Muži na slunci a jiné povídky

30.10.2023

"Muži na slunci" - podivuhodně komplexní novela, v níž tragický osud tří uprchlíků z Palestiny obsahuje bezvýchodnost situace palestinských uprchlíků vůbec. Je opravdu geniálně napsaná. Postava neplodného Bambuse doplňuje palestinský exil o další rozměr. Skvělé.
"Návrat do Haify" - další pozoruhodná novela, v níž autor mistrovským způsobem pojednává o tom, co je vlast. Obdivuji, jak pojal židovskou ženu Miriam, s jakou úctou a respektem. Z díla je jasná nesmiřitelnost ve vztahu Palestinců k Židům. Autor se přitom zastavil právě na hranici protiizraelské ideologie. Mistrovské dílo!
Z drobnějších povídek vybírám:
"Obzor za branou" - tragické a smutné setkání mladíka, jenž musí matce sdělit, že jeho sestra je mrtvá, a tety, která musí nějak synovci oznámit, že jeho matka je mrtvá. Koncentrovaný žal.
"Dubnové máky" - partyzánská povídka, kterou mohl napsat Vasilij Bykav a zasadit ji do reálií partyzánských bojů v Bělorusku. Jenže tady bojují Palestinci proti Izraelcům.
"Hamid přestal slyšet povídání strýčků" - další partyzánská povídka, o níž platí to, co platí o předchozí.
Jako celek je kniha docela cenným zdrojem pro pochopení situace Palestinců ve Svaté zemi. Nejde však jen o dokument, ale o skutečnou literaturu, která je dnes už klasikou. Jen škoda, že je tak málo známá.

01.12.2020

Výbor z díla jednoho z vůdčích představitelů Lidové fronty pro osvobození Palestiny, který za svou politickou aktivitu zaplatil (spolu se svou neteří) životem.
Dvě novely a několik krátkých povídek jsou dle očekávání aktivisticky laděné - ať už jde o poukázání na špatnou sociální situaci, která nutí Palestince k pokusu o migraci do bohatého Kuvajtu i za cenu vlastního života nebo o bolest spojenou s nuceným vystěhováním po založení Izraele. Kanafání se nesnaží o pohled z druhé strany (Židé, kteří se v povídkách objevují, nicméně nejsou zlí - naopak, člověk má spíš tendenci soucítit s nimi, než s původními obyvateli, kterým kotníky jako tvrdnoucí beton ovinula minulost a oni nemají nejmenší šanci se pohnout), jeho povídky jsou v zásadě jen črty, momenty, letmé pohledy do těžkých, utrápených životů utrápených lidí a bojovníků za svobodu a samostatnost.
Nejvýrazněji na mě - samozřejmě kromě eponymních Mužů na slunci - zapůsobila povídka Šest orlů a dítě, která se paradoxně snad jako jediná nezabývá ani sociální ani politickou kritikou, ale vyprávěním, imaginací a tím, jak vznikají legendy.