Vrstva ticha
Vilma Kadlečková
Touha ovládnout psychotroniku přivedla Lucase k Aš~šádovi. Složil slib, stal se jeho učedníkem, a tím se naprosto vydal do jeho rukou. Emocím, které od začátku byly mezi nimi dvěma, už se nedá uniknout. Jenže Lucase zároveň přitahuje most v mlhách: össenská cesta larhdökawöarů, po které kráčí celý svůj život a která ho vede úplně jinam, než kde se nachází racionální a logický systém fomalhiwské psychotroniky. Tam už Aš~šádova moc nesahá. Tam je temnota, astrální bytosti a Lodě. V druhotných myceliálních strukturách Odrodilé se probouzí život, kterého se Církev tak děsí. Pro Lucase je to výzva. A zároveň tajemství. Tady je jeho minulost.... celý text
Přidat komentář
Skvělá. Strhující. Fenomenální. Prostě tahle kniha se mi líbila. Konečně zase spolu Lucas a Aš-šád mluví, bavila mě jejich příběhová linka učitele a žáka. Postupně pronikáme do tajů fungování psychotroniky a astrálního světa, a to ne jen během lekce praktikujícího odborníka, ale i při vědeckých pokusech Daniela Byrda a jeho lidí. Dost velký prostor dostává i Aöhrlëmëgerl, který přilétá do sluneční soustavy a pošťouchává dál ostatní figurky ve své partii.
Kniha mi přišla akčnější, hodně se toho děje, dojde k několika psychotronickým soubojům a závěrečnou čtvrtinu jsem nemohl přestat.
Jo a Paüsuë úplně zmizí z centra dění, což mě taky potěšilo, vůbec mi nechyběla.
Jediný mínus, který bych knize vytknul, je strašně nepřirozený, až na sílu do příběhu vtlačený konflikt Aš-šáda a lodí, vůbec mi to do ostatního dění nesedělo.
Tak já nevím, nějak ta série ztratila glanc :-(.
Připadá mi, že se v tomhle díle nic mic nedělo, jen Lucas se celou dobu nenávidí s Aššádem.
Šestý díl se soustředí hlavně na Lucase a Aššáda a je fajn, že se zde dočkáme vysvětlení předchozích záhad z Lucasovy a částečně Aššádovi historie. A nejenom to, celé univerzum prohlédne a najednou vidíme, jak to má autorka pěkně vymyšlené a jak jí to všechno do sebe pěkně zapadá. To je, řekl bych na tolik předchozího textu, celkem úspěch. Samozřejmě, jako opět, šlo by to zkrátit. Na druhou stranu akce je tam hodně a čtenář se rozhodně nenudí. Mimo tento hlavní proud skoro až žasnu, jak se autorce podařilo zajímavým a vlastně logickým způsobem vymyslet zákonitosti a mechaniku psychotroniky. Také jak utvořila tento sci-fi vesmír, který funguje na principu psychotronických sil, drog, náboženství... Je to prostě bizarní a přesto skvěle fungující mix.
Mám pocit, že úroveň čtenářského popisu stále klesá, a to z důvodů, že děj je čím dále méně srozumitelnější. Mnoho össenských výrazů zhoršuje srozumitelnost textu i po přečtení předchozích dílů. Možná by bylo vhodné někde v knize udělat slovník alespoň těch nejpoužívanějších.
Popis psychotroniky mi připadal jak vytržený z Haryho Pottera kdy na sebe protivníci vrhají spousty energie a bariér odnikud.
A tím se dostáváme k, řekl bych bitevním scénám, které jsou dopodrobna popsané tak, že víte kam která židle letěla, ale když je přeskočíte a zjistíte jak bitva dopadla, nijak se nezmění celkové vyznění, jenom to není tak únavné čtení.
Proto ubírám hvězdičku, ale pokud se dostanu k dalším částem tohoto díla, tak si je přečtu a budu doufat, že se děj dostane k nějakému rozuzlení.
Takových 40 % knihy jsem zažíval kvalitní čtenářský zážitek. Oproti předchozímu dílu cítím zlepšení, ale i tak mi to přišlo zbytečně roztáhnuté. Kdyby se celá serie vešla do 3, 4 dílů, tak by to byla jinačí jízda.
Při druhém čtení snad ještě kvalitnější zážitek než při prvním.
Jak je to možný... :).
Chytrá myšlenka mistra a učedníka, ač archetypální, funguje na jedničku. Rychle se to čte, snadno, samo, je to záživné, plné akce. Bohužel aby se zopakoval zázrak z jedničky, chybí moment překvapení a také už je tu tolik složitostí a postav, že to prostě.. překáží. Jinak super dupnutí na pedál před cílovou rovinkou.
Stejně tak jako je mycelium shluk vzájemně propletených vláken, tak i toto pokračování je propletenec složitých vazeb a vztahů, kde není žádný prvoplánový klaďas, popisovaný svět je neuvěřitelně komplexní, tajemný, děsivý a naprosto nepodobný čemukoliv jinému. Když jsem po odmlce zjistila, že Onehotbook namluvil další díly této epické myceliální ságy, nemohla jsem odolat. Vzhledem k tolika postavám a specifickým názvům byl návrat k příběhu trochu náročnější, ale nastudování je prvotřídní, postavy mají "svůj" hlas a já jsem byla brzy zpět v obraze.
Pokud bych autorce měla něco málo vyčítat, tak by to byla určitá rozvláčnost, ale není to vlastně výčitka - její popisnost je vyvažována nesmírnou imaginací. Zase to bylo skvělé!
"Mezi světlem a tmou, se dá přejít ve vteřině; v každém vzletu vzhůru, je přítomen i pád."
No áno, 600 strán hrubá vrstva ticha dá zabrať, hlavne ak je polovica všetkého textu podrobná analýza každej jednej myšlienky ktorá postavám bleskne hlavou. Kadlečková svoju ságu začína preťahovať až je to ako sledovať majstrovstvá v šachu pričom hráči sú pod sedatívami. Toľko asi ku kritike, lebo inak si ide Mycelium svojou cestou a tempom tak ako vždy a ja nie som sklamaný. Treba ale povedať že ako muža ma viac než zásadné odhalenia Lucasovej minulosti či jeho podivný výcvik založený väčšinou na tom že mu Aš-Šád neustále dohovára a Lucas si ho na oplátku iba dobiera zaujala absurdná scéna kde nejaký profesor vo vesmíre bojuje s nadržanou zhmotnenou erotickou predstavou, čo bol pre mňa paradoxný vrchol knihy. Oproti siahodlhým psychologicko-filozofickým rozborom postáv a situácii to bola taká groteskne-kontrastná iskrička. Ale votrelecké finále súboja psychotronikov so zombíkmi a zvlčenou dušou zo spodného priestoru to rozpumpovalo. Hviezdovládci v roztodivných podobách sa blížia, velekňažka sa preháňa po chráme na korčuliach, Fiona zarába keš a Kamila asi neexistuje. Trochu ťažké hodnotenie, takže ostávam na neutrálnych troch. Nesklamalo, neohromilo.
Po delší odmlce jsem zjistila, že je načteno pokračování. Návrat k příběhu mi dal trošku zabrat, ale hlasy a dikce jednotlivých aktérů (čtenářů) mi moc pomohly. Je to teda super a klobouk dolů, před autorkou. Tak komplexní a fantastický svět je neuvěřitelný zajímavý a moc díky za něj. Tady Jaroslav Plesl naprosto válí a Obluda v závěru mě dostala do kolen :-) Moc se těším na sedmičku a snad nám zatím Onehotbook připraví poslední díl :-)
Jako vždy je audiokniha skvěle namluvená. Oceňuji, jak má každá z postav "svůj" hlas. Avšak celkově se v knize moc nestalo a velké finále na konci to už nezachrání. Popis, popis, popis, pořád opakování toho samého, spousta vět stáčejících se kolem jediného slova jako nekonečný oceán zoufalství a zmaru. Autorčin styl je jedinečný a úchvatný, ale čím delší jsou jednotlivé díly, tím té jedinečnosti a úchvatnosti začíná být nadbytek. Tolik, až se děj sám ztrácí v mračnu prachu. Přitom je to tak skvělý a komplexní svět! Tak snad to byl jen úvod do skutečného velkého finále.
Lze hodnotit pouze všech osm dílů najednou, neboť se jedná o jeden příběh rozdělený do 8 knih jen kvůli tlouštce.
Rozhodně zajímavý svět, jeho fungování, principy, prokreslené postavy atp. Ale tato všechna pozitiva jsou na úkor děje, kterého je relativně málo. A přitom když už se nějaký objeví, tak bývá napínaví a čtivý. Ale v těch osmi svazcích je děje poměrně málo. Spíše se řeší stále dokola pohledy různých postav na tutéž věc a o knížku dále znovu dokola a dokola. Kdyby se redundance vyhodili a celé se to smrsklo třeba na trilogii, mohlo se jednat o vynikající fantasy. Takto je to spíše trénování vůle čtenáře, jestli vydrží až do konce.
Rodokapsový, lehce cynický styl. Čtivé a zábavné. Netřeba hledat hlubší smysl. Jsem zvědavý, jak to nakonec dopadne.
V celé sérii jsou zatím víra i náboženství prezentovány tak, jak by vypadat neměly.
Pravda, zprvu se v tomhle díle nic neděje. Jen popisy výuky a málo tajemství. Jenže konec, konec je fenomenální masakrózní psychotronická smršť, kdy Lucas všechno pochopí a všechno co sebe zacvakne. Paní Kadlečková na posledních stránkách dokazuje, že je Mistr slova a já hltala všechnu tu popisovanou fantasmagorii, psychologii a emoční tornádo.
Pátý díl houbičkového koktejlu mystiky, (která nabírá čím dál pragmatičtější pozadí), supermanské psychotroniky, sci-fi a mezi/planetárních mocenských intrik. Tentokrát v hlavní roli psychotronický výcvik a odhalování minulosti, postavy minulých dílů odsunuty více či méně jako křoví pro Lusovy vzrůstající schopnosti a výjimečnost...až do tradičně dramatického finále. Osobně bych se obešla bez těch zombie a autogenů, přišly mi už trochu jako implantát ze zcela jiného žánru, než přece jen sofistikovanější hvězdné války psychotronických es, sice o nic reálnějších, ale tak nějak lépe ladících s duchem Mycelia.
Série se rozrůstá (zatím) na sedm dílů, pátý na mne působil jako nejméně "posunující", ale stále držící úroveň i atmosféru. Jen ty pauzy...po roce člověk docela zapomene
Tak. Konec. Dál už to asi nedám :D Sestupná tendence ve čtivosti jednotlivých dílů se bohužel nadále projevuje. Natahovaný je to jak sopel, z Lukase je nadčlověk, no agónie. Čtu to už jen ze setrvačnosti, abych si mohla udělat čárku. Je mi absolutně šumák, co se tam ještě semele, hlavně, ať už to skončí.
Je mi líto, ale nejspíš zatím úplně nejslabší, čekal bych, že nám po takové době autorka naservíruje něco extra zajímavého a ona je to příšerná nuda. Musím se nutit do čtení a to se mi u minulých dílů nestávalo ani omylem. Sáhodlouhé rozhovory o ničem, větší sevřenost by tomu prospěla jako sůl. Když jsem končil předchozí díl, strašně jsem se těšil na další a teď? Teď o něj už vlastně ani nestojím.
Nevím, čím Vilma Kadlečková ještě pořád uchvacuje. Vrstva ticha je podle mě nudné lepidlo. Pořádný děj 600stránkové knihy najdete až na posledních cca 100 stránkách, zbytek jsou sáhodlouhé vysvětlivky minulosti nebo mnohastránkový popis toho, co se právě hlavní hrdina naučil, kdo koho sleduje, co se kdo právě dozvěděl sám o sobě nebo co se mu zdálo atd. A ještě to není (jak se dalo čekat) uzavřené. Kde že jsou autorčina slova, že šestý díl bude poslední, "i kdyby měla všechny pozabíjet?". Vím, každý jsme jiný a každému se líbí něco jiného. Já dávám přednost akci. Takže až se nějak prokoušu posledními dvěma díly osmidílné břečky (z původně plánované 5dílné ságy Mycelium), přestane pro mě Vilma Kadlečková úplně existovat. A to jsem byla tolik nadšená z prvních dvou dílů...
Neuvěřitelné jak autorka dokáže držet laťku tak vysoko. Už teď se tato sága stala mou srdeční záležitostí.
Štítky knihy
apokalypsa psychotronika, parapsychologie chiliasmus kosmické lodě české sci-fi argenitový vesmír (fiktivní vesmír)
Autorovy další knížky
2013 | Jantarové oči |
2016 | Hlasy a hvězdy |
2013 | Led pod kůží |
2014 | Pád do temnot |
2014 | Vidění |
Trvalo mi takmer 10 rokov dostať sa sem, to prekoná už len GoT, ktorého sa asi nedožijem. Myšlienka abstraktnej sily plniacej priania sa už objavila v Solarise, ale páči sa mi, ako to autorka uchopila v tomto ekosystéme. Konečne začali dávať zmysel všetky tie nekonečné omáčky z predchádzajúcich dielov. Tak poďme pozrieť, ako to skončí...