My z ostrova Saltkråkan
Astrid Lindgren
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228634/my-z-ostrova-saltkr-kan-hpt-228634.png
5
262
262
Veselé i napínavé vyprávění ze života party dětí z ostrova Saltkråkan. Spisovatel Melker se se svými třemi syny a dcerou rozhodne prožít léto na ostrově, kde je jen několik málo domorodců a pár letních hostů. Obyvatelé ostrova jsou nesporně velmi zajímaví, ať už jsou to sestry Teddy a Freddy, věčná povídalka Stina a všudypřítomná mudrlantka Tjorven (jejíž výroky ve Švédsku dodnes citují děti i dospělí). Vyprávění plné lásky k přírode a k životu patří mezi vrcholná díla Astrid Lindgrenové.... celý text
Literatura světová Pro děti a mládež Příběhy
Vydáno: 1994 , Albatros (ČR)Originální název:
Vi pa Saltkråkan, 1964
více info...
Přidat komentář
Četla jsem bohužel už jako dospělá, ale i tak se mi knížka líbila, kdybych ji četla dříve, věřím, že by se mi líbila ještě více.
Škoda, že je tato knížka zastíněna Dětmi z Bullerbynu, které mi připadaly trochu slabší. Příběh je naprosto kouzelný, plný krásných myšlenek a rozdílných charakterů... moje nejoblíbenější "Lindgrenovka" už od čtyř let =)
Knížku jsem si vybrala kvůli čtenářské výzvě - severský autor :-) - a proto, že jsem ji neznala. Moc nevím, na jakou cílovou skupinu míří, pro malé děti je zde dost složitostí (Malininy deníkové výlevy i randění), pro střední věk, který by zaujala dobrodružství Klubu havranů, zase příliš dětinská. Tjorven má místy dobré hlášky, ale jinak je to přechytralá vysírací holčička, která mi nebyla vůbec sympatická. Melkera mi bylo líto, už toho bylo na něj moc :-) Knížka mi ani tak nepřipomínala Děti z Bullerbynu, jako spíš Ransomeho Vlaštovky a Amazonky.
Dojemná knížka o těch pravých (nejen) letních dobrodružstvích. Líbil se mi pospolitý způsob života obyvatel ostrova i celá rodina Melkerova. Jen ta Tjorven mě svou panovačností a prostořekostí chvílemi docela dráždila.
Velmi vtipné a plné dobrodružství, vynikající pro děti a podle mě i pro dospělé. I když Dětem z Bullerbynu se asi nic nevyrovná, přesto je to jedna z nejlepších dětských knih, jaké jsem kdy četla. Hodně jsem se nasmála hlavně příhodám tatínka Merkela, který vydá za svoje čtyři děti :-) A moc jsem si oblíbila malého Pelleho s jeho láskou ke zvířatům a psa Bocmana s jeho láskou k prostořeké Tjorven. Způsob vyprávění je pro mě velmi zajímavý - je totiž z pohledu dětí i dospělých. Jediné, co mi trošku vadilo, jsou fotografie z filmu (vydání z r. 2004). Jednak bych ráda viděla ilustrace a hlavně jde z fotek poznat i děj, který je v knize až po fotografiích - takže to je trochu spoiler. Ale jinak opravdu výborná kniha.
Nejen kniha mého dětství, ale kniha celého života. Melker Melkrson a jeho nadšení a kruté střízlivění do reality, Malinina stálá práce pro rodinu, plná lásky a něhy, Pelle a jeho láska ke všemu živému, Niklas a Johan a jejich nadšení pro každé dobrodružství.... a samozřejmě Trojven jako malá kouzelná víla...
prostě nelze nemilovat takto něžný a přeci reálný příběh!
Já bych to snad ani neřadila nutně mezi dětskou literaturu - ač dospělá, pobavila jsem se tak, jako málokdy, navíc dospělé oči objeví leckdy i to, co dětským skryto zůstane.
Báječné to bylo, snad jen toho tuleně v posteli bych mít nemusela:)
Výborná knížka (nejen) pro děti. Četla jsem Děti z Bullerbynu a hned tuto knihu a vzpomínám na to velice hezky. Určitě si ji znovu opět přidám na seznam, které chci přečíst.
Já tuhle knížku od své oblíbené spisovatelky četla až na střední škole - paradoxně proto, že ji dostala sestra. A je to krásně napsané, pořád mám chuť tuhle knížku sbalit, nasednout do auta a jet 1800 kilometrů na sever (ještěže postavili ty mosty). Nevím, jestli jsem se víc projektovala do Tjorven nebo byla prostě jen zvědavá. Rozhodně, ačkoli děcky naivní, stále úžadně napsané.
Jen ilustrace mi tak nějak nesedly. Proto jen čtyři a půl.
Nejoblíbenější kniha od Astrid a nejoblíbenější kniha mého dětství vůbec:). Přečetla jsem ji nejméně 12x:).
Četla jsem ji už jako malá, ale nedokázala její krásu ocenit. Vrátila jsem se k ní v podstatě nedávno a nevím, jestli je to tím, že lásku k jednomu takovému červenému domu prožívám já sama, nebo prostě jen náladou v blízkosti severské přírody, tolik podobné mému domovu - Finsku....v každém případě je to tak krásný, něžný příběh, až mi místy naháněl slzy do očí.....Tohle asi pochopí hlavně ten, kdo ví, jaké to je, žít v drsné a až bolestně krásné severské přírodě. Pro mě je to jedna z nejkrásnějších knih.
V dětství jedna z mých nejoblíbenějších knih. Stejně jako Děti z Bullerbynu nebo Pipi Dlouhá punčocha.
Krásná knížka, tak dětsky naivní, ale v dobrém slova smyslu! Chtěla bych zastavit čas a jednou se na Saltkrakanu probudit! Konec byl tak pozitivní, mám po přečtení takový snový pocit. Ale když jsem ji četla jako malá, tak mi ta kniha přišla až moc "dospělácká".
Autorovy další knížky
| 1962 |  Děti z Bullerbynu |
| 2001 | Bratři Lví srdce |
| 2007 | Ronja, dcera loupežníka |
| 1998 | My z ostrova Saltkråkan |
| 2007 | Karkulín ze střechy |
Docela dobré, ale stejně jako děti z Bullerbynu mě úplně nedostala... Mám raději jiné dětské čtení.