My děti ze stanice ZOO
Christiane Vera Felscherinow , Horst Rieck , Kai Hermann
My děti ze stanice ZOO série
1. díl >
Mladistvá západoberlínská narkomanka ich-formou popisuje svůj příchod jako 6leté na berlínské sídliště Gropiusstadt s minimem možností zábavy pro děti. Neutěšené rodinné poměry vedoucí k rozvodu rodičů ji přivádí k hašišové partě v „Domě středu“. Následně postupně propadává světem drog až k těžké závislosti na heroinu a všemu, co s ní souvisí: těžké zhoršování zdravotního stavu, snaha opatřit si peníze na dávku (žebrání, krádeže, prostituce) a občasné zoufalé a neúspěšné pokusy zbavit se závislosti. Později se dívka závislosti na heroinu zbaví, ale pořád zůstává závislá na hašiši. Kniha obsahuje vlepenou 32 stránkovou fotografickou přílohu. Předmluvu napsal JUDr. Kamil Klášterský. Odborně lektorovali MUDr. Jan Cimický, CSc., JUDr. Kamil Klášterský a MUDr. Jaromír Rubeš. První vydání.... celý text
Literatura světová Biografie a memoáry
Vydáno: 1987 , Mladá frontaOriginální název:
Wir Kinder vom Bahnhof ZOO, 1978
více info...
Přidat komentář
Drsné, silné, emotivní, reálné. Rozhodně každému doporučuji si přečíst takovouto tématiku. Člověku to otevře jiný, bohužel ne pěkný, nový obzor...
Zajímavé čtení... bohužel co vidím na ulicích je to pořád aktuální a čím dál horší.... tohle by si měli přečíst hlavně ti nahoře, aby se to začalo řešit i u nás konečně..... doufám, že to Christina nakonec zvládla....
Knihu jsem četla poprvé, když mi bylo třináct. Už tenkrát mě hodně zasáhla. Postupem věku jsem si čím dál více uvědomovala, jak moc je realistická. Je to jedna z těch knih, kterou by si měl přečíst každý. Dokonce bych jí s klidem zařadila jako povinnou četbu na školách. Je tak otevřená, silná a neskutečně opravdová.
Knihu jsem si přečetla poprvé v mých dvanácti letech. Od této doby se k ní vracím pořád dokola a pokaždé, když ji dočtu, najdu tam něco nového. Je špatný říct, že tato kniha je krásná, protože není. Ukazuje, jaký život doopravdy může být, jak dokáže být krutý. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla už tak v brzkém věku, protože mi okamžitě změnila postoj ke drogově závislým lidem. Drogově závislí lidé jsou podle mého inteligentní, stejně jak tomu bylo i u Christiany. Doporučuji knihu všem, i těm mladším, protože kniha varuje před krutostí drog. :))
Docela drsná knížka životě mladých lidí, kteří se pohybují ve společnosti drog, doporučovala bych ji jako povinnou četbu už na základní škole.
Christina se setkává s drogami už jako 12ti letá a její závislost se stále stupňuje. Kniha je její zpovědí a musím přiznat, že jsem jí schroupala snad za dva dny. Viděla jsem jako mladší i film a obojí mě rozhodně od drog jen oddálilo :)
knihu mi "nariadila" mama v 14 rokoch a opätovne sa k nej vraciam. Je to silny príbeh a v tej dobe spôsobila neuveriteľný rozruch. Veľmi odporúčam, a aj ako povinná literatúra by to nebolo na škodu.
Četla jsem možná ještě jako náctiletá, ale dojem zůstal... I když jsem tehdy byla jakoukoliv drogou nepolíbená, dokázala jsem se jaksi zvláštně vcítit do pocitů Christiane i jejích přátel - raušů, absťáků, nadšení i depresí... Svým způsobem mi to přišlo "normální", lepší slovo by asi spíš bylo pravdivé nebo skutečné. Ani na chvíli jsem nepochybovala, že tohle se opravdu děje, že to není fikce. Myslím, že si ji brzy přečtu znovu.
Každý by si měl tuto knihu přečíst, aby se vyhnul pokušení drog. Avšak příběh mě zas tak moc nezaujal, ke konci už mě hlavní hrdinka velmi rozčilovala svou naivitou.
Když jsem byla malá, myslela jsem si, že My děti ze stanice zoo je zábavná knížka pro mladé, kterou jsem si vždycky moc chtěla přečíst. Potom jsem zjistila, že v knížce jsou temné fotky s velice děsivými lidmi a knihu si raději nepřečetla. A dnes jsem asi ráda, že jsem ji jako děcko nečetla. Myslím, že právě teď jsem si ji vychutnala nejlépe. Co se týče drogové tématiky mám za sebou nespočet přednášek a stáží, ale tahle kniha mi stejně dala nejvíce. Díky autentickému vyprávění samotné Christiany a uvědomění si, že je to všechno realita, která se stala, mě kniha neskutečně vzala. Taky jsem nečekala, že tvrdé drogy byly známé a k sehnání tak snadno už v sedmdesátých letech a dříve. Myslela jsem, že toxikomanie a narkomani patří spíše do problému současnosti.. A hlavně jsem nevěděla, jak velká závislost se týkala dětí, které nedovršily ani patnácti let. Nu, nakonec musím říct jen to, že je jen dobře, že se kniha doporučuje a někdy snad až vnucuje mladým. Člověk si uvědomí, že pokud se do toho dostane, cesta zpět není vůbec snadná.
Kdys jsem četla tuto knihu na etapy, coby jsem chodívala do knihovny číst. Kniha mne příliš nezaujala, ale někoho kdo má rad drogovou tematiku a Davida Bowieho... Příběh se odehrává v Německu a německou kulturu moc nemusím, ale věřím, že se tam tuhle věci dějí i dnes..
Tak knihu som si prečítal a musím povedať že mi z nej naskakovala husia koža . perfektne napísaná kniha zo života autorky z jej detstva . :) :) určite si ju znova prečítam !
Doporučujem ju dať prečítať každému .
Knížku jsem přečetla už asi po třetí a určitě to nebylo naposled. Určitě dám někdy přečíst svým dětem, protože představa, že si ve 13 letech vydělávají na drogy prostitucí.... až z toho mrazí, jak je příběh napsaný.. a hlavně pravdivý.
Knihu jsem četla jako povinnou četbu a vůbec toho nelituji. Příběh se mi líbil a zpracování bylo krásné.
Jsem naprosto ohromená. Od knihy jsem čekala hodně, ale tady byly tak barvitě vypsané detaily, kniha byla hodně o pocitech a nutila k zamyšlení. Je úžasné, že byla vydána a měl by si jí přečíst každý. Stejně tak i mně ze začátku vadilo, že byla psaná slangově, ale nakonec to dodávalo na charakteru knihy. Určitě se k ní zase někdy vrátím.
Naprosto skvělá kniha, přečetla jsem ji jedním dechem...Abych pravdu řekla, myslím na tu knihu pořád a naprosto mě uchvátila. Jednou si ji opět ráda přečtu.:)
Ještě teď si vybavuji, jak mi Christiane ve dvaceti letech vrazila klín do srdce. Tenkrát jsem ji bezvýhradně fandil a mohl jsem si zuby uskřípat, aby to zatracené "háčko" poslala jednou provždy k šípku. Vždyť abeceda nabízí spoustu jiných pěkných písmen.
Ne, vážně. Jestli se o některých knihách píše, že se čtou jedním dechem, tak tady to platí měrou vrchovatou. A nadechněte se hezky zhluboka, protože vás čeká řádný hororový trip.
Ďábel tkví v detailech a těch je tu spousta. Právě kvůli nim se dostavuje ono pověstné mrazení v zádech, které vás nenechá na pokoji, dokud neotočíte na poslední stranu, nedočtete poslední větu a neulevíte si nějakým šťavnatým slůvkem, i když moc dobře víte, že se to nesluší. Ano, stejně jako brát drogy. Jenomže zakázané ovoce chutná tak sladce. A vedlejší účinky? Spalující závislost, podlomené zdraví, devastace rodiny a (málem bych zapomněl) prostituce. Stránky jsou tím hnusem přímo nasáklé a vy jenom kroutíte hlavou. Nic jiného ani nezbývá.
Jenomže tohle není výtvor košaté fantazie nějakého beletristy. Tenhle příběh napsal, produkoval a zrežíroval sám život. Do prdele... pardon, muselo to ven.
Tahle kniha jednoznačně patří na základní školy. Proč? Lepší přečíst než prožít...
Trh s drogami se v 70. letech rozrostl do obřích rozměrů a zaměřil se na snadno manipulovatelné teenagery. Hlavně v západních zemích to pocítili rapidně, protože tam se hranice tolik nestřežily. Západní Německo takový drogový „výbuch“ zažilo a spousta dětí, jež hledaly v bezútěšném a odcizeném světě své místo, přišla během toho o život. Pro ně byly důležité jen věci, prostředky, které je vytrhly z reálného světa, aby mu mohly uniknout nebo na něj alespoň na chvíli zapomenout. Těmi prostředky však nebyly jenom neškodné filmy nebo David Bowie, ale právě lehce dostupné drogy objevující se takřka na každém rohu.
Jak se kniha četla? Pro mě to bylo velmi rychlé a sžíravé čtení, při kterém jsem chtěla hlavní hrdinku zachránit, ale zároveň Christiane považovat za jejího kata, který si už svůj osud zpečetil. Škoda, že se Christiane té závislosti nezbavila ani v následujících letech a odnesl to i její syn.
Štítky knihy
drogy závislost, narkomanie zfilmováno prostituce Německo Berlín dospívání domácí násilí feťáci, narkomani podle skutečných událostí
Skrýt reklamy
Kniha byla velice napinava ze zacatku, pote uz to bylo porad to same dokola odvykani-heroin.