Na kometě
Jules Verne
https://www.databazeknih.cz/img/books/93_/93666/na-komete-93666.JPG
4
399
399
Román líčí osudy skupiny vesmírných trosečníků, letících Sluneční soustavou na kometě Gallii, která po srážce se Zemí strhla sebou část zemského povrchu i s jejími obyvateli. Ke katastrofě došlo prvního ledna roku 188x v oblasti Gibraltaru. Na území odervaném od Země zůstalo celkem šestatřicet lidí francouzské, anglické, španělské a ruské národnosti. Tito lidé si zprvu neuvědomovali, co se stalo, a srážku považovali za zemětřesení. Nejdříve postřehli úbytek na váze: pobočník kapitána Servadaka Ben Zuf ke svému úžasu vyskočil do výše dvanácti metrů. Zuf se Servadakem si také brzy všimli, že střídání dne a noci se zkrátilo na šest hodin, že se vyměnil východ se západem a že voda začíná vřít při 66 stupních Celsia, z čehož správně usoudili, že zřídla atmosféra a klesl tlak. Už na začátku svého pobytu na Gallii zpozorovali její obyvatelé Zemi s Měsícem, avšak domnívali se, že jde o jakousi neznámou planetu. Další důležité údaje získali až při výzkumné výpravě lodí, kterou vzala kometa rovněž sebou. Během plavby objevili pohoří přehražující moře, jež zpočátku považovali za moře Středozemní, a na ostrově Formentera (před jeho odtržením součást Baleár) pak nalezli francouzského astronoma Palmyrina Rosetta, který jim pomohl všechny záhadné úkazy rozřešit. Všichni jsou na kometě, kterou Rosette již před rokem objevil a předpověděl její srážku se Zemí, ovšem nikdo mu nevěřil, protože vrstvy mlhy v té době znemožňovaly astronomická pozorování. Jak zjistila výzkumná plavba, obvod Gallie činil 2 320 kilometrů. Hmotu komety vypočítal Rosette. Stanovil ji na 209 346 miliard tun. K výpočtu použil pérové váhy a čtyřiceti stříbrných pětifrankových mincí, které vážily na Zemi rovný jeden kilogram. Vzhledem k tomu, že majitel váhy, Žid Hakhabut, přístroj zfalšoval, bylo nutno údaj o čtvrtinu snížit. Nedobrovolní cestovatelé Sluneční soustavou neměli ovšem naději na dlouhodobou kolonizaci svého nového světa, neboť jim zde chyběla orná půda. Živili se především zvířectvem, které na odervané pevnině zbylo. K podivným úkazům, se kterými se pak setkali, patřilo například to, že moře komety nechtělo zamrznout, přestože teplota klesla pod bod mrazu (podle teorie, že nehybná vodní hladina údajně vzdoruje mrazu déle než hladina rozvlněná větrem). Jakmile ale byl do moře vhozen ledový střep, zazněl praskot a moře v okamžiku zamrzlo. Led byl zcela hladký a umožňoval bruslení a jízdu na plachetních saních. Kometa Gallia se Slunci vzdálila nejvíce po déle než roční pouti vesmírem a pak se začala vracet k Zemi. Začátkem listopadu ukázaly upřesněné Rossetovy o výpočty, že dojde k novému střetu se zemským povrchem, a to přesně dva roky po tom prvním, tedy opět prvního ledna. Objevil se proto nápad opustit kometu před srážkou v balonu...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1907 , Josef R. VilímekOriginální název:
Hector Servadac, 1877
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem dostal jako dárek k narozeninám a doslova jsem ji jako děcko zhltnul. A pak, když jsem viděl film, tak jako by ožily ilustrace z knihy...
Jedna z mých nejoblíbenějších verneovek, a že jsem jich v dětství přečetla! Moc se mi líbil autorův nápad umístit děj na povrch komety prolétající poblíž planety Země, kam se nedobrovolně přenese několik lidí po kontaktu obou nebeských těles. Koncept je stejný jako u většiny ostatních verneovek. I když z pohledu dnešní vědy jde patrně o nesmysl a dospělý čtenář si tím pádem četbu asi příliš neužije, pro děti je to super počtení.
Další z fantastických cest Julese Verna. Moje z nejoblíbenějších a nikterak mi nevadilo, že provedení bylo nemožné. Jinak bych už jen opakoval předchozího komentátora david5746.
Klasika a pro mě srdcovka z dětství, kterou jsem z knihovny vytáhl několikrát. Vpodstatě se dá označit za typickou verneovku, kdy autor vžene menší skupinku lidí do nějaké situace, se kterou se tito - obvykle charakterově černobílí - účastníci musí nějak vypořádat. V tomto případě Verne navodil situaci, kdy do Země lehce ťukne prolétající kometa a při odletu si s sebou odnáší kus atmosféry a něco málo pevniny. Zázračně je zde též zachráněno několik lidí různých národností. Při veškerém neštěstí mají vlastně štěstí. Jednak za celou knihu nikdo ani náznakem nezemře a kometa má šťastnou dobu oběhu - přesně 2 pozemnské roky, takže je tu docela velká šance na návrat na matičku Zemi.
Jak už je klasické, tak Verne škatulkuje osoby podle národností, takže Francouzi či Rusové jsou samozřejmě cool, španělé banda veselých flákačů. Co se angličanů týče, tak na nich se autor tradičně vyblbnul a (obdobně jako třeba pana Fogga z cesty kolem světa) je vykreslil jako totální bandu pedantských dementů. A vrcholem je německý žid, který jede jen po penězích a majetku, nikoho nemá rád a překvapivě nikdo nemá rád jeho.
A klasicky je kniha plná vědeckých údajů a popisů, takže i neznalec se o tom vesmíru třeba něco dozví. Často je toho trochu moc, ale dá se zvládnout.
Čtení po letech mě bavilo a celkově potěšilo.
Opět geniální dílo vizionáře Julese Vernea, které se sice drží celou dobu nad vodou, ale oproti závěru, který je legendární je to slabé jak čaj. Pan Verne prostě neuměl (a asi ani nechtěl:) napsat špatnou knihu...
První a poslední kniha od Vernea. Na knihy od tohoto známého autora jsem se těšil, ale jsem z zklamán. Jedna z mála knih, kterou se mi nechtělo dočítat.
Námět pěkný, spousta napotřebného popisu, děj mohl být propracovanější, závěr knihu potopil ještě víc.
Bylajsem příjemně překvapena, Verneovi jsem se vyhýbala jak čert kříži ale celkem se mi to líbilo. Kdyby se to ke mně dostalo v pubertě myslím že by mě i ta fyzika začala bavit
Těšil jsem se na další knihu od mého oblíbeného autora, ale bylo to velké zklamání. Prostředí vesmíru mi přišlo zajímavé a u Vernea nezvyklé, ale nebyl to Verne, jak ho znám z jiných knih. Nevyhnu se porovnávání této knihy s ostatními díly autora, které byly více čtivé. Na zdlouhavé popisy jsem si u Vernea zvykl, patří to k jeho stylu, ale zde, v této knize, toho bylo až přespříliš. Nedokázal jsem se zžít s postavami, na kterým mi vadilo vzájemné pošťuchování, které místy přerůstalo v nenávist. Místo zbytečných informací o konfliktech mezi postavami bych spíše ocenil propracovanější závěr, který byl odbyt na pár stranách. Snad se mi u příští knihy Verne ukáže v lepším světle.
Klasická kniha mého dětství. Milovala jsem Verneovky a občas se k nim vracím. Jeho vyprávění mě dokáže znova zase nadchnout.
Kniha zajímavá, ale děj nemá takový spád, velmi mnoho o astronomii, na knihu o dobrodružství až příliš. Některé okamžiky napínavé, ale konec knihy nedopracovaný...Celkově román nebyl špatný, ale ve srovnání s ostatními romány J. Verna spíše horší.
Myslím, že je dobré upozornit všechny, kdo viděli film Na kometě a domnívají se, že se jedná o adaptaci knihy, že se domnívají špatně. Podobnost obou děl se vyčerpává shodným názvem a výchozí situací, kdy je kus Země odtržen od zbylé koule a s ním i nějací ti hrdinové, aby bylo o čem vyprávět. Na můj vkus je kniha poněkud zdlouhavá, zejména co se týká častého výkladu o astronomii. Ten zabírá snad polovinu obsahu. Ale někomu to třeba vyhovuje. A ti ostatní už teď budou aspoň vědět, co je při čtení čeká. 70%
Na jednu stranu je to Jules Verne ve své nejklasičtější podobě, jeho typický sci-fi román, tentokrát se spoustou čísel z oblasti sluneční soustavy, který teda na člověka mého věku působí už trochu humorně, věcnou stránku nechám tedy bez komentáře:).
Na stranu druhou ale nemůžu dát plný počet, na mě prostě působil konec toho příběhu poněkud "odflákle", uspěchaně, to, na co by asi dětský čtenář čekal nejvíc - jak se dostanou zpátky na zem při průletu atmosférou, prožít s nimi ten let naplno vteřinu po vteřině, je tam odbyto několika málo velmi neurčitými větami o tom, že to vlastně zaspali v bezvědomí, trochu mi to připadá, jakoby tím autor vyřešil otázku, se kterou si sám nevěděl rady - "jak já to udělám, abych je poslal na zem a dobře to dopadlo?"
Neříkám, že je to špatný román, to vůbec ne, některé dialogy jsou na dobu svého vzniku poměrně ostré a peprné, na postavě židovského kupce se Verne taky docela vyřádil, ale ten konec mě malinko zklamal a nevím, jestli narozdíl třeba od Dětí kapitána Granta si budu tuhle knížku chtít ještě někdy přečíst znova.
Velmi mě zaujali fyzikální změny, které proběhly po přechodu na kometu a jak se k nim hlavní hrdinové postavili. Naopak mě zklamal prostředek knihy, kde se v podstatě neustále opakovali podobné otázky. Také mě zklamalo Verneovo rasistické pojetí, kde jedna s postav je židovského původu. Ta je poté vylíčena jako vypočitavá, sobecká, nevzhledná a lakomá postava, která kdyby zemřela všichni by byli rádi. Tato část mi připadala jako brožůrka NSADP. Rozhodně jsem po velmi slibném začátku očekával zajimavější příběh.
Na jednej strane som miestami ostal ohureny na druhej strane vela kapitol ten isty dej .. malo prepacovana
Asi typický Verne a to v této knížce velmi poutavý. Takový děj odtržení kusu Země a cestu vesmírem jsem opravdu nečekal. To jak Jules Verne předkládá čtenáři a zároveň i přeživším srážku nová fakta o tom kde jsou a co bude dál je prostě fantastické. Byl jsem vždy asi stejně tak překvapen, jako mohli být naši vesmírní cestovatelé. Román má skvěle vyprofilované postavy a oblíbil jsem si takřka všechny. Každý měl nějakou svojí vlastnost, která mě zaujala. První půlka vyprávění je objevovací a ta druhá už je dějově o hodně rychlejší a mílovými kroky směřuje k návratu na Zem a přípravám na návrat. V závěru už jsem ani nedýchal a čekal jak to dopadne a pravdou je, že jsem ten konec opět neodhadl. Čekal jsem nějaké velké vítání a ono nic :-)
Dobré, čtivé, zajímavé, a taky zábavné a vtipné.
Myslim, že příznivce sci-fi tato kniha nezklame.
Pravé vesmírné sci-fi, se začne odehrávat asi tak od půlky nebo od 2.třetiny knížky,
takže pokud někoho nechytne začátek, tak vyrdžte, myslím, že to stojí za to.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1937 |  Dvacet tisíc mil pod mořem |
| 1965 | Cesta do středu Země |
| 1985 | Dva roky prázdnin |
| 1963 | Pět neděl v balónu |
| 1963 | Cesta kolem světa za osmdesát dní |
Fantastický příběh pro všechny generace.