Na divokém venkově
Eva Grestenbergerová
https://www.databazeknih.cz/img/books/53_/538956/bmid_na-divokem-venkove.jpg
3
56
56
Z Oxfordu na moravský venkov Sedmadvacetiletá Malvína Velehorská má dva magisterské tituly, rozpracovanou disertační práci ze sociální psychologie na univerzitě v Oxfordu a neschopenku od psychiatra. Je proto nucena vrátit se do své rodné země, na rázovitou severní Moravu. Tam na ni čeká svérázná rodina – otec politik, matka fanynka Karla Gotta s autistickými sklony, prarodiče chorobně šetrní katolíci a bratranec příležitostný alkoholik. Humorně vylíčené střety s komunální politikou, lidovými veselicemi, výukou řízení auta nebo komunikací s dětmi vytvářejí bizarní komické situace. Jako sociální psycholožka vidí Malvína ve své rodině zdroj antropologické studie, v kůži moravské venkovanky se však už tak dobře necítí.... celý text
Přidat komentář
Rozmanité rodinné příběhy známe všichni. Ne každý je umí popsat.
Tady se povedlo vykreslit pár křehkých, ale většinou ujetých vztahů v rámci příbuzenstva.
Že hlavní hrdinka domů dorazí tak trochu "šílená," tomu dává hezký nádech, protože se ptáte, kdo z nich je vlastně normální :).
Vůbec nic jsem od této knihy nečekala. A jedině za tohoto předpokladu jsem ji byla schopna číst a dočíst. Autorka na nás chrlí jednu rádoby vtipnou situaci za druhou, občas se mi zvedly mírně koutky v náznaku úsměvu, ale jinak jsem chtěla mít to utrpení co nejdřív za sebou.
příběh to nemá žádný vtipné to bylo. Postavi byli v pohodě. Posledních 38 stránek ovšem nestálo za nic byla to nuda ale jako oddechovou záležitost doporučuji já jsem si u toho odpočinul knížka je dobrá když si chce člověk odpočinout třeba od thrilleru nebo detektivky.
Knihu jsem si náhodou půjčila v knihovně a zpříjemnila mi několik cest v MHD do práce. Není to typ četby, která by člověka uchvátila, ale taková místy vtipná oddychovka. S "Atistokratkou" se to srovnat vůbec nedá, příběh tam také žádný není, ale sem tam se člověk zasměje a přišla mi vtipná zemitá místní mluva (např. nedožerky).
Snaha o další Aristokratku za mě úplně nevyšla. Pokusy o humor mi přišly velmi křečovité a vynucené. Nebavilo. Nelíbilo. Vlastně jsem to dočetla jen ze setrvačnosti a proto, že jsem knihu dostala jako dárek.
Milionkrát omleté téma, kdy si hlavní hrdina píše deníček a komentuje chování druhých, tentokrát v rádoby satirickém pohledu na slezský venkov přináší mnoho klišé (od spořivých důchodců, ožralých mládenců, intrikujících komunálních politiků, nevychovaných psů, zcela neschopných žen za volantem až po nesnesitelné puberťáky a nevyzpytatelné školkové dětí). Že bych se mlátila smíchy, se tedy říct nedá. Aristokratka je mnohem vtipnější.
Kniha nebyla vůbec špatná, chvílemi jsem se i pobavil, ale celkově jsem čekal asi něco jiného, přesto jsem rád, že jsem si knihu přečetl. Pokud si chce čtenář přečíst něco nenáročného ,je tato kniha dobrá volba.
Malvína studuje na Oxfordu, ale z důvodu psychické nemoci přijíždí ˇ do rodného městečka na Moravu. Vtipně a s nadsázkou popisuje svoji rodinu a tamější život.
Knihu jsem četla díky tomu, že získala ocenění Magnesia Litera za humoristickou knihu. Musím říct, že mě mile překvapila - nějakou větší dějovou linku v ní nenajdete, ale na odreagování super záležitost. Pokud máte rádi Ariatokrastku, bude se vám líbit i tato kniha.
Tuhle knížku jsem dostala jako dárek a to byl taky jediný důvod, proč jsem ji začala číst. Nicméně musím říct, že se mi vcelku líbila. Rozhodně jsem od ní neměla žádná velká očekávání, ale zrovna jsem měla náladu na něco hodně oddechového a nenáročného a to tahle kniha opravdu je. Občas jsem měla pocit, že čtu něco jako odlehčenou verzi Dědiny, občas jsem se pousmála a hlavně jsem se odreagovala. Žádný literární skvost to sice není, ale vlastně mi to ani nevadilo.
Moje babi je z Ostravy tak tomu rozumím.
Malvína je sympatická žena. Ale jako někteří studovaní lidé méně praktická. Popis rodinných příslušníků je věrohodný.
Lehká kniha u které se odreagujete.
Knížka se čte poměrně rychle, ale že bych se u ní vyloženě bavila, to se říct nedá.
V knize je pro mě velké množství nedůležitých postav, postrádala jsem nějakou dějovou linku, která by zážitky jednotlivých dní propojovala. Vykreslení maloměšťáckého způsobu života a charakterů celkem seděl, byť některé věci mi přišly přitažené za vlasy až moc.
Malvína se jevila celkem sympatickou postavou, s některými názory a postřehy se umím ztotožnit. Ale celou dobu jsem se nemohla zbavit pocitu, že se pokládá za lepší než ostatní. A už jenom pro to tou lepší opravdu nebyla.
Věřím, že se v popisu (nenazvala bych to humornými historkami) někteří najdou...ale teda vedle Aristokratky (ke které se kniha nenápadně odkazuje) to ani neleželo.
Rádoby humor, kterému chybí nadhled laskavosti.
V jednom kole všestranné informace, jenž rozptylují děj - neděj.
Z nezralého je trpko.
Cekal jsem humoristické příhody z českého venkova a presne to jsem dostal. Na nic si to nehraje a to mi vyhovuje. Jsem spokojený.
Tady je narváno snad úplně všechno. A zoufale to nefunguje. Pár dobrých postřehů se našlo, tak alespoň hvězdička a další za lákavý přebal. Tento styl humoru by možná zafungoval tak dvacet, třicet let zpátky?
Autorovy další knížky
| 2020 |  Nesvoboda |
| 2022 |  Na divokém venkově |
| 2019 |  Zlo je rodu mužského |
| 2020 | Zvířata jsou k sežrání |
Neurazí ani neoslní, taká stand-up comedy show, keď sa vás slečna, ktorá by mohla byť vašou dcérou, snaží presvedčiť, že je nad vecou. Ako audio na kratšiu cestu to bolo celkom fajn.