Kamelot
Bill Willingham
Mýty (Bill Willingham) série
< 20. díl >
JAK SE DO LESA VOLÁ, TAK SE Z NĚJ OZÝVÁ. Největší hrdina Mýtova, Velký zlý vlk, je mrtvý. Jeho manželka Sněhurka bodla Wolfiho hanebného vraha do srdce. A jedno z jejich dětí je teď novým Severákem, s veškerou mocí a povinnostmi, které bohu náleží. Ano, pro obyvatele Mýtova začíná nové a podivné období. A to je ta nejvhodnější chvíle oprášit staromódní styl krále Artuše! Sněhurčina sestra Růženka, která je nyní avatarem Naděje, je přesvědčená, že hrstka rytířů v zářivých zbrojích je přesně to, co teď nesčetné mytické světy potřebují. Buduje proto nový Kamelot, z popela toho starého, a potřebuje k tomu pár (tisíc) dobrých hrdinů. Aby se však mohla stát moderní legendou, bude muset Růženka použít síly, o kterých ani nevěděla, že jimi vládne – a stvořit si nepřátele, které nebude schopná porazit. Protože kdykoliv a kdekoliv se objeví Kamelot, nese s sebou zároveň semínka své vlastní zkázy... Taste meče a přísahejte věrnost knize Mýty: Kamelot, obsahující sešity 130–140 série Mýty, které pro vás vytvořili Bill Willingham, Mark Buckingham, Steve Leialoha a celá plejáda dalších tvůrců od kulatého stolu talentů.... celý text
Přidat komentář
Příběh pokračuje a blížíme se do finále. Oproti předchozímu dílu trošku slabší, ale jen o fous. Naopak se jedná o tlustý díl. A víte co každá stránka Mýtů je skvělá.
Velmi naditý a výživný díl... Zatímco se Sněhurka a Mýtov vzpamatovávají z nového nepřítele a dalších problémů, Růža už se zase věnuje nějakému svému vlastnímu plánu. Ne že bych Kamelotu upíral nějaký mýtický nádech a pohádkovost, ale spíš toho Růža už vyzkoušela tolik, že ji beru trošku s rezervou. Celé to avatarství Naděje, které se tedy u ostatních avatarů nezdá natolik pozitivní, jako to chce Růženka, je hodně velký krok stranou od dosavadních příběhů a popravdě moc nechápu, co s tím vším chce Růža vlastně dělat. Nicméně je to takový její projekt, tak asi proč ne, obzvláště, když to evidentně bude mít dopad i na ostatní Mýty včetně Sněhurky, která se hypoteticky rýsuje jako nová nepřítelkyně Kamelotu. Po Velkém mýtickém crossoveru jsme sice opustili zápletku velkých stvořitelů v pozadí, ale dostáváme se tu zase k nějaké vnější síle, která jako by k tomuto odkazovala, ale to síla mýtů a jejich opakování. A celkově pak otázka - je Růžence předurčený stejný osud jako měl Artuš a s ní i dalším postavám? Uvidíme, nicméně už spousta vysoce postavených Mýtů začíná tušit, že to nedopadne nejlíp, třeba Winter, která se už pomalu chystá na válku.
Zbytek dílu ubíhá poměrně v klidu, Brandiš se vyklidnil, Wolfiho dávají pomalu dohromady, Ambrož se konečně vyjádřil... Vlastně to všechno směřuje k jakž takž hezkému konci, až na to, že neustále slýcháme vypravěčské hlasy o tom, že nic dobře nedopadne. Tentokrát mě kromě hlavní linky moc nebavil doplňkový příběh o kapele a Šípkové Růžence... Její příběh se kvůli sequelu Fairest hodně odtrhl od hlavní série a nějak mi k ní úplně nesedlo ,aby někam takhle vyrazila bojovat, ale už to beru asi jako velmi postranní zápletku na to, abych to více řešil...
No, tak tohle bylo...svým způsobem stejný, ale zároveň trochu jiný Mýty.
Asi bylo jasné, že se budou řešit následky a zároveň to bude příprava na finále. Přičemž se díl soustředí především na v to, co se postaví mezi Sněhu a Růžu. Sněhu truchlí a už jenom to rozhodnutí Růži je nebezpečné. A taky vytvořit Kamelot, což je dobrý nápad. Tedy, na první pohled. Než se ukáže, co to způsobí dál. A potom je tady Wolfi. Ten má spoustu důvodů, proč se vrátit. Ale taky spoustu důvodů, proč ne. Přičemž do jeho příběhu zasahují síly jiné, síly nebezpečné.
Ale kdo ví, zda se nechystá něco mnohem horší. Přeci jen...když se dva perou, třetí se směje. A kuje pikle.
Mýty jsou ve svém dvacátém díle stále dobrou sérií s kvalitním příběhu a Kamelot mě moc bavil. Přesto se už na finále moc těším. Nějak chci pro ty postavy, které jsem si oblíbila už trochu oddechu, klidu. A pokud to půjde, alespoň trochu toho obyčejného štěstí :)
Jsem rád, že té artušovské legendy tu bylo jen minimum. I když už je celá série tak nějak nastavovaná kaše, čte se to pořád dobře.
Pořád dobrý příběh. Staří nepřátelé nemusí být tak zcela zničeni... Celá série je prostě geniální.
Stejný pocit, jako mám z posledních třech knih. Toš tak, Císaře porazili, Temného pána porazili, pořád to bylo tak napínavé, když byly tyto hrozby před námi, ale teď to je takové odnikud nikam. Nevidím proti čemu a proč se brojí a staví a i když mě to pořád baví, těch možností vydojit pohádky jsou jistě na desítky dalších knih, už se těším, až to zakončení uvidím aspoň na obzoru. Jsem na to dost zvědavý po těch letech, tak věřím, že nebudu zklamán a závěr bude důstojným zakončením jedné z nejlepších sérií a nepokazí to.
Blíží se konec základní série a všechny Mýty se připravují na velké finále, tak nějak bych shrnul tento díl, jinak se toho opět moc nestalo, víceméně výplňkový díl, který nás připravuje na finálovou (doufám) řež, u které nezůstane jedno oko suché
Doufám, že nás Crew nebude trápit a stihne zbylé dva svazky vydat ještě letos, držme jim palce!
Autorovy další knížky
2008 | Legendy v exilu |
2009 | Farma zvířat |
2013 | Pochod dřevěných vojáčků |
2013 | Láska jako z pohádky |
2014 | Domovina |
Ačkoliv se hlavní příběh věnuje budování nového Kamelotu ze strany Růženky, tak je v knize hodně náznaků a dějových odboček (především Sněhu, Wlofi a jejich děti), takže vyprávění nebylo až tak ucelené a v konci nic z toho uzavřené.
Jde tedy spíše o dlouhou předehru k velkému finále a upřímně přiznávám, že moc netuším, kam tím vším autor směřuje a jen doufám, že ty střípky dokáže zdárně složit a slepit (alespoň tak, jak se podařilo dát dohromady Wolfiho) a celé Mýty uspokojivě ukončit. Možná tento díl více docením, až po přečtení závěrečných dvou dílů.