Mýty

23.07.2021

Během čtení jsem přemýšlela, jak knihu ohodnotím (což dělám vždy) a bylo to se mnou jak na houpačce. Ze začátku jsem jí chtěla skoro odhodit, protože to vypadalo spíš jak seznam bohů a co kdo dělá a bylo to hodně únavné a nečitelné. Pak se to trochu změnilo, že začaly i více příběhy a méně jména. Již dlouho jsem si chtěla něco přečíst o bájích a pověstech, ale právě z toho důvodu, že jsem se bála té spletitosti a komplikovanosti jsem dlouho váhala.
Doufala jsem, že tato kniha, s podtitulem .. kořeněné britským humorem mi to ulehčí. Jak jsem již napsala, ze začátku to tak nevypadala, ale nakonec to bylo dobré.
Humor jsem tam moc nezaregistrovala, to bude asi tím, že je britský.
Jsem ráda, že jsem se k ní konečně po letech dostala a doufám, že budu mít čas na další knihy na toto téma.

23.05.2021

Jak pestře je rozsáhlý autorův, jeho život, tak se dokonale soustředí na detaily v poslední době, na svou knižní tvorbu - řecké báje a pověsti.
Ucelený komplex, odkrývá tajemství.
Pohltí vás, fantazie minula, která ve své děsivosti dala návod jak to bylo s počátkem chaosu.
Nebeská báň a daleké a stálé hvězdy spolu s přírodními živly byly pro fantazii a strach inspiraci k bájemství.
Nadšení, že se už snad vyznám v těch Božích Bozích mě přeneslo přes zrůdnosti k poučení, že vše z tohoto vyprávění má svou jistou stopu i v dnešku.
Hvězdy, souhvězdí, minerály, prvky, rostlinstvo, medikamenty, psychika a láska, vše je darem pojmenovaným z tamních časů na počest řeckých božstev budoucím pokolením.
Citace:" Možná by se dal narcismus nejlépe definovat jako potřeba pohlížet na druhé jako na odrazové plochy, které nás uspokojují jedině tehdy, pokud se v nich odráží milující a obdivující obraz nás samotných. Když se podíváme do očí druhého, nechceme tam vidět, kým je on, ale jak v jeho očích vypadáme my sami. A může podle této definice vůbec někdo říct, že v sobě nikdy nepocítil ani špetku narcismu?"
Superpočin, paráda.

05.04.2021

Konečně kniha, která mi dala přesně to co jsem hledala. Je dobře rozepsaná a přehledná. Jediný problém je, že těch jmen zmiňovaných v celé knize, je prostě moc. Knihu jsem četla najednou, a akorát z toho mám bolest hlavy. Takže určitě fanouškům řecké mytologie, co si koupí tuto knihu doporučuji, aby si jí rozdělili na více části, do více dnů. Potom ji určitě víc oceníte.

31.01.2021

Skvěle převyprávěné řecké báje plné bohů, o kterých jsem neměla ani ponětí. Přitom je to srozumitelné, zajímavé a vtipné! Už se těším na Hrdiny.

30.12.2020

Já nemůžu, než souhlasit!
Pan Fry je úžasný komik a díky jeho humoru jsem si celé báje nebývale užila ;-)
Řečtí bohové prostě měli svoje slabosti a Fryův styl je výborně podtrhl...

Doporučuju všem a už se těším na Hrdiny a Tróju :D

29.11.2020

Povedal by som, že Fryove Mýty sú v určitom smere lepšie ako Zamarovského Bohovia a hrdinovia antických bájí a Grécky zázrak. Stephen ich neopísal len tak, ako sa odohrali (odohrali sa vôbec?), ale pridal k nim štipku príbehu. Prešiel od vzniku sveta cez veľkú vojnu medzi Titanmi a bohmi až po tie najznámejšie legendy. Pri ich prerozprávaní sa nám objasňujú mnohé pojmy, s ktorými sa dnes bežne stretávame ale ich pôvod nepoznáme. Tým, že mýtom pridal aj štipku humoru a mnoho epického deja vzniklo jedno veľmi podarené dielo, pri ktorého čítaní sa ponárame do čias dávno minulých, kde sa bohovia prechádzali po zemi medzí ľuďmi, žili medzi nimi, pomáhali im a trestali, milovali ich a nenávideli.

14.10.2020

Tohle je prostě pan komik a promítá se to také do jeho knihy. Pan Fry se toho nebojí a nebere si s nikým servítky. Bohové či titáni...
Nevím, co mě bavilo víc, zda samotný text, který je protkán haštěřivými a pomstichtivými bohy nebo autorovy poznámky pod čarou.
Knihu všem vřele doporučuju. Tohle nám pan Petiška prosím pěkně zatajil!! =)

Stephen Fry, britský populární komik uznávaný také pro svou vzdělanost a příjemný mluvený projev (namluvil například audioknihy Harryho Pottera), se rozhodl napsat knihu o svých oblíbených řeckých mýtech. A jak nám říká už obálka, nezapomněl je odlehčit humorem.

A nakonec z toho vyšla fakt vynikající publikace. Řečtí bohové (a polobohové a různé kreatury...) jsou oblíbené téma v popkultuře a napsalo se o nich stovky odborných knih; Mýty jsou něco mezi. V žádném případě se nemusíte bát nudy a zároveň se mnohé dozvíte - možná i více, než byste čekali. Jako lingvistu-amatéra mě například zaujalo, jak velké množství postav a jejich příběhů se reflektuje v dodnes používaných slovech. Autor se na rozdíl od mnohých autorů minulosti nevyhýbá zmínit i dodnes kontroverzní věci (především sadismus a incest) a zajímavé také je, že se vyhýbá interpretacím jednotlivých příběhů. Různé společné aspekty a témata jen naťukne, ale spíše se věnuje tomu, že prostě vypráví - a Fry je skvělý vypravěč!

Vynikající pohled mezi řecké mýty.


Osm nadržených bohů z deseti.

06.05.2020

Nikdy som sa netajila tým, že čo sa týka mytológií národov, najbližšie mám k tej našej slovanskej (akoby aj nie, však?) a ešte k severskej (samozrejmosť). Mýty od Stephena Frya sú pre mňa akýmsi prebudením. Prebudením zo sna, že o gréckej mytológii viem dostatok informácií. Omyl. Ani zďaleka som toho nevedela dosť. A tak som zoznámila s Úranom, Ío, Prometheom, Gaiou, Hefaistom, Kronom ... vďaka britskému humoru a vtipným poznámkam pod čiarou. Za mňa jednoznačne skvelé....

Ešte veľmi dlho nezabudnem na chudinku kravu Ío, stvorenie/počatie Afrodité či na Syzifov trest. A Midás bol tiež pekný darebák ... :)

29.04.2020

Kniha doslova našlapaná informacemi. Naivně jsem si myslela, že řeckou mytologii docela ovládám, ale Stephen Fry mě hodně rychle vyvedl z omylu, protože ona je ještě tak 5x složitější, než si umíme představit.

Každopádně mi úplně nesedl styl psaní, něco mi na něm vadilo. Ale ten jemný humor, který se místy mění na dost šťouravý se mi do vkusu trefil.

22.03.2020

V knížce najdeme nejrůznější příběhy z řecké mytologie, které jsou shrnuty do jakýchsi témat. Knížka se četla dobře a byla i vtipná, ale občas mi přišli některé příběhy hodně stručné až odfláknuté a říkala jsem si, proč je tam autor vlastně zařadil. Následně to ale vynahradily jine příběhy.

03.02.2020

Asi se budu vcelku vymykat dosti pozitivním hodnocením zde, ale mě osobně kniha moc neoslovila. Už od první kapitoly mě štval pokleslý jazyk a humor, kterým je kniha psaná. Nechci to přehánět nebo nějak hanit, někomu to asi sedí, ale tohle pro mě nebyl inteligentní britský humor. Přirovnávat bohy k emo-klukům a používat fráze jako když Tartarus říká \"On tu je pořád, kopíruje můj účes, řekni mu ať tam nečumí...\", je to podle mě hrozně banalizující a zjednodušuje to celé téma. Vztáhnu to na větu zezadu obalu \"Na řecké mytologii není vůbec nic učeného ani intelektuálního...\", no to je podle mě dost špatné pojetí, je sice super ji jaksi lidsky přepsat a vysvětlit, ale přišlo mi to až příliš primitivní a složitější čtenář si radši přečte něco vážnějšího, i kdyby to měla být wikipedie. Nicméně jasně, není to učebnice, nehledám nic odborného, ale zase ani nehledám nic psaného jazykem ulice, když už se bavíme o krásných bájích a mýtech... no asi nemá cenu v tomhle pokračovat, to bych tu byl dlouho, nese to s sebou ale jednu nevýhodu, když pak někdo chce řeckou mytologii skutečně ovládat, těžko mu k tomu dopomůže taková kniha, kde jsou bohové citováni jako parta mileniálů před bufetem. Méně kriticky myslící čtenář, třeba menší dítě, si pak dokonce může myslet, že tohle v nějakém historickém pramenu vážně zaznělo, že se tak třeba běžně mluvilo, ale tak to už je problém jejich porozumění humoru autora, kterého je tam někdy až moc.

Čeho je ještě moc, jsou poznámky pod čarou, které jsou sice někdy fajn, ale někdy jsou dost off topic a zbytečné, navíc jich je celkově asi 200 v celé knize, což je vážně hodně a jelikož jsem si za každým čísílkem v textu četl i tu poznámku, tak mi to docela narušovalo plynulost čtení, a když mě to takhle několikrát rozhodilo kvůli nějaké blbosti, jako třeba, že cheiros jsou ruce jako chiropraktik, no tak to jsem se trochu vztekal. Etymologie je super, ale nesmí jí být zase moc a musí být prospěšná tématu, jinak je to tam tak jako navíc.

Nicméně ať jenom nedštím síru, líbí se mi, že to je doopravdy podrobná bájná historie. V řecké mytologii se vyznám dobře a stejně mě některé věci překvapily, za což jsem byl rád. Kniha je konzistentní a drobné kapitoly, které jsou někdy i na půl stránky jsou sice dost krátké a příběh tak roztříštěnější, ale zase se dobře pauzuje během čtení, což je super na rychlost a plynulost a i čtení i v časové tísni. Moc hezká je i obálka a úprava. Autor to podle mě někdy přehání, ale jindy je humor dobrý, někdy doslova trefí hřebíček na hlavičku, ale někdy přestřelí úplně mimo, nu což, věc názoru. Opravdu hezké jsou odkazy na jinou literaturu - Shakespear apod., ale také to musí být k tématu. Obdiv Fryovi patří za čerpaní z mnoha zdrojů, o to víc mě ale štve, že pro něj mytologie není \"intelektuální věcí\" a dělá ji až tak příliš jednoduše. Fakt super je mapa na deskách knihy. ;)

Neubráním se srovnání Mýtů a Severské mytologie od Neila Gaimana... jak už jsem psal výše, Mýty mě vůbec neoslovily a ona i Severská mytologie byla sice hodně okleštěná, zkrácená, někdy také zjednodušovaná, ale rozhodně byla daleko víc na úrovni. Gaiman není zván mistrem vyprávění jen tak pro nic za nic a vzal Severskou mytologii s velkou grácií a úctou, což mi u Freye chybí (a rozhodně to není, jak sám píše, britským humorem, ten já mám náhodou rád). Škoda, myslím, že i čtenáři, kteří píší, že se jim jazyk Mýtů líbí, by snesli i něco intelektuálnějšího.

28.06.2019

Pro mě objev roku. Vyprávěno s lehkostí, vtipem, doplněno poznámkami vysvětlujícími, etymologickými (kde se vzalo slovo sykofant - s. 302), literárními (Héró a Leandros u Marlowa, Shakespeara, lorda Byrona), vtipnými autorskými komentáři ("Může se zdát, že je to pro smrtelníka veliká čest, když ho bohové přizvou jako soudce ke svým sporům, ale jak ukazuje tento příběh (Teiresiás) i osud trójského prince Parida,může se tahle čest smrtelníkům šeredně vymstít.", s. 321). Některé z mýtů, které jsem dříve lehkovážně přecházela bez hlubšího zamyšlení, ve Fryově podání najednou pro mě získávají na významu či aktuálnosti, možná jim lépe rozumím... Éós (úsvit) a Títhónos a příběh jejich lásky: dávej si pozor, co si přeješ. Nesmrtelná Éós si pro svého manžela přeje nesmrtelnost - a dostane ji. Ale stárnutí Zeus (nezbedná myšlenka, ale možná ji způsobila hlavně Afrodítina kletba, kvůli které Éós nikdy neměla najít štěstí v lásce, protože se kdysi zapletla s Afrodítiným manželem Aréem, poznamenává Fry) jaksi nezařídil... Títhónovo utrpení sešlého starce, který nemůže umřít, nakonec ukončila zoufalá Éós, když ho proměnila v cvrčka. Dávej si pozor...

29.05.2019

Mýty, v podstatě jakékoli, mě baví. A přijde mi opravdu zajímavé, kolik podobností se dá najít v mýtech z různých časových období a různých částí světa. Člověka to donutí se zamýšlet nad tím, co z toho by mohlo být skutečné, aspoň nějakým způsobem, viz např. nějaká ta potopa světa. A nejde jen o události, co zmiňované řecké moiry a severské norny? A když to hodně přitáhnu za vlasy, co Prometheus a Ježíš?
Kniha je skvěle a přehledně napsaná, příběhy jsou vyprávěny poutavě, ale s lehkostí a příjemným humorem.
Opravdu se těším na "pokračování" s hrdiny a monstry.
Co mi ale v knize trochu chybí, je nějaký slovníček jmen s krátkou legendou, aspoň těch nejvýznamějších, když už ne těch, která se v knize objevila.
Edit: Slovníček jmen bude v druhé knize o hrdinech, aspoň tedy v anglickém vydání je.

08.05.2019

Výborně převyprávěno, s vtipem, smyslem pro ironii, pochopením pro lidské i božské slabosti. A díky za prvních padesát stran - začátek od Chaosu přes Úrana po zničení Krona, tedy tzv. "období před Diem", jsem prakticky neznala.

28.04.2019

„Nezahrávejte si s bohy. Nevěřte bohům. Nerozčilujte bohy. Nesmlouvejte s bohy. Nesoupeřte s bohy. Nechte bohy radši úplně být. Berte všechna jejich požehnání jako kletby a všechny jejich sliby jako pasti. A především nikdy žádného boha neurazte. Opravdu nikdy.“

Pro ty z nás, které odkojili Zamarovský s Petiškou, naprostá nutnost. Fry velmi příjemným způsobem (a poťouchle vtipným) vypráví nejen nejznámější řecké mýty, ale i ty, o kterých jste pravděpodobně ještě nikdy neslyšeli. A nebo které jste už dávno zapomněli.

Mimochodem, o tom, jak komplexní jsou Fryovy řecké mýty, vypovídá i to, že se na víc než 400 stran vůbec nevešli největší hrdinové řeckých bájí (jako Héraklés, Théseus, Iáson a další). Jejich příběhy Fry odvyprávěl v další knize (Heroes: Mortals and Monsters).

08.04.2019

Pořát jsou to ty stejné řecké báje a pověsti, které známe. Ale to podání, to nemá chybu. Fry přidává svůj osobitý humor a náboj, který nenuceně nadlehčí krutosti bohů. Jeho literární um dokáže třeba i z kastrace udělat poetickou záležitost. Doporučuji všema deseti.
http://thegoodlife.cz/2019/04/16/myty/

03.04.2019

Stephen Fry si splnil sen a napsal Mýty, a nebere si u toho servítky. Tato kniha je hravá, poťouchlá a krutá, stejně jako Řečtí bohové, kteří se hašteří, svádí, kastrují a pohrávají si se smrtelníky. Do řecké mytologie jsem se zamilovala dřív než, se v 90. letech objevila Xena a Kevin Sorbo coby Hercules. Tato kniha je pro mě skvostem, a už teď vím, že to pro mě bude jeden z nejsilnějších knižních zážitků roku.