Mystéria křesťanská aneb o kosmogonickém tajemství Velikonoc
Zdeněk Neubauer
Pronikavý rozbor velikonočních obřadů zaměřený na zasvěcení do tajemství Vzkříšení jakožto spásy světa jeho znovu stvořením: „Spása duše souvisí s nápravou, přerodem lidské „přirozenosti“. Uvidíme, že o „přírodu“ a „přirozenost“ v těchto obřadech jde především. V mysteriiní zkušenosti splývá přirozenost duše s přirozeností veškerenstva a spása vlastní se spásou světa. Obé se setkává v 'srdci přirozenosti', které – tak jako Noemova Archa či Archa Úmluvy – zachraňuje, uchovává a chrání kosmický řád stvoření, zatímco svět sám dochází své obnovy skrze tajemný průchod nestvořen, otevřený Kristovým Zmrtvýchvstáním. Událostí Vzkříšení povstává svět ze svého nebytí – tak jako fénix z vlastního popele.“... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
2005 | Skrytá pravda Země |
2003 | Slabikář hermetické symboliky a čítanka tarotu |
2007 | O počátku, cestě a znamení časů |
2002 | Biomoc |
1992 | Na vlnách změn |
Moje první setkání s neuvěřitelným Zdeňkem Neubauerem a hned taková řacha! Asi bych normálně napsal, že jsem tuto knihu smlsnul za jeden den, ale myslím, že by to nebylo, vůči tomuto dílku, důstojné.
Je to úctyhodné pojetí Velikonočního tajemství, které mi, díky Neubauerovu výkladu, poodhalilo roušku (jak milé v těchto dnech) svého hlubokomyslného základu.
Update 1. 4. 2021 (Zelený čtvrtek) Když jsem tuto knihu četl poprvé, loni v létě, slíbil jsem si, že si ji znovu přečtu před Velikonocemi, což se mi povedlo a jsem za to náramně rád, neboť to Velkým nocem dává zcela jiný, a zrovna v této době, podstatný rozměr.
Řekl bych, že se pravidelné čtení této knihy o Svatém týdnu stane mou tradicí.
Update 13. 4. 2022 (Škaredá středa) Ani letos jsem nemohl odolat, znovu objevil skryté, znovu se podíval na Velikonoce z poněkud jiné perspektivy. Jo tradice, je tradice.
Letos i s citátem:
Obecné uznání vede k společnému vyznání - confessio, tj. vydávání svědectví o tom, co jsme spatřili. Společný způsob vyslovování, tedy artikulace - členení si vyžádá shodu na vyslovení společných "článků víry" (articuli fidei).
A tak, zatímco u Descarta je zakoušena povaha světa očištěného od "vosku", tj. zbaveného společné minulosti a obecné zkušenosti, paschální mystéria se soustředí na "vosk", tj. na to, co přijímá, obsahuje, nese a udržuje společenství světa jako "kolektivního nevědomí" společné kosmogonické minulosti a živí její světlo. Tak paškální vosk ztělesňuje duši společného světa. (str. 37)