Mýty a texty
Gary Snyder
Obsáhlá báseň Garyho Snydera Mýty a texty se „… zrodila mezi lety 1952 a 1956. Jejích několik rytmů je založeno na dlouhých dnech ticha ve srubech na horských pozorovatelnách; vázání klád pro Warm Springs Lumber Co… a písních a tancích indiánských kmenů z Velké pánve, se kterými jsem trávil čas. Název má původ u výborných Sapirových, Boasových, Swantoných a dalších sbírek indiánských lidových příběhů z počátku 20. století; to také znamená dva zdroje lidských vědomostí – symboly a smyslové vjemy. Snažil jsem se vést svůj život jako hobo a dělník, otázky historie a filosofie v mé hlavě a záblesky kořenů náboženství jsem meditací, peyotovými a „tajnými šílenými rituály“ nahlédl jako jednu celistvou věc...“ Mýty a texty Garyho Snydera (*1930) vyšly poprvé v roce 1960 a od té doby jejich význam stále roste. Dnes je můžeme směle zařadit do stejné roviny jako Eliotovu Pustinu, Poundova Cantos či Williamsův Paterson. Toto české vydání je opatřeno poznámkovým aparátem, který chybí i u anglických vydání.... celý text
Přidat komentář
Jak mám Garyho Snydera rád, lepší hodnocení dát nemůžu. Pro mě je to poezie, kde se poetičnost už natolik ztrácí v literárních a mytologických narážkách, citacích a asociacích, že je takřka nesrozumitelná a významuplná jen pro samotného autora. Potřebujete k ní komentář a výklad, což mě u poezie nebaví, ale i když je dostanete (překladatel se v připojených poznámkách snaží, jak může, to je třeba ocenit!), málokdy se vám význam básně sepne do výrazného prožitku, obrazu nebo ideje. Oceňuju velmi pečlivé české vydání a také se mi líbí celkový (trojdílný) myšlenkový koncept sbírky, ale v prakticky jsem nenarazil na báseň, která by mi šla do krve. Velice zajímavé srovnání, které ukazuje, kam Snyder jako básník došel, poskytuje jeho v češtině zatím poslední vydaná sbírka Nebezpečí na vrcholcích. To je Snyder, jak ho mám rád.
Pět nedám, protože nemám dostatečné znalosti ve východních náboženstvích, indiánské mytologii a amerických reálií té doby. Velké plus má konkrétně toto vydání za skvěle zpracovaný poznámkový aparát, jenž tuto mou neznalost vyvažoval. Dalším důvodem, proč se tento text (či mýtus) nedostane do mého top výběru básní, je jeho složité, místy až zmatečné frázování, prudké střihy a – jak jsem se dočetla ve skvělém doslovu Luboše Snížka – i jazzová rytmičnost. Každý, kdo je ve čtení poezie (a obzvlášť poezie beat generation) zběhlý, a každý, kdo si v Dharmových tulácích zamiloval Japhyho Rydera, by si ale měl toto dílo přečíst. Je v něm obrovské a dnes ještě naléhavější varování (TEXTY), ale zároveň i naděje (MÝTY).
Autorovy další knížky
1967 | Obeznámeni s nocí |
1995 | Nahý anjel – antológia beatnickej poézie |
2005 | Praxe divočiny |
1995 | Staré cesty |
2000 | Zemědům |
Přestože považuji Gary Snydera za jednoho ze svých nejmilejších autorů, tato jeho proslulá kniha poezie mi vůbec nesedla. Vlastně jsem skoro ničemu nerozuměla, a to z jediného důvodu – neznám kontexty. Všechny básně v této sbírce odkazují na jiná díla, z nich mnohá opět odkazují na nějaká další (často starou japonskou poezii), jak je zaplaťbůh aspoň vysvětleno v závěrečných Poznámkách. Zkrátka a dobře, nemám dostatečné vzdělání, takže zklamání jde na vrub zcela a výhradně mé nevědomosti. Vy, kdož jste moudřejší a sečtělejší než já, si Mýty a texty jistě náležitě užijete.