príbeh sa nesie v podobnom duchu ako román Jonasa Jonassona Storočný starček, ktorý vyliezol z okna a zmizol alebo film Tak dobre, ako sa len dá s Jackom Nicholsonom. Knihu Muž menom Ove preložili doteraz do dvadsiatich piatich jazykov a pripravuje sa aj filmové spracovanie.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2015
,
Ikar (SK)
Originální název:
En man som heter Ove, 2012
více info...
Přidat komentář
Čekal jsem humor, hodně humoru, čekal jsem bžundu k popukání. Humor v knize je, ale na mě kniha působí smutným dojmem, rozjímavá, k zamyšlení. Ove není sympaťák, ale je to muž se srdcem na pravém místě. A že je to morous? Kdo není? :) Muže jménem Ove hodnotím kladně, bavil jsem se a hlavně jsem byl dojat, což často u knížek nejsem. Ano, emoce. To z této knihy pociťuji nejvíce. Dokázal jsem se do Oveho vcítit, pocit samoty, zmaru, nechuť žít. Skvělá kniha, kterou si musí snad každý zamilovat......
Knížka mě nebavila. Stává se mi málokdy, že nedočtu až do konce. Muž jméne Ove mě nenadchnul, děj mi připadal jednotvárný a hlavní hrdina doslova "ubrblaný". Měl asi v některých věcech pravdu, ale věčně nespokojených lidí je na světě i tak dost, nač o nich ještě číst. Prostě mi tento druh knížky vůbec nesednul.
Skvělá knížka. Konec z ní možná dělá trochu sentimentální doják, ale mně se to líbilo. Jen pozor, nečekejte, že se budete smíchy za břicho popadat, humorné prvky tam jsou, ale vyloudí jen pousmání a často je to smutné pousmání.
Musím se omluvit Ovemu, ze začátku mi přišel jako mrzutý dědek a nevěděla jsem, jestli mě bude bavit číst o něm celou knihu. Ale za chvíli jsem se chytla a četla, je to návykový příběh, který pomalu odkrývá celou osobnost hlavního hrdiny. Skvělý námět, zajímavé chvíle v ději, které Vás nutí k přemýšlení. Není to humorná kniha, i když jsem někdy měla pobavený úsměv na rtech, ale spíš kniha nutící k zamyšlení - aspoň pro mě.
Místy krásně veselé, místy melancholicky smutné, každopádně pro mě dokonalé. Hlavní hrdina je zásadový člověk, který po smrti své milované ženy už nechce žít. Přesto si najde smysl života a "ten rozmrzelý" muž se zase umí radovat ze života a má pro koho žít. Posloucháno v audioverzi, proto palec nahoru také panu Vlasákovi, který to načetl výborně.
Kniha me nadchla! Proc? Pro jeji dokonalost a universalnost. Ove mi padnul do oka kvuli svym principum, ale i odhodlanosti a tvdohlavosti. Kdyz neco ma byt, tak to tak proste bude! Zadne za chvili nebo potom! Bavila jsem, byla za hrdinu smutna i vesela (bavilo me, ze dej neni pouze v soucasnosti, coz ukaze, proc je Ove, jaky je)...a ted l te univerzalnosti...kniha by se mohla klidne jmenovat: Muz jmenem Piere, Muz jmenem Gaspar (v podstate jakekoliv muzske jmeno)...kazdy si v ni najde neco, co pozna ze zivota nebo z vypraveni...ja nejsem sedesatilety chlap, ale nebyla jedina stranka, ktera by me nudila...takze moje hodnoceni je jasne...
Asi jsem divná, ale tuto knihu jsem se opravdu snažila dočíst - nepovedlo se. Nezaujal mě styl psaní, na mě příliš pesimistické ironie, která mě tedy rozhodně nerozesmívala (na rozdíl recenzí od jiných čtenářů). Bohužel to není můj šálek kávy.
U které knihy se vám stane, že máte na rtech úsměv a při tom brečíte, že se přímo pochechtáváte se slzami v očích... mě se to stalo u "Oveho". Úžasná, lidská kniha. Půl roku po přečtení jsem román poslouchala jako audioknihu, která je úžasná v podání Jana Vlasáka, doporočuji!
Vtipné, zábavné, pěkně se to četlo, byl jsem moc rád že to skončilo jakýmsi druhem happy endu, doporučuji.
Nevrlý, arogantní, povýšenecký dědek pomalu odkrývá své nitro... Že není o co stát? Jenže ono je! Zjistí se, že tenhle mizantrop má totiž srdce na pravém místě. Moc nemluví, ale rovnou koná. Neumí vyjádřit city, snad jen pomocí vztahu ke značkám aut. Věčně bručí, ale dělá, co se patří. Je věrný, odvážný a nebojí se práce. Je fajn. Chtěla bych ho poznat osobně... :)
Vynikající kniha. Krásně vykreslený člověk a jeho vlastnosti. To mrzoutsví je vlastně jen zdůraznění úplně jiných vlastností. Jako jsou láska, obětavost, čestnost, moudrost, pravdivost, pracovitost, poctivost, shovívavost, spravedlnost, ale třeba i svoboda. Napsáno velmi laskavým jazykem a ani humor neschází.
Nejvíc mě ale asi dostalo to, jak je zde popsána hloubka a samozřejmost lásky ke svému protějšku.
Mohu jen doporučit!
Humor? Nebyl. V některých momentech jsem měla úsměv smutného klauna. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, že se nepobavím, ale velmi rychle mě knížka dostala. Je tak opravdová, žádný balast, jde až na dřeň.
"Dneska už lidi neumějí uvařit poctivý kafe. Stejně jako už nikdo nepíše rukou. Na psaní mají počítače a espreso jim vaří stroje. A kam asi směřuje společnost, kde už nikdo neumí psát rukou ani uvařit kafe?"
"...dobře věděla, že Ove by nedokázal unést hněv beze jména. Potřeboval pro něj nálepku."
"Co by to bylo za lásku, odejít od někoho, když přijdou těžkosti? Opustit ho, když je na dně? Tak mi řekněte, jestli je to láska!"
Štítky knihy
kočky přátelství, kamarádství prvotina zfilmováno stáří švédská literatura mezilidské vztahy senioři sousedéAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Vtipná a smutná kniha zároveň o sebevraždách a životním optimismu. Že je to protiklad? A přesně to kniha o zdánlivě mrzutém stárnoucím muži je, plná protikladů. Rozesměje vás, ale dokáže vás přinutit zahloubat se do nostalgie a smutku. Střídají se vzpomínky neradostné i veselé. Síla románu vychází z toho, že v ději přeskakujeme z dob minulých do současnosti. A vidíme, jak se život Ovemu (ne)proměňoval. Až přijde jedna rodinka, ale to už bych vyzradil více, než bych chtěl.
Nejvíce mě zasáhla chvíle, kdy si člověk uvědomí, že ten protiva je mu blízký a sympatický. A že ho má třeba taky ve svém okolí (otce). Anebo třeba schovaného v sobě.
„Ale fungovalo Fungovalo by to! Na to můžeš vzít jed!” utrhl se Ove na kocoura.
Kocour raději zamířil do obývacího pokoje, a jako by si při tom mumlal: „Ale jistě, jistěže by...”
Pak si dali oběd.