Mystérie / Pan
Knut Hamsun (p)
Dva romány, přestavující základní díla vůdčí osobnosti norského novoromantismu. V prvním (Mystérie, 1892) se hrdina, člověk nevypočitetelný, pudový a přecitlivělý, stává mluvčím autorových názorů na umění a literaturu. Ve druhém (Pan, 1894), podobajícím se básni v próze, je oslavována příroda a láska.
Přidat komentář
Citáty, které mne oslovily:
O štedrých lidech se mluví s obdivem, ale jak řečeno, já jsem zřejmě jiný než ostatní a štědré lidi neobdivuji. Vůbec ne! Kdo by k čertu raději nedával, než bral? Dovolte mi otázku: myslíte, že existuje na zeměkouli člověk, který by raději nechtěl odpomáhat nouzi než nouzí trpět?
Upadl do záhadného stavu, skrz naskrz prodchnut psychickým blahem: každičký nerv v něm byl bdělý, vnímal hudbu ve své krvi, cítil se spřízněn s celou přírodou, se sluncem a s horami a se vším všudy, zdálo se mu, že ze stromů, keřů a travin všude kolem něho šumí pocit jeho vlastního já. Duše v něm vzrostla a rozezněla se naplno jako varhany. Ani na zlomek vteřiny si nepřestal uvědomovat, jak ta lahodná hudba doslova vzlíná a klouže v jeho krvi.
Mystérie - příběh podivína, kterému nikdo nerozumí a nevěří. Člověka plného vnitřních rozvratů, které nedokáže ovládat. Ač je to člověk laskavý a hodný, jeho dobré skutky bývají spíše potrestány a jelikož ho lidé nechápou, neberou ho vážně a odvracejí se od něj. Připomíná mi to dnešní "zkaženou" společnost, kde něco jedinečného, co by mělo být spíše k užitku, vede k zániku. Kniha se občas četla složitě, děj přebíhal z linie do linie a bylo složité se v ní orientovat. Přesto však, díky myšlence, dávám 4 hvězdy.
Štítky knihy
norská literaturaAutorovy další knížky
1959 | Hlad |
1970 | Matka země |
2000 | Mystérie |
1930 | Viktorie |
2002 | Po zarostlých stezkách |
Četl jsem toto vydání jen kvůli Panovi. (Mystérie jsem četl zvlášť.) Dávám 3 hvězdy jako průměr z obou, neb Pan mě zklamal: Je to takový nedotažený náčrtek klasického Hamsunova scénáře, v psychologii hlavního hrdiny, typického Hamsunova rozervance, nejde do hloubky a zůstává na povrchu, a celá řada milostných scén zůstává zcela v rovině nejploššího stereotypu. Prostě nuda.