Muž ve tmě
Paul Auster
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14464/bmid_muz-ve-tme-0pw-14464.jpg
4
43
43
V nejnovějším románu se Paul Auster představuje v takové podobě, na jakou jsme u něj zvyklí – jako výborný vypravěč příběhů, který využívá postupy a prvky pokleslých žánrů. Autor pracuje s motivy detektivního, špionážního, sci-fi, válečného a milostného románu, přičemž příběhy často vkládá do sebe a zároveň nenásilně rozvíjí úvahy o povaze reality a lidských dějin. Základní linii vyprávění tvoří stárnoucí nedávno ovdovělý spisovatel. Následkem dopravní nehody je upoutaný na invalidní vozík, proto žije v domě s rozvedenou dcerou Miriam a vnučkou Katyou. Přemítání o uplynulém životě se v jeho hlavě prolíná s vymýšlením příběhu. Owen Brick, hlavní hrdina spisovatelova příběhu, je kouzelník vystupující ve školách a v domovech důchodců. Jednoho dne se ocitne v podivné jámě, a poté co je z ní vytažen, zjistí, že byl odveden do armády. S údivem se dozvídá, že ve Spojených státech zuří občanská válka, jakási obdoba války Severu proti Jihu, a on je pověřen úkolem zabít jednoho člověka…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2009 , ProstorOriginální název:
Man in the Dark, 2008
více info...
Přidat komentář
Dočetla jsem už třetí nebo čtvrtou Austerovu knihu a ze všech mám podobné dojmy. Jsou výborně vyprávěné, vnímám v nich téma hry/fantazie jako temného mechanismu, něčeho odcizujícího, a - asi nejdůležitější - po čase si z nich nic nepamatuju. Tak nanicovaté nic, že k rozpomnění je nezbytná opravdu podrobná anotace. Nazvala bych to "dokonalé míjení". Jsem ráda, že aspoň jiných lidí se jeho psaní dotýká, jak soudím podle komentářů.
Standartní Auster... metafikce a přecházení mezi náladami obou dějových linií. Jestliže jste od autora ještě nic nečetli, speciálně 'Newyorskou trilogii' ('Skleněné město' je těžce nedostižné), hádám, že se vám to bude líbit mnohem víc, s tím jakou náladu a přístup to přináší, bude to zkrátka nové. A 'Muž ve tmě' je čtivá záležitost, když se na text napojíte, ale nevybočuje a nepřináší nic zvláštního. Plus za rozsah, jestliže jste, jako já, fanoušci kratších textů a novel, tohle je jedna z těch věcí, rozsahově ideální k seznámení s Austerem.
až do konca som tŕpol, že sa objaví posol z paralelného sveta, aby dovŕšil pomstu. výborné. svet je naozaj jeden z mnohých.
"Tohle se mu bude líbit. Jako by to bylo napsané přímo pro něj." (str. 165)
A fakt jo, tohle se mi líbí. Líbí se mi ten kafkovsky temný svět, když se ukáže, že v něm vlastně jde o originální pokus o spisovatelskou sebevraždu. Ale je to hra, že. A taky se mi líbí ten obyčejný/neobyčejný život, v němž se ten "podivný svět se točí dál." A taky se mi jako čtenáři Ženy, jež prchá před zprávou líbí věnování Davidu Grossmanovi a jeho rodině. Austera čtu rád a s potěšením!
Mezi čtivem, u kterého člověk po dočtení dalekosáhle přemýšlí nad pozitivy a negativy, se najednou objevila knížka, která mě tak neuvěřitelně vtáhla, že o ní ani objektivně nemůžu přemýšlet. Prostě má něco navíc.
Jedna z nejčtivějších knih, které se mi za poslední dobu dostaly do ruky. Slova před očima plynou sama. Do hlavní linie jsou zapleteny další příběhy, které se do sebe přirozeně přelévají. To je právě to, co se mi na tom nejvíce líbí. Jak hladce dokáže autor přejít z jednoho příběhu do současnosti a chvíli na to do dalšího příběhu. V textu není nic, co by vás vyrušovalo. Krásný poutavý román.
V určité části knihy jsem byl překvapen, že autor dost razantně změnil ráz celé knihy, ale nakonec musím říci, že kniha je velice čtivá a obsahuje opravdu silnou myšlenku. Část knihy je podobná tvorbě Davida Lynche, každopádně nemůžu zde více napsat, abych nespoileroval. Shrnuto podtrženo - čekal jsem trochu něco jiného než jsem dostal, ale celkový dojem z knihy je obohacující.
Ten vložený příběh byl trochu rušivý a zklamalo mě, jak skončil, nicméně zbytek se mi líbil velice. Paul Auster je skvělý vypravěč.
Já nevím. Asi je to kniha pro muže...Já jsem z toho v rozpacích... Styl psaní dobrý. Děj do poloviny dobrý. A pak se to nějak zvrtlo. Konec tragický. Představovala bych si, že se potáhnou dějové osudy Brilla a Bricka do konce knihy. Napínavé, trochu fantasy, neva. Ale Bricka ztrácíme již záhy, nečekaně a poněkud kýčovitě... Korunou nevkusu je part, kdy děda líčí vnučce, jak to dělali s babičkou...
Opět velmi povedený román Paula Austera. Čtivý, výborný příběh, zajímavá zápletka s překvapivým rozuzlením a nepříjemné mrazení a spousta nezodpovězených otázek, které zůstanou po přečtení. Klasické atributy románů Paula Austera, kvůli kterým se k jeho dílům opětovně rád vracím. Příběh by mohl mít klidně dvojnásobnou délku, ale síla Austerova psaní je ve zkratce, stručnosti a až "novinářské" lakoničnosti, se kterou popisuje temné stránky sučasné společnosti. Kdybych měl knihu k něčemu přirovnat, tak to bude filmový scénář bratří Coenů říznutý znepokojivými vizemi Davida Lynche. Za mě silné čtyři hvězdy. Doporučuji.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2008 |  Newyorská trilogie |
| 2005 | Kniha iluzí |
| 2009 | Muž ve tmě |
| 2007 | Brooklynské panoptikum |
| 2005 | Sklené mesto |
V knize jsou pozoruhodné pouze dvě epizody. Ta první do poslední tečky popisuje dnešní rasové bouře v USA a napovídá, že když ji Auster napsal někdy před rokem 2008, nepochybně již tehdy se schylovalo k tomu, co se v současnosti děje, a on to předvídavě vnímal:
"Jet toho večera do Newarku bylo jako sestoupit do nižších kruhů pekla. Budovy v plamenech, hordy lidí divoce se valící ulicemi, řinkot rozbíjeného skla, jak se tříštila jedna výloha za druhou, jekot sirén, štěkání výstřelů. ... Cely byly přecpané zadrženými, všichni do jednoho byli černoši a nejmíň polovina z nich tam stála v roztrhaném oblečení, z hlav jim crčela krev, obličeje měli opuchlé ... každého zmlátili poldové."
Tím druhým obrazem, který nemohu dostat z hlavy, je naturalistický popis stětí hlavy civilního pracovníka amerických ozbrojených sil v Bagdádu, provedený a pro TV vysílání nasnímaný iráckými únosci.
Včlenit tyto dvě scény do jinak banálního a docela prázdného příběhu, bylo od autora hodně vykalkulované.