Muž proti muži, stroj proti stroji
Miroslav Šnajdr
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/49730/muz-proti-muzi-stroj-proti-stroji-49730.jpg
2
2
2
Podtitul: šest kapitol z leteckých bojů druhé světové války Zajímavé, málo známé příběhy z leteckých bojů ve druhé světové válce. Kniha obsahuje několik pozoruhodných málo známých příběhů z leteckých bojů z období druhé světové války. V jednotlivých kapitolách nás zavádí na vzdušná bojiště západní Evropy, Středomoří, severní Afriky, východní fronty a jihovýchodní Asie. Kniha se nesoustřeďuje pouze na líčení vlastních vzdušných bitev. Popisuje také některé širší souvislosti, rozebírá přednosti i nedostatky jednotlivých letectev, jejich zázemí, taktiku a přibližuje kvality či vady používaných letounů. Náležitá pozornost je věnována mužům, kteří museli usedat do kabin bojových strojů a při nebezpečných akcích riskovat smrt či zmrzačení. Věnuje se jejich osudům, úrovni výcviku, motivaci i stupni bojového mistrovství. ... celý text
Přidat komentář
Zatím jsem v půlce, ale... Vysloveně mě takovým způsobem irituje autorův styl, že musím hodnotit už teď. Myslím že knih s leteckou tématikou jsem přečetl už dost, ať od historiků či přímo od pilotů, ale teprve pan Šnajdr mi servíruje ve své knize namísto pilotů "žokeje" a na místo pilotování, řízení či aspoň létání používá často slova "sedlal". Není to výjimečně použito a opravdu se mi to protiví. Nečtu o dostizích. A také výraz "létací člun", který v kapitole ,Nálet na Davao' používá nebude úplně v pořádku. Jsou to totiž létající čluny, pane Šnajdre. Co ubírá dále na čtivosti je neustálé opakování celých pojmenování funkcí, útvarů, armád, apod.. Na jedné jediné stránce dokáže klidně i 5x pojmenovat celou jednotku, i když to text nevyžaduje. Zbytečně zabíhá do detailů i když to situace nevyžaduje. Nevyrovnávám se zatím s jeho stylem psaní a mám i pocit, že zbytečně natahuje délku knihy detaily, které nejsou potřeba.
Dočteno. A snižuji hodnocení o jednu hvězdu. Taková zbytečná námaha. Zdrojů má autor neskutečně mnoho a přesto ze šesti příběhů má nějakou hodnotu tak půlka. Zejména poslední část mě vysloveně nebavila. Autor nám totiž rozepisuje na snad šedesáti stránkách něco, co může být na dvou. Korunu všemu, kdy jsem přestal doufat v soudnost pana Šnajdra, nasadil v pasáži, kdy popisuje že německý pilot "poslal do pekel" spojeneckého letce. Výraz je to používaný, ale uvědomuje si, že je to krajně nevhodné se takto vyjádřit k oběti bojovníka za svobodu ve prospěch nacistického vojáka?! Hanba vám pane Šnajdre.
S výrazem "žokej" a "sedlat" přišel jako první Rajlich, pak si naštěstí doplnil vzdělání a přestal to používat. S používáním celých názvů u jednotek je to složitější, když to člověk zjednoduší, aby se to lépe četlo, tak se ozvou mnozí "chytráci" s poukazem na neznalost autora. Ještě hůž než pan Šnajdr píšou lampasáci - např. Irra.