• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 14 knih

Nové komentáře u knih Paul Auster

Baumgartner

„(Čítané v angličtine). Poslednú austerovu knihu som si objednal hneď po vydaní, ešte kým autor žil. K Austerovi mám vrelý vzťah, prečítal som mnoho jeho kníh, a zvyknem mu prepáčiť mnohé, ktoré by ma ako čitateľa pri iných otravovalo. Relatívne krátka kniha je členená na 5 kapitol, prvé sú krásne, vlastne aj záver je veľmi príjemný, Auster napriek všetkému ťažkému na život vždy nahliadna s istou dávkou príjemného sentimentu, ktorý je prítomný aj v tejto knihe. Trošku mi už však začala v určitom momente prekážať prehnaná sebaidentifikácia s hlavným hrdinom, nie až tak v kontexte knihy, ale v kontexte celého diela. Auster príliš často zakomponováva vlastné zážitky do svojich kníh, takže pokiaľ patríte k jeho pravidelným čitateľom rovnako ako ja, neprekvapí vás osud jeho postáv, a najmä keď ste čítali jeho pamäte, viete, že opäť je tam on sám, neukryte, ale opačne, ako to robia autori autofikcii, až to pôsobí samoúčelne. (Auster neukladá svoje alterego do fiktívnych udalosti prekladaných skutočnosťou, on fiktívnym postavám dáva svoje skutočné zážitky prekladané fikciou). Zrazu totižto máte problém sa na postavu v knihe pozerať ako na niekoho, kto by mohol existovať. V knihe samotnej - vzhľadom na jej rozsah - akoby miestami prisudzoval dávnym udalostiam prehnanú dôležitosť a opačne. Zdalo sa mi najmä v 4. kapitole. Chápem, že ju chcel dokončiť a preto možno niečo trochu zanedbal. Ale keby bola kratšia, tiež by sa nič nestalo. :)“... celý text
— debreno

---

Sklené mesto

„Začátek je tak šílený, že jsem nechtěl pokračovat ve čtení.“
— jiri2737

---

Newyorská trilogie

„Velmi svérázná trilogie, zanechávající ve čtenáři spoustu protichůdných pocitů, kterou jen tak nelze po přečtení pustit z hlavy. Každá z postav se zprvu jeví jako velmi racionální a přiměřeně inteligentní, přesto se v průběhu děje, hnána jakýmisi podivnými principy, dopustí mnoha čtenáři nepochopitelných kroků (které ovšem právě ve světle zmíněných principů mají jakousi, byť poněkud zvrácenou, logiku), vedoucích až k postupné ztrátě své osobnosti. Příběhy jsou zvláštním způsobem provázány a čtenáře neustále nutí hledat souvislosti a logické vysvětlení, které tu zřejmě ale žádné není. Auster si mistrovsky hraje jak se svými postavami, tak se samotným čtenářem.“... celý text
— Taťka Hraboš

---

---

Brooklynské panoptikum

„Moje první setkání s Paulem Austrem. Řekla bych, že to bylo takové průměrné rande a já ještě nevím, jestli chci na další. Brooklynské panoptikum je fajn kniha o osudech obyvatel jedné brooklynské čtvrti, proplétají se v něm lehkou rukou psané příběhy stárnoucího Nathana, jeho synovce Toma, jejich objektů lásky i jiných více či méně obyčejných lidí. . Nezapřu, že mě nejvíc bavily exkurzy do světa literatury, jako třeba ten o Kafkovi (a jeho dopisům ztracené panence), či o E.A. Poeovi a celé to bylo fajn a čtivé,... Ale pořád to bylo jaksi průměrné a za dva dny jsem ani nevěděla, jak ta kniha skončila. Zkrátka ta kniha je průměrná asi jako tento neslaný nemastný příspěvek :D Myslím, že by si zasloužil ještě nějakou šanci, jak mě okouzlit, takže jestli máte s Paulem Austrem zkušenost, tak sem s ní. P.S.: taky už máte dost toho, jak se v každém příběhu z New Yorku musí nutně zakomponovat události z 11. září 2001?“... celý text
— Carlita.cte

---

Brooklynské frašky

„Druhý kontakt s tvorbou Austera úspešne za mnou. Spočiatku mi síce chvíľu trvalo ponoriť sa do deja, no potom už to bol pôžitok čítať dejové zvraty a príbehy pribúdajúcich postáv. Načo ďalšie slová. Treba čítať a užiť si to.“... celý text
— Majto