Vidění
Vilma Kadlečková
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/235409/bmid_videni-H9s-235409.jpeg
4
352
352
Když se össenská Loď vynoří z R-A prostoru mrtvá, pro Össeany je to důvod ke smutečním obřadům – a pro Pozemšťany drama. Členové posádky, kteří katastrofu přežili, mají být obětováni. Církev se nehodlá vzdát tisíciletých tradic kvůli životům několika lidí z planety, která se jim podřizuje čím dál víc. Skutečně budou Pozemšťané mlčet i tentokrát? Copak nikdo nedokáže Össeany zastavit? Lucas Hildebrandt pokusy o záchranu ignoruje. Necítí se jako hrdina, který by měl jednat: je jen stínem svého dřívějšího já, zbavený vůle, závislý na össenských drogách, vyhořelý. Sám už od sebe nic nečeká. A přesto je to právě on, kdo dokáže postřehnout podstatné věci. Uvědomuje si projevy yantrünu, Vidění, Čtvrté složky Pětice. Tuší, že smrt Lodi je předzvěstí mnohem zásadnějších změn – změn, vůči kterým jsou Pozemšťané slepí. Hrozba, o které se mluví v össenských Knihách, je tady. Tam ve vesmíru už to začalo.... celý text
Přidat komentář
Už to začína byť otravné, ale možno to bude tým, že to šúpem jednu za druhou. Na jednej strane som si uvedomil niektoré súvislosti, ktoré mi prvýkrát unikli, ale na druhej strane mi tí dvaja už riadne lezú na nervy.
Slabšie ako predošlý diel, a napriek tomu, že neobsahuje žiadne súvisiace menšie diela, je to pre mňa asi zatiaľ najslabší diel série. Začiatok bol dobrý, logicky rozvíjajúci predošlý diel. Koniec bol tiež dobrý, ako vždy, správne navnadzujúci na nasledujúcu knihu. Len to medzi tým sa mi nepozdávalo.
Príbeh – ako som si všimla už v predošlých dieloch, len to zatiaľ bolo aké nevýrazné, že som to nepovažovala za hodné komentára – sa totiž zreteľne začína drobiť. Stále sa vynárajú nové postavy a nové zápletky a človek márne čaká, kedy to konečne začne dávať nejaký spoločný zmysel. Isteže, sme ešte len v polovici série, takže sa veľké veci nemusia uzavierať, ale mohlo by to byť uzavretejšie a vzájomne prepletené aspoň o trochu viac. Čo je horšie, staré zápletky, staré udalosti zostávajú do značnej miery nedoriešené. A postavy na ne zabúdajú. Akoby mala autorka pocit, že sa postavy, i napriek tomu, čo sa im stalo doteraz, nudia, a musí chytro sekať nové udalosti, aby ich zabavila. Lenže ony predsa ešte nedoriešili staré udalosti! Isteže, môžu sa nám diať stále nové a nové veci, aj keď nemáme vyriešené to staré, ale v takom prípade sme z toho psychicky aj fyzicky zničení, v hlave sa nám víri obrovské množstvo myšlienok, staré problémy, nové problémy, kolabujeme. Kdežto tieto postavy sú v pohode, neuzavreté záležitosti ich takmer nijako netrápia. Stafford napríklad neprejaví nijaký údiv, že Lucas je stále nažive. Sofia sa síce dožaduje vysvetlení, ale napokon sa nechá odbiť a ďalej nerieši, čo sa s jej bratom deje. Pinky sa tiež na nič nevypytuje a navyše jej postava stráca na uveriteľnosti. Mrzí ma jej skoková zmena povahy, ktorá túto jedinú odlišnú ženskú hrdinku zaradila do dlhej rady ostatných ženských postáv série, všetko drzích cyničiek na jedno kopyto.
Najčudesnejšie je však nevypytovanie sa a neistota u samotného Lucasa, ktorý prejavuje šokujúcu ľahostajnosť voči tomu, čo sa deje s jeho telom, voči svojmu zázačnému prežitiu, voči Morrisonovej chorobe, ktorá ho predsa ešte stále môže zabiť. Veď sa s ním predsa deje čosi úplne neznáme! Kto vraví, že je z problémov úplne vonku?! A navyše sa z neho stáva... niekto, kým, podľa predošlého dielu, vôbec byť nechcel! A on to má na saláme?! Lucas je celkovo v tejto knihe podivne vlažný a pasívny. Ešteže mu aspoň iné postavy vytkli, že má len plno kecov a skutky nikde. Som rada, že si to autorka uvedomuje.
Podivný a nedôveryhodný je tiež postup pri „nehode“ kozmickej lode. Úplnou samozrejmosťou je predsa snažiť sa čo najskôr dostať ľudí z poškodeného korábu preč! To ale nikomu z pozemšťanov ani nenapadne. Áno, narazili by na odpor Össeanov, ale skúsiť to mali! A keďže bolo už dlho jasné, čo Össeania s nešťastnými preživšími chystajú, ako to, že to nevzbudilo v pozemskej spoločnosti väčší odpor? Najmä zo strany príbuzných posádky?
Vo všeobecnosti čím ďalej, tým menej rozumiem správaniu a reakciám postáv. Občas sa ešte nájde dobre zdôvodnená akcia a čin, ale čoraz častejšie len nechápavo krútim hlavou.
A napokon, ani ten štýl mi už nepripadá až taký dobrý. Veľké udalosti nie sú správne vygradované, ani akčne napísané. Človek má pocit, že nič, nič, nič, len zrazu, bez varovania, udalosť, ktorá prevracia všetko doterajšie naruby. Áno, ono tam tá príprava na daný dejový zlom je, ak sa čitateľ sústredí, ale pri bežnom, relaxačnom čítaní to pôsobí ako blesk z jasného neba.
Autorka to pořádně rozjíždí, svět Mycelia mě pohlcuje stále více a více. Už dlouho se mi nestalo, abych si u knihy řekl, že až dokončím sérii, musím ji začít zase znovu, abych si poskládal úplně všechny dílky skládačky, které mi v prvních knihách nemohly být jasné.
V první polovině se toho vlastně tak moc zase nestane, takže mají postavy dost prostoru se začít spolu bavit a některé věci si vyjasňovat. Lucas se chová v tomto díle stále hůře, to však více než kompenzují ženské postavy, které dostávají více prostoru než dříve. Nejzábavnější mi rozhodně přijdou další veletoče Fiony, prostě sledovat její trampoty, to je k neuvěření.
V druhé půlce se to potom rozjede a musím poslouchat další a další kapitoly, nedá se to zastavit. A závěr, to je jeden velký cliffhanger. No nic, hurá na další díl.
Čtvrtý díl rozhodně nepostrádá akci a také čtenář může konečně ocenit, jak některé díly skládačky, které před něj autorka rozhodila, do sebe začínají zapadat. I vnitřní monology byly omezeny, za což jsem rád. Tato sága se mi začíná čím dál víc líbit, mystérium je opravdu dobře vymyšleno a není to o klasickém boji dobra se zlem - vše záleží na úhlu pohledu. Těším se a doufám, že v dalším díle se opět trochu víc dozvíme o pozadí tamního vesmíru a R-A prostoru.
(SPOILER) Tohle je tak dobře napsaná série. Sci-fi běžně nevyhledávám, ale tady jsem dala na recenze a bylo to nejlepší rozhodnutí. Čtvrtý díl znamená čtvrtou drogu z össenské pětice, která ovlivňuje život Lucase Hildebrandta i všech ostatních, kteří si Össeany pustili do blízkosti. Pasáž s össenskou mší za mrtvou loď včetně obětování cestujících je strhující. Jak dlouho Lucas, teď s fialovou krví a čím dál víc se proměňující pod vlivem össenských drog, ustojí svůj život neživot? Spočítá si, co se doopravdy děje? Bude Pinky svobodnou matkou výjimečné dcery? A kdo bude po velekněžce? Těším se na další díl.
Vo štvrtom diely Mycelium konečne odhadzuje svoju zápletkovú neurčitosť a nastavuje epickejšiu tvár. Incident s mŕtvou loďou mení skryté obavy hrdinov na skutočnosť, takže všetky konšpirácie sa vylúpnu z pozadia a nastupuje zmätok, nepokoje, rituálne vraždy a apokalyptické sekty. Lucas sa medzitým mení na niečo s fialovou krvou a všade vidí aury, ktoré mu dávajú zabrať. Pasáže ako pohreb lodi, vražedné besnenie veriacich sloňákov či fanatici privolávajúci hmyzáckych hviezdovládcov prikladaním pod psychotronický kotol boli strhujúce a nielen preto že sa konečne v sérii deje niečo radikálne, čo sa už nebude dať ututlať a vziať späť. Zaujímavé je že viac než Lucasov osud galaktického superhrdinu ma zaujíma ako dopadne Fiona, ktorá stále zúfalo túži niečomu veriť a po zápale pre emzácku vieru prechádza na opačnú stranu, ale opäť stráca úplne všetko, lebo had Lucas mal pravdu. Plus, dozvedáme sa aj niečo o minulosti kúzelníka s fomalhivy, takže tentoraz je to naozaj našliapané obsahom. Otázkou teda je, či sme práve minuli vrchol série a bude to klesať, alebo sa zbytok dokáže udržať v tomto duchu? Za mňa tentoraz plný počet.
Další super díl. Konečně se začíná zlepšovat dosud strašně otravná Pinky a já jí snad začnu mít ráda. Asi bych byla schopná tuhle sérii, vzhledem k tomu, že poslouchám jako audio sjet bez odpočinku u jiné knížky, ale dochází mi díly, takže budu dávkovat postupně. Ale určitě si ještě občas zopakuju celé. Povedená série.
UF! Konec byl masakr teda. Tenhle díl byl nabitý. Trochu se mi přerovnaly postoje k jednotlivým postavám. Pinky je hustá, Fiona je kráva nebeská, Stafford je krysa (ale to byl asi furt), Aš-Ašád se mi začíná líbit no a Lucas? I když je to cynik a sobec nejde ho nemít rád a nefandit mu, aby našel to, co hledá i když neví co to je a nemá ponětí, co to způsobí. Tam ve Vesmíru už to začalo!
Štvrtý diel je zatiaľ najlepším, pretože autorka tu dala konkrétny problém, okolo ktorého sa točí dej. Je tu výborná politika medzi dvoma rasami a čo urobiť s mŕtvou loďou. Oveľa viac vyznejú následky toho, že si pozemšťania pustili cudziu rasu moc blízko k sebe. Uvidíme ako na tom budú ďalšie knihy a či autorka pohne viac s príbehom. Zatiaľ sme "len" v polovičke.
Zvláštní věc: do Mycelia jsem nahlédl po asi dvouleté pauze, jelikož jsem byl z těch všech tajností, spiknutí a plánů v plánech trochu přejedený. Znovu jsem nasedl poměrně elegantně, prakticky vše jsem si díky drobným poznámkám v textu znovu vybavil, a bavil jsem se. Skutečně jsem si to opět užil, třebaže prvnímu dílu, který mě svou tajuplností zcela uchvátil, se to již nepřiblíží...
Po čtvrtém dílu jsem sáhl po 6 leté mezeře a kupodivu jsem se v příběhu rychle zorientoval. No... Nadšení se nekoná, tentokrát se už pár zásadních věcí stalo, ale děj stále nemá spád, jako bychom stále na něco čekali. A když koukám, že z plánovaných 5 dílů je najednou 6+, tak se trochu bojím, že se nikdy nedočkáme...
Čtvrtá část se oproti předchozím dílům rozběhla daleko rychleji hned od začátku, má spád, vše se propojuje, jednotlivé postavy zrají, mění se a přerod je někdy nejen fyzický (Lucas), ale i mentální nebo morální (Fiona, Pinky, Stafford, Byrd, Kamëlë). A v zásadě jsou na tom všechny postavy dost bídně.
Autorka nám sice osvětlila pár věcí, ale pořád jich je většina nejasná. Vést tak dlouho příběh tak komplexní a propracovaný tak nepředvídatelně je obdivuhodné. A tak dál není jasné co se to vlastně stalo mezi Lucasem a Loděmi, jaké jsou plány a pohnutky Aš~šáda, co odhalila Julie Lothová, zda nějak ovlivní Lucase dopis od Fiony, kde je Akkütlixův klíč, co se stalo s posádkou a duchem mrtvého gleewarina na Zelené lastuře…
A velmi silná myšlenka tohoto dílu:
Příběh sice z 26. století, ale jako šitý na míru pro multi-kulti nadšence z doby dnešní - “co z nás zbyde po přehnaném podvolování se cizí kultuře”?
Nemůžu si pomoct, ale jako kdyby chování značné části postav přestávalo dávat smysl. Dřív, to zapeklité, zamotané uvažování bylo fajn, ale teď mi přijde, jestli se sami nezamotali, jak se děj kupí a houstne. A ani jsem se tolik nenasmála. Možná prostě jen nebyla ta správná nálada, ale jako kdyby tomu prostě něco od předešlých dílů chybělo.
Jedinou chybou této knížky (pokud je to vůbec chyba), je nutnost pokračovat i dalším dílem. Skončilo to v nejnapínavějším.
Myceliální vlákna jsou záludná... nechtějí mě pustit. Ve čtvrtém dílu gradují některé události, děj nabírá tempo a je tu i dost zásadní konflikt. Fanatismus a církevní fanatismus je skvěle vystižen, v některých místech jsem bezmocí a vztekem svíral chodidla v pěst, paralela je jasná.
Přesto jsme se dočkali znovu popisů charakterů, Lucas je výjimečný hrdina a co prožívá, nezažije nikdo jiný a je dopodrobna popisováno. Pinky překvapivě také vylaďuje formu, sice jen maličko, ale na můj vkus příjemným směrem.
Citace: "Poprvé ji napadlo, že její schopnost neurážet se kvůli jakýmkoli maličkostem je pro život vlastně docela praktická."
Nové postavy, nové zvraty, skvělý styl psaní. Taky se v dalším díle asi posuneme dál do vesmíru, už se nemůžu dočkat, jak se to vyvrbí, tedy, ehm, spíš vyhoubí?
Asi jsem v komentářích u předchozích dílů ještě nezmínil, jak se mi líbí promakaný "budoucí" svět a nově vymyšlené termíny - netlog, zákon o informacích, protonace, gleewarinové...
Doporučuji!
Zitra musim bezet pro 5. Cast do knihovny. Bojim se, aby se pribeh jeste vice nezamotal a zacal se poradne rozuzlovavat.... A snad se nektere postavy dovyvinou/dospeji...dil je akcni, porad se neco deje, ale porad s napětí cekam na vic a vic odpovedi, ktere uplne neprichazi. Kazdopadne hodnotil lepe jak predchozi dva dily.
Tento díl má podle mého názoru zatím nejlepší vstupní zápletku, ale zároveň mi přijde nejvíce užvaněný a roztahaný. Zmiňovaná negativa jsou však bohatě vykompenzované hutnou atmosférou a hojným množstím krvavých obětí. Třikrát sláva Akkutlixovi. Kde je další díl?
Ruku na srdce, české autory až na pár vyjímek trochu ignoruji, ale pí.Kadlečková to je prostě jiná liga. ALE má to jeden háček....
....A to ten, že jsem knihu musel poslouchat jako mluvené slovo, protože jsem ji parkrát zkoušel číst a díky těm dlouhým názvům apod jsem to vzdal.
Naštěstí se mi do rukou dostala v podobě mluveného slova a díky tomu jsem odhalil krásu této série! Tohle je podle mě klenot v naší literatuře, který je bohužel poměrně neznámý!
Všem doporučuji!
Štítky knihy
vesmír mimotělní zážitky mimozemské civilizace náboženský fanatismus Země (planeta) mimozemšťané psychotronika, parapsychologie kosmické lodě lety do vesmíru argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
| 2013 |  Jantarové oči |
| 2016 | Hlasy a hvězdy |
| 2013 | Led pod kůží |
| 2014 | Pád do temnot |
| 2014 | Vidění |
Perfektní, jako předchozí díly. Celá série umí perfektně přecházet z velice zábavných celovesmírných záležitostí na neméně zábavné všední témata, jako je rande, výběr jména pro dítě, rozhovor s dávným přítelem o výchově dětí. To dělá celou sérii ještě více čtivou. To, že se děj na chvíli zastaví, nepádí. A v další kapitole se následně opět intrikaří, řeší emzácká politika apod. Perfektní.
Rovněž čtu jednu za druhou a hned zítra začnu 5. díl.