My děti ze stanice ZOO

19.12.2023

Kniha popisuje otřesnou drogovou zkušenost dospívající dívky Christiane, jejího přítele Detlefa a dalších mladistvých ve věku od 13-ti let, z nichž někteří zaplatili za tuhle divokou jízdu dokonce i životem. Příběh se odehrává v západním Berlíně v polovině 70.let. Christiane je inteligentní mladá dívka, vyrůstá nejprve na venkově, později se s rodiči přestěhuje do nově vybudovaného gigantického sídliště Gropiusstadt, u kterého projektanti mimo jiné zapomněli zakomponovat zeleň, dětská hřiště, prostě cokoliv, kde by si děti mohly normálně hrát atd. Nastává období velkých problémů: rodiče Christiane se rozejdou, matka si najde výrazně mladšího partnera, dceři se málo věnuje, a ta se potlouká s partičkou po sídlišti - nejprve se v místní hospodě seznámí s cigaretami a alkoholem, později s trávou a odtud vede cesta rovnou do centra velkoměsta, do Soundu - klubu, kde je to prorostlé tvrdými drogami...Tam pozná Detlefa a tam začne také celé peklo, o kterém už pomlčím, ať nespojluju. Milionkrát jsem si kladla otázku, kde byl ten moment, že se to s ní tak svezlo..ale odpověď asi není jednoduchá. Byl to proces, určitě nesou velkou vinu i rodiče..atd. Každopádně to, co se odehrálo v jejím životě je naprosto otřesné a myslím, že se na to trochu díváme jako na wow-senzaci, ale nějak občas zapomínáme, že to byly ještě děti.. Ostatně na YT je k dispozici vícero zajímavých německojazyčných dokumentů s adiktology, streetworkery, ale také s historiky, kteří tuto dobu hodnotí v širším kontextu a popisují I fenomén, který se v Německu strhnul jako lavina po vydání knihy. Celé autobusy a davy mladých proudily na stanici ZOO Garten, aby na vlastní oči a snad i na vlastní kůži "zažili" to, o čem četli a o čem mluvilo celé Německo. Jeden z historiků to označil za hysterii a říkal, že jsme si všichni osobu Christiane až příliš zidealizolovali a že bychom v ní chtěli vidět někoho, kým ona ve skutečnosti nikdy nebyla a ani být nemohla. Nicméně stala se legendou, ale bez happyendu, bohužel se závislosti na drogách nikdy nezbavila. Hodně by se dalo diskutovat o tom, zda tato kniha by měla, či neměla být povinná pro mládež..já bych to asi nechala spíš na dobrovolnosti, ne každý má na toto pajšl a také si nejsem jistá, zda by náhodou četba této knihy nakonec neměla spíš opačný efekt a nenavnadila někoho "aby si to zkusil". No to je otázka spíš na odborníky. Abych se vrátila ke knize. Napsaná je neskutečně čtivě, popisuje tu hrůzu syrovým jazykem, bez vytáček...a je určitě mementem jedné velké éry moderních dějin, kterou jsme prostě nezvládli. Je to unikátní svědectví.

23.11.2023

Velice depresivní čtení, přinutila jsem se ji přečíst do konce, ale už nikdy více.

31.10.2023

Poprvé přečteno na základní škole v rámci občanské výchovy. Doporučuji přečíst každému. Zejména na základních školách by mělo jít o povinnou četbu. Takové příběhy je velmi nutné vyprávět. Pořád jde o aktuální téma. Nebylo to jednoduché čtení. Účel šokovat tato kniha splnila přesně. Při čtení jsem si vzpomněla na naši nejznámější feťačku Katku. Dokument o ní taky stál za to.

25.10.2023

I přes takový věhlas a doporučení od přátel mi to nějak nesedlo.

17.10.2023

Kniha na ktorú určite nezabudnem ....

09.10.2023

Tuhle knížku jsem si přečetla před lety, když jsem si ji zařadila do povinné četby na maturitu. Ještě předtím jsem totiž viděla film, který mám na paměti dodnes.
Občas mi z hlavní hrdinky bylo fyzicky špatně. Z jejího chování, mluvy a toho, co všechno byla schopná udělat jen pro drogu.
Jak to může někdo nechat zajít takhle daleko? Ne, o co víc - jak se toho svinstva vůbec může někdo dotknout? Jak se může někdo vůbec chtít bavit s někým, kdo v tom jede?

09.10.2023

Musela jsem dohnat resty z mládí. Bylo to zajímavé, i když v dnešní době už ne tak neznámé a šokující. Bylo zajímavé zjišťovat, jak bezbranný je systém i rodiče.
No nicméně Memento pro mě bylo lepší.

05.10.2023

Učitelé by se měli vykašlat na většinu klasiky a právě tohle by měli dávat jako povinnou četbu do škol. Tím vším hnusem mi to připomnělo film Requiem za sen.

25.09.2023

Pamatuju si, jak jsem to četla jako dítě a měla z toho noční můry. Málokterá kniha ve mě zanechala takové pocity nechutenství a bezmoci.

14.09.2023

Tohle byla opravdu zásadní kniha mého dospívání, zanechala ve mně velmi silný čtecí zážitek.

08.09.2023

MY DĚTI ZE STANICE ZOO
Hodnocení Knihánkova: 5 hvězd

Je tady vůbec někdo, kdo knihu ještě nečetl? Nebo já byla úplně poslední mimozemšťan?:) Každopádně kdyby tu někdo takový byl - neváhejte a běžte do ní... je boží!... dokonalá, děsivá a strašně důležitá! Je důležité o takových věcech číst, mluvit, vnímat je... přemýšlet o nich...

Moc se mi líbila i kniha Memento (ta za mě měla děsivější konec), ale My děti ze stanice ZOO ji ještě předčila. Doporučuji všem a rozhodně se k ní během svého života ještě vrátím! (a zase k dalšímu čtení napíšu komentář sem na Databázi, jak je u mě zvykem:)). Opravdu skvělá, jedinečná a nezapomenutelná knížka.

Více v mém povídání na YouTube, kanál Knihánkov - video Přečteno 4/2023. :-)

30.08.2023

Po této knize jsem chtěla sáhnout už hodně dávno, ale dostala se mi do rukou až teď. Skoro si myslím, že by to měla být povinná četba na školách. Syrový, drsný a pravdivý příběh.

19.08.2023

Kniha mě zklamala. Může za to jednak hlavní postava, ke které z mého pohledu nešlo cítit jakékoliv sympatie a kterou život bez drog nudí, zároveň jazykový styl. Pokud jako dokument, tak dobře, po literární stránce neumělé, zdlouhavé...

14.08.2023

Ke knize jsem se vrátila v rámci synovi maturitní četby a zároveň se mi hodila do výzvy. Tohle by si měl přečíst každý, je to četba, která má smysl a něco člověku dá. Kdyby jen jedno dítě díky tomu nepropadlo drogám, stojí to za to.
A určitě i návod pro rodiče, jak přistupovat k dětem, každý je samozřejmě jiný, ale je důležité naslouchat, prožít společný čas, ten bude mít hodnotu vždycky.

10.08.2023

Naprostá pecka!

07.08.2023

Příběh drogově závislé dívky a jejich kamarádů nás vtáhne do jejich prostředí a žádného čtenáře nenechá chladným. Autorům se podařilo vzbudit empatii a silné emoce téměř u každého, kdo si knihu přečte. Šokující, depresivní hlavně proto, že si člověk uvědomuje, jak je všechno reálné.

Je mi 33, od mladi jsem ji prave zase po par letech precetla jiz po 4te. K miste mam zvlastni vztah, protoze sama jsem tam vyrustala. Je to tak autenticke, az z toho mrazi

04.08.2023

I po letech si pamatuji na ty pocity, když jsem ji četla... Zcela jsem se přenesla do toho šedivého, posprejovaného a mrazivého sídliště, kde vládne zákon džungle, děti bezcílně bloudí po ulicích a rodiče jakoby neměli čas nic řešit a fungují pouze na autopilota... Zaplatit účty, nějak přežít den v práci, udělat večeři... o tajném druhém životě mladých nemají ani páru. Byla to strašná depka, ale strašně zajímavá, omamná. Tím víc, že se jedná o skutečný příběh. Chci si ji přečíst ještě někdy znova.

Legendární film jsem viděla až poté.

Stávající společenský systém degeneruje čím dál víc děti i dospělé. Je to diky všeobecné pandemii morálky a tržnímu hospodářství. Rodiče nepředávají dětem víru v Boha a Desatero. Mně to bylo rodiči předané včetně výuky náboženství ve škole. Měl jsem problémy s alkoholem a po nástupu do léčebny jsem si za 14 dní uvědomil že Kristus vzal na sebe všechny hříchy světa. Já jsem alkoholizmus sváděl na okolí, rodinu atd. Uvědomil jsem si že za všechny moje problémy si můžu sám. V tom okamžiku jsem byl vyléčený a od té doby jsem nevypol ani kapku. Výuka náboženství a tím morálky je masově odmítané. Tím se rozpadá celá společnost.
Čteme nejen proto že se nám kniha líbí, ale také proto že nám kniha něco dává. AMEN
Kromě o je kniha psaná kostrbatým ameickým popisným stylem který se mně nelíbí.
Dokáže to někdo okomentovat?
Poznámka k liberání výchově-nedávno děcka na výletě vylezla na rozhlednu na vlastní nebezpečí kde byly povolené 4 osoby. Vylezlo jich tam 15 a děti se propadly do hloubky 4m a zranily se.