Myšlenky vraha
Romy Hausmann
Celých čtrnáct let jsou unášeny dívky ve věku šesti až deseti let. K jejich mrtvolám ukazují cestu červené stuhy přivázané na stromech. Policie se pachateli dlouhou dobu nemůže dostat na stopu. Nakonec jednoho večera zatkne Waltra Lesniaka, mezinárodně proslulého profesora filozofie a antropologie. Je obviněn z deseti vražd nevinných dětí a bulvární média mu dají přezdívku „Profesor smrt“. Jeho dcera Ann je přesvědčená o otcově nevině a rozhodne se ji prokázat. Vydává se na pouť do nejtemnějších zákoutí lidské duše…... celý text
Přidat komentář
(SPOILER)
Tak jo, čekala jsem od knihy něco jiného a byla zklamaná. Bohužel.
Zase jeden z thrillerů, kde je všechno to napětí a strach na sílu a takové až prvoplánové. Plot twisty za každou cenu...
Ne, nebavilo mě to.
Celý je to takový random psycho, člověk pořád nedočkavě čeká na nějaký to skutečný pátrání, ale to se nedostavuje. Místo toho se pořád motáme v pocitech, vzpomínkách, halucinacích... Má to být asi děsivý, ale ono to bylo jen otravný.
Ke všemu je hlavní hrdinka psychicky labilní hysterka, která se celou knihu chová na přesdržku. Permanentně hysterčí a ke všemu je vlezlá, což mě taky iritovalo.
SPOILER
Zajímalo mě, jak se rozvine vztah mezi Ann a Jakobem, kterýho jsem si dost oblíbila. Z nějakýho důvodu autorka považovala za lepší spárovat Ann se Zoe, o které se v průběhu knihy sice mluví, ale sama do děje nijak nezasáhne. Tohle mě taky zklamalo. Jako vážně, proč? Nedává to ani smysl.
KONEC SPOILERU
Jsem ráda, že mám knihu za sebou. Styl autorky je vcelku přijatelný, proto dávám tři hvězdy. Bohužel děj dobrý není a hlavní postava také ne.
Od autorky jsem četla dvě předchozí knihy. Milé dítě mě nadchlo , ale Marta spí už ne. Bohužel ani tato kniha není nic, co by mi vyrazilo dech. Zajímavé téma , ale poněkud příliš rozvláčné zpracování. Místy jsem se do čtení musela nutit.
za mě nic moc,kniha Milé dítě byla skvělá, měla děj, tohle je pokus o něco... taková slátanina
Tak za mě tedy ne, nedokázala jsem se do knihy začíst. V podstatě jsem tak nějak přeskákala na konec, abych zjistila, jak to vlastně bylo.