Mysterium
Clive Barker
Will Rabjohns má všechno. Je hezký, slavný a vážený a je největším fotografem života v přírodě: jeho snímky jsou výrazem krásy a tragédie přírody v její největší syrovosti. Ale Will je pronásledovaným člověkem, hnaným, aby riskoval svůj život při provozování svého umění; je to honba, jež ho zavede do téměř smrtelného střetnutí s ledním medvědem. Osud se však s Willem dosud nevypořádal. V komatu si vzpomíná a znovu prožívá zárodečnou událost svého dětství: setkání s dávnými a děsivými silami, jež mu odhalily tajemství v srdci přírod. Rovněž znovu prožije své hořce sladké dospívání: ranou smrt svého bratra, mytická období léta v Anglii, přátele, jež miloval a ztratil... Když se probudí, ví, že se musí vrátit do svého domova v Yorkshiru, aby začal obnovený proces zotavení své duše a střetl se s jádrem temnoty v podstatě svého dětství. Přitom musí znovu rozdmýchat zanícenost a víru tohoto dětství, neboť se má pustit do boje nejen za svou vlastní osobu, ale za každého člověka na této planetě a za každé zvíře, jež na ní dýchá. Mysterium je román pro každého, kdo kdy měl tajemství a rodinu a milovat svět přírody... celý text
Přidat komentář
Vcelku typický Barkerův román, ve kterém se náš svět prolíná s jinými a jste-li dostatečně senzitivní, je plný podivna a magie. Hlavní hrdina, fotograf Will Rabjohns, patří k citlivým a nadaným jedincům, proto setkání s dvojicí neobyčejných cizinců ovlivní celý jeho život. Pasáž zvláštního střetnutí z Willova dětství je sice přelomovým a jistě zajímavým bodem, na mě však silněji zapůsobily počáteční scény, kdy fotograf čelí ledním medvědům a přemítá o jejich osudu. Úvah na téma vymírání živočišných druhů je v "Mystériu" víc, přesto jen dokreslují celkovou melancholickou atmosféru a neměly by obtěžovat ani ty čtenáře, co při libovolné zmínce o ekologii podrážděně skřípou zuby.
Větší problémy budou mít ti, kdo se nedokážou přenést přes homosexuální orientaci hlavní postavy a s tím souvisejícími erotickými vsuvkami. Barker byl ovšem při popisování těchto vztahů na své poměry umírněný, soustředil se spíše na duševní stránku gay komunity, tu tělesnou nepopisoval se stejným naturalismem jako heterosexuální hrátky.
"Mysterium" je nezvyklá kniha, jaksi mysticky-filozofická, atmosférická, rozhodně žádný dechberoucí horor. Co se mě týká, prvky magična a nadpřirozena byly výstřelem lehce mimo, Willův "všední" život působil čtivěji než putování dlouhověkého páru prapodivných psychopatů a jejich hledání. Po úvodní dějem nabité třetině román sklouzává do poněkud líného tempa a teprve v závěru zase trochu zrychlí. Pointu neservíruje na stříbrném podnose, vše je převážně o pocitech, o naší schopnosti vnímat svět kolem sebe a do jaké hloubky.
Zmínku zaslouží překlad: chyb a překlepů není mnoho, ale ne vždy mi seděl až příliš knižní styl (bydlil, myslil atp.). Občas jako by měl pan překladatel potíže pochopit autorovy myšlenky a srozumitelně je předat (určitě to byla náročná práce).
Barker se toho do knihy pokusil nacpat hodně najednou, některé složky příběhu mě neoslovily a stránky se chvílemi opravdu vlekly, tudíž zatnu břit svého hodnocení přesně mezi tři a čtyři hvězdy. 70%
Zdlouhavé, nudné, nezáživné. Tak 60% románu je jen vata. Tímhle románem jsem před lety s Barkerem skončil. Dosud jsem nečetl nic, co napsal po tomto svém románovém homosexuálním coming outu a rozhodně se k tomu nechystám. Dokud Barker ještě míchal své pojetí velmi temné fantasy s horrorem, tak to šlo, ale tohle není ani temná fantasy a horrorového tu je jen velmi málo. Barkerova fantasy mi prostě nesedí. Mysterium obzvláště, protože neobsahuje (až na pár vyjímek) prakticky nic, čím by zaujalo, navíc jsem v něm viděl až moc paralel (opisování?) s Barkerovým filmem Lord of Illusions.
Dokonalá kniha. Četla jsem ji před rokem a stále o ní přemýšlím: dokonale vykreslená krajina, poutavý děj... asi Barkerovo nejlepší dílo.
Autorovy další knížky
| 1994 |  První kniha krve |
| 1996 |  Hellraiser (dvě povídky) |
| 2004 | Abarat |
| 2001 | Knihy krve I-III |
| 1995 | Imagika I. |
Autor čtyř povídkových Knih krve, světového hororového bestselleru Hellraiser, ale i mysteriózních fantasy opusů Imagika či Utkaný svět nabízí v románu Mysterium halucinogenní výpravu do světa, v němž se pohybuje dvojjediný Nilan, hledající svého Boha. Přestože jeho cesta je plná násilí, neřesti, hříchu a vražd, Barker nechává tuto krvavou rovinu v pozadí a soustřeďuje svůj zájem na úplně jiné - magické, filozofické a v neposlední řadě i erotické - elementy. K probádání lidských hlubin si vybral fotografa Willa Rabjohnse, který rozhodně není archetypem zářného hrdiny, ale spíše postavou, vzpírající se běžnému zařazení. Už jen jeho homosexuální orientace a výjevy ze života sanfranciské gay komunity by mohla některým prudérním čtenářům způsobit vrásky na čele, přestože Barker je ve zpodobňování tohoto tématu vcelku umírněný a střízlivý. Dějová linie nikam nechvátá. Je jako mohutná řeka. Sem tam meandruje, vrací se, ale většinu času se její vodní masy líně valí vpřed za svým cílem. V závěru se objeví pár skalisek, úžlabin a grandiózní vodopád, kterým je završeno Barkerovo úsilí o nalezení podstaty světa, v němž žijeme. Mysterium není lehké čtení. Vyžaduje si čas, soustředění, toleranci a otevřenou mysl.