Myšlenky císaře Marka Aurelia
Marcus Aurelius
Ucelený překlad Emanuela Peroutky nazvaný Myšlenky císaře Marka Aurelia (1908) F. X. Šalda v Novině jako počin velice pochválil a připomněl také, že kdo chce stoickou filozofii poznat soustavněji, musí sáhnout před Markem Aureliem k Epiktetovi. Stoicismus byl pro Šaldu „jednou z nejkrásnějších a nejhrdějších póz, jaké mohl zaujmout člověk k životu a osudu.“ Pózu vnímal jako estetický pojem a antický člověk byl pro něj „estetik celým svým založením, estetik tělem i duší.“ Protože tento antický člověk žil téměř neustále na veřejnosti, měl také smysl pro hlavní estetický a umělecký zřetel a tím byl ohled na celek. „Býti krásnou částí krásného celku, spolupracovati na krásném celku, spoluvytvářeti jej - takové jest cítění, taková jest touha antického člověka.“ ... celý text
Přidat komentář
Zopár teológov hovorí, že božský cisár Aurelius nebol cnostný, že to bol zarytý stoik, ktorý sa neuspokojil iba s tým, že rozkazoval ľuďom, chcel tiež, aby si ho vážili, že sám sebe pripisoval dobro, ktoré konal pre ľudstvo, že celý život bol spravodlivý, pracovitý, dobromyseľný len z márnomyseľnosti, a že svojou cnosťou iba klamal ľudí, na to zhíknem: Pane Bože, daj nám často takých ničomníkov! (Voltaire)
Autorovy další knížky
1999 | Hovory k sobě |
1973 | O vlastním osudu |
1908 | Myšlenky císaře Marka Aurelia |
2020 | Po Athénách: Výbor z Attických nocí a z listů Marku Frontonovi |
To jsou „Hovory k sobě” jen jiné vydání a pod jiným názvem nebo je tato kniha o něčem jiném?