Mys Dobré naděje

21.12.2021

Výborný soubor, který jsem měl číst asi jako kluk, ale čtu ho až jako otec od rodiny. Jsem potěšený, že mě to stále baví (podobné příběhy jsem úplně hltal). Ke každému příběhu navíc pěkné ilustrace různých autorů. Dobrá redakční práce (žádné chyby či překlepy, medailonky na konci, vysvětlivky pod čarou).
Několik vět k povídkám: Maye jsem měl vždy radši v Orientu než na Divokém západě, Kutb má atmosféru. Conrad úžasně a plasticky popisuje zmítající se loď během bouře, včetně chování posádky. U Tolstého zase úplně vnímáte tu zimu a noční bloudění zasněženým krajem. Kipling jaksi vystihl takový to indický styl psaní a myšlení. Líbil se mi i Harte, Verne a Italiaander. London nezklamal. Příjemně mne překvapil krajan Postl (Sealfield) s popisem jihoamerického osvobozeneckého boje. Mírné zklamání přinesl Gerstäcker - nějak jsem neuvěřil té vesnici s Indiány okopávajícími políčka a žijícími „po evropsku”.

28.04.2020

Verne ma nesklamal, prekvapivo má pre mňa čaro aj po toľkých rokoch. Vďaka Londonovi som sa vydala hľadať zlato. S Karlom Mayom som sa presunula do Káhiry a ešte ďalej. Gerstäckerova poviedka je v podstate dobrodružné ťaženie proti alkoholu a alkoholizmu, Harte zas napísal netradičný Vianočný príbeh. Dumas spracoval tému Robina Hooda a dokonale navodil atmosféru anglického stredoveku a Italiaanderov príbeh bol o mravcoch, slonovi a dospievajúcom chlapcovi. Najviac sa mi páčila poviedka Tajfún od Josepha Conrada. To bolo búrlivé more emócií. Doslova. K záveru sa čitateľ presunie spolu s Tolstojom do Ruska a to Rusko je na poviedke poznať. Úplný záver tvorí Kiplingova poviedka Zázrak Purána Bhagata. Bol to celkom šok z ničoho nič skočiť z Ruska do Indie. V Rusku mi hrozila smrť zamrznutím a v Indii sa na mňa valila láva zo sopky.
Tak ako si dnešné deti predstavujú, že idú do Rokfortu, alebo že si vychovajú vlastného draka, ja som dostala znovu príležitosť predstavovať si, že som námorník a objavujem svet. Že som dobrodruh a riešim tajomstvá Ďalekého východu. Alebo že som Biela tvár, ktorá sa snaží spolunažívať s Indiánmi.
Veď v konečnom dôsledku sme všetci len ľudia.

10.04.2020

Verne, Conrad a London to je nestárnoucí klasika, ty jsou za plný počet. Ostatní povídky už mě tolik nebavily.

"Kapitán MacWhirr plul po oceánech tak, jak někteří lidé přeplouvají svá léta, až nakonec spočinou klidně v hrobě, nevědouce až doposledka nic o životě, aniž spatřili, co zrady, násilí a hrůzy v něm může být obsaženo. Na moři i na zemi jsou lidé takhle šťastní - nebo tak opovrženi osudem či mořem."

16.02.2019

Taky dávám plný počet bodů a doporučuji!

13.08.2017

Už jenom za Vernovu první dobrodružnou povídku Zajatci polárního moře dávám plný počet!

22.02.2017

Zajímavé příběhy od skvělých autorů ....